Komentovat Zemědělci chtějí s automaty na mléko odrazit diktát obchodních řetězců
Zpravodajský portál www.novinky.cz uvedl, že po celé České republice se začínají objevovat automaty na čerstvé mléko. Na některých místech na Moravě fungují již spoustu let.
„Mléčný bar“ má usnadnit producentům mléka přímý kontakt se zákazníkem a snížit jejich závislost na obchodních řetězcích a zpracovatelích mléka, kteří je likvidují nízkými výkupními cenami. Zemědělci běžně prodávají zpracovatelům litr syrového mléka za šest až osm korun. Cena automatů na mléko se pohybuje od 200 tisíc korun.
Automat je v provozu 23 hodin, v zásobníku je 200 litrů čerstvého nehomogenizovaného a nepasterizovaného mléka, které přístroj udržuje v chladu při teplotě 4°C. Součástí automatů jsou dvě stě litrové tanky, ze kterých si může zákazník odčerpat libovolné množství tohoto čerstvého mléka. A to v plné kvalitě bez odebraného mléčného tuku, na který je vázaná mléčná bílkovina. Pokud se mléko do té doby nespotřebuje, dojde k zablokování baru a tank se musí vyměnit za nový. Ceny v automatech se pohybují kolem patnácti korun za litr plnotučného mléka.
Podle hygieniků splňují mléčné automaty veškeré hygienické i veterinární normy. Provoz každého zařízení musí schválit, a to kvůli sanitaci a dezinfekci. Navíc bude provoz každého mléčného baru pod stálým hygienickým a veterinárním dozorem.
Podobné automaty již fungují v několika zemích Evropy, jsou rozšířené například v Itálii a zavádějí se i na Slovensku.
Znovu česká klasika
Zdá se, že po letech okouzlení cizokrajnými kuchyněmi a luxusními jídly majícími vzbudit zdání exotiky opět přichází do módy klasická staročeská kuchyně.
Jak píše časopis Foodservis 12/2009, 23. listopadu 2010 proběhl v Praze 3. ročník soutěže o nejlepší houskový knedlík. Prvenství si již potřetí odnesl Tomáš Vaníček ze Střediska praktického vyučování hotelu Inter Continental. Součástí soutěže bylo i vyhlášení nejchutnější omáčky. Všichni soutěžící připravovali rajskou a ta se nejlépe povedla Jaroslavu Beránkovi z OREA Hotelu Monty v Mariánských Lázních.
Na stejném místě se můžete dočíst o praktické prezentaci receptů z projektu Ochutnejte Českou republiku (http://www.ochutnejtecr.cz), na kterém se podílí agentura Czech Tourism, AHR ČR a AKC ČR. Jeho cílem mj. je vrátit se ke kořenům české kuchyně s využitím surovin typických pro náš region. „A co se ochutnávalo? Kulajda se ztraceným vejcem, zajíc na černo a bramborové šišky, vepřový vrabec se špenátem s bramborovým knedlíkem, hovězí svíčková s karlovarskými knedlíky, buchty s povidly a tvarohem, povidlové taštičky. To byla mňamka!“
A do třetice česká kuchyně a Foodservice, který ve svém 12. čísle referuje, že v rámci Karlovarského gastrofestivalu proběhla přehlídka valašských frgálů. Tradiční valašské koláče, které se podle stejného receptu připravují již několik staletí, mají v průměru kolem 30 cm, váží asi 60 dkg a mají vždy jednodruhovou náplň. Hodnotil se vzhled, tvar, chuť, vůně a poměr náplně k těstu. Převažovaly koláče s hruškami, tvarohem a mákem. Letos vyhrála stejně jako vloni Anna Šauerová z Karolinky.
Jak vidí vaší jídelnu vaši strávníci?
Srpnové číslo časopisu Zboží a prodej přineslo mj. obsáhlý článek „Prodejna je pro zákazníky, ne pro personál“, který se zamýšlí nad vztahem prodejny k zákazníkovi.
„Uvědomte si, že na spoustu věcí může existovat dvojí, zcela odlišný pohled: ten váš (nebo vašeho personálu) a zákazníkův. Provozní slepota je nemoc, která postihuje snad každého. Nelze se tedy spoléhat, že objevíte vše svým bystrým pohledem. Ptejte se zákazníků, jak to vidí oni. Samozřejmě nejlíp tváří v tvář, ne přes dotazníky, lístečky a schránky. Tam chybí bezprostřednost reakce.“
Nezdá se vám, že podobně to platí i pro jídelnu? Jak vidí vaší jídelnu vaši strávníci? Ptáte se jich?
Dotovaný program školního stravování v USA
Na stránkách http://www.agronavigator.cz jsme se dozvěděli, že stravovací zvyklosti žáků v USA se zlepšily. Tvrzení vychází ze zprávy „The State School Nutrition 2009“ vydané School Nutrition Association (S.N.A.) v srpnu 2009. Ve 49 státech byl proveden dotazníkový průzkum, kterého se zúčastnilo 1207 respondentů zastupujících stravovací služby, přičemž v 77 % byly za největší problém označeny ceny potravin. V 60 % školních okrsků bylo nutno zvýšit poplatky za obědy. Průměrný doplatek v roce 2009 činil 25 centů proti 15 centům v roce 2007. Podle S.N.A. je třeba vyzvat Kongres ke schválení dalších 35 centů na každé dotované školní jídlo poskytované bezplatně nebo za velmi nízkou cenu.
42 % školních okrsků využije v r. 2009 celý finanční příděl zvýšený o 34 % proti r. 2007. Podle zprávy největší počet stravovacích služeb používá finanční příděl ze 44 % na nákup zpracovaných potravin, z 23 % na nákup surovin.
Pokud jde o placené jídlo, mírně se v r. 2009 snížil počet strávníků u obědů v základních a středních školách a u snídaní na vysokých školách. Zároveň se všude zvýšil zájem o dotované jídlo.
National School Lunch Program způsobil zlepšení složení poskytované stravy. Vegetariánská nabídka a nabídka balených potravin se sníženým obsahem tuku se zvýšily o 12 % proti r. 2007. Ovoce a zelenina z místní produkce je součástí menu v 37 % školních okrsků.
Ve většině (65 %) školních okrsků nebyly zakázány žádné potraviny vyvolávající alergie. Jen v 10 % okrsků jsou některé alergizující potraviny zakázány ve všech školách, ve 22 % okrsků v některých školách. Zákaz se nejčastěji týkal arašídů.
Rozšiřuje se podávání etnických jídel. Nejpopulárnější jsou mexické pokrmy, které jsou nabízeny v 99 % okrsků, a asijské pokrmy v 81%.
V téměř 36 % okrsků (hlavně velkých) je stravování zajišťováno z restaurací. Ve většině okrsků se alespoň některé pekařské výrobky, pokrmy a přílohy připravují ze základních surovin. Pokrmy a přílohy se připravují ze surovin v 94 % okrsků, pekařské produkty v 74 %.
Diskuze