Přečetli jsme za vás 2011/05

Vítězné kuřecí řízečky
Školáci z Brna soutěžili v polovině června 2011 o titul „Kuchař kadet“ ve škole zážitkového vaření Rustical na Červeném kopci v Brně, ve velké moderně zařízené kuchyni a jídelně. Soutěž se konala pod záštitou náměstkyně primátora Jany Bohuňovské a uspořádal ji Magistrát města Brna ve spolupráci se zážitkovou gastronomickou školou Rustical. Čtyřčlenné týmy měly za úkol připravit tříchodové menu na téma „Jak nám chutná moderní česká kuchyně“. Menu se skládalo z polévky, hlavního jídla a salátu či moučníku, na jeho přípravu měly týmy 100 minut. Soutěžící nesměli použít k přípravě jídel mořské plody.
V pátek 17. června se utkaly čtyři nejlepší týmy kuchařských kadetů, které vybrala porota složená z odborníků. Na čtvrtém místě skončil tým ZŠ Jana Broskvy, na třetím místě ZŠ Milanova, druhé místo obsadili školáci ze ZŠ Chalabalova a vítězné menu uvařila děvčata ze ZŠ Měšťanská. Vítězné menu se skládalo z brokolicového krému s opraženými mandlemi a opečenou bagetkou, hlavní jídlo kuřecí řízečky obalené v čerstvé housce, s farmářskými bramborami, salát z čerstvé zeleniny a dezert piškotové dortíčky s jahodami. Více o celé akci jste se mohli dozvědět z časopisu Food service 7-8/2011.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu
Obvykle čteme za vás a pro vás v gastronomických  a potravinářských časopisech. Tentokrát se však do hledáčku naší pozornosti dostal i rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 5.5.2011, který rozhodl, že školní jídelna není povinna připravovat žákovi oběd podle zásad veganství.
Ve svém odůvodnění NSS uvádí, že český právní řád nezná ve školství rozhodování o individuálním stravování a že právo na individuální stravu ani nelze dovodit z  jiných právních dokumentů, které se týkají lidských práv, a to ani v evropském soudnictví.
Školní stravování není součástí práva na vzdělání, nýbrž má povahu hmotného zabezpečení žáků. Právo dítěte na školní stravování existuje pouze v rozsahu stanoveném školskými předpisy. Školní stravování musí odpovídat jistým standardům, vyjádřeným v těchto předpisech, a žákovi náleží právo na poskytnutí pouze takové stravy, která je v nich blíže rozvedena. Základním předpisem, o který NSS své rozhodnutí opřel, je vyhláška č. 107/2005 o školním stravování.
Tato vyhláška stanovuje základní parametry školního stravování. Žák nemůže požadovat jakoukoli stravu, v jakoukoli hodinu, za jakoukoli cenu, nýbrž jen takovou, která je ve vyhlášce uvedena. Se stravou veganskou vyhláška nepočítá. Neexistuje tedy právní nárok na to, aby školní jídelna plně zajišťovala veganskou stravu.
NSS rovněž konstatoval, že uvedená právní úprava není protiústavní.

Startuje nová kampaň Czech Specials
O nové marketingové kampani na podporu projektu Czech Specials jsme si přečetli v časopisu Food Service 7-8/2011. Úspěšná loňská spolupráce agentury Czech Tourism se speciálem Toulavé kamery České televize pokračuje letos soutěží o vouchery do certifikovaných restaurací.
K tradičnímu produktu Czech Specials přibudou tři nové Czech Specials Light propagující lehce stravitelné a zdravé pokrmy, Czech Specials Family cílem budou rodiny s dětmi a Czech Specials Regional propagace tradičních regionálních surovin a pokrmů.
Součástí nové kampaně je i úprava podmínek certifikace a nová recertifikace restaurací již zaregistrovaných pod touto značkou. Zásadní změny budou v úpravě kontrolního systému a certifikačních kritérií. Měly by zaručit zvýšení kvality služeb provozovny a zároveň vyšší spokojenost zákazníka. Kromě povinných kritérií vznikla i širší doporučení jako např. rozsah jídelníčku by neměl obsahovat více než 30 položek, personál by měl umět hovořit alespoň jedním cizím jazykem, pokrmy by měly odrážet sezónnost surovin a jejich lokální charakter.

Třetina potravin se vyhazuje
5.8. 2011 jsme si na stránkách www.agronavigator.cz mohli přečíst zprávu o tom, že Švédský institut pro potraviny a biotechnologie zpracoval pro organizaci FAO zprávu, ve které se uvádí, že ročně se z produktů určených pro lidskou výživu nevyužije 1,3 mld. tun, což představuje zhruba třetinu. Větší podíl je ve vyspělých zemích: v USA a v Evropě činí odpad na osobu ročně 95 – 115 kg, v subsaharské Africe a jihovýchodní Asii jen 6 – 11 kg. Odpad z vyspělých zemí (222 mil. t.) odpovídá celkové produkci v subsaharské Africe.
Největší ztráty jsou u ovoce, zeleniny a hlíz. Ke ztrátám dochází v průběhu celého řetězce, od primární produkce po spotřebitele. K příčinám patří např. neprodaná nadprodukce, špatné posklizňové ošetření a skladování, specifické příčiny ztrát (např. hlodavci, pomalá přeprava mléka, krájení a třídění brambor při výrobě hranolků), blahobyt a lenost spotřebitelů. Ve vyspělých zemích dochází k největším ztrátám u spotřebitele.
Přísné požadavky na kvalitu diskriminují potraviny, které odpovídají z hlediska nezávadnosti a chuti (viz křivá karotka a okurky v EU).
V rozvojových zemích by měli být malí farmáři podporováni ke zvýšení produkce a měly by se zvýšit investice do infrastruktury, přepravy, průmyslu a balení. Důležitá je podpora přímého prodeje a zkracování dodavatelského řetězce. Nestandardní, ale nezávadná produkce by měla být lépe využita komerčními i charitativními organizacemi.