Přeskočit na obsah

Přečetli jsme za vás v červenci a srpnu 2019

Seriózní články o školních jídelnách se v létě z novin vytrácejí, ale přesto se čtenář může seznámit se spoustou zpráv, které dokumentují, že školní stravování je oblast pestrá a zajímavá. Seznamte se s některými z nich, například s tím, že italští rodiče dělají školám ohledně stravování stejné potíže jako ti naši.

Autor: Ing. Pavel Ludvík

10 milionů pro malé školy

Projekt Ovoce a zelenina do škol znají v řadě jídelen. Někde z jeho dobré stránky, jinde z té odvrácené. To například tehdy, když se děti o přestávkách najedí ovoce a na obědě ho pak odmítají. Ministerstvo zemědělství informovalo, že na tento program uvolní 10 milionů Kč navíc, kterými ho podpoří v menších školách do 150 žáků.

Ministr Toman k tomu uvedl: „Praxe totiž ukázala, že závoz do menších škol je nákladnější, proto na něj chceme poskytnout vyšší částku, aby všichni žáci měli stejnou možnost posílit své zdravé stravovací návyky.“ Sazba na jednu porci v těchto školách by měla být o 1 Kč vyšší.

Přejme jim to a doufejme, že uvolněné finance neposlouží jen k tomu, aby děti při svých tahanicích používaly střelivo, které bude o korunu dražší než dříve.

Blíží se finále

Blíží se finále soutěže Nejlepší kuchař roku 2019 ve společném stravování. Některé jídelny, které postoupily do finále, se pečlivě připravují, rády se svým úspěchem pochlubí a ve sdělovacích prostředích je o ně zájem. Například Jihlavské listy informovaly o tom, které jídelny z Vysočiny do závěrečného klání postoupily. Tým z Velkého Beranova se ve finále octl počtvrté za sebou, a jak uvádí jeho vedoucí Jarmila Kalivodová, na úspěch myslí znovu.

Tým provozu stravování z Fakultní nemocnice Olomouc se zúčastní finále v kategorii Nejlepší racionální pokrm a jejich stránky dokládají, že postupu si v nemocnici považují.

Mateřské školy musí myslet na děti s celiakií, alergií a intolerancí

Ombudsmanka Anna Šabatová se často zabývá stravováním dětí, kterým ve škole nevyhovuje běžný oběd připravený podle principů spotřebního koše. Již v roce 2018 rozhodla, že mateřské školky musí veganům umožnit, aby si z domova přinesli vlastní jídlo. Nejnověji se vyjádřila ke stížnostem některých rodičů, kterým mateřská škola odmítla pro jejich děti připravit stravu podle zvláštních požadavků. Rodiče argumentovali například celiakií, potravinovou alergií nebo intolerancí, ale také veganstvím nebo vegetariánstvím.

Podle vyhlášky o předškolním stravování má dítě zaručeno stravování po dobu přítomnosti ve školce. Současně je však třeba respektovat zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace. A k tomu Šabatová uvedla: „V případě stravování ve školce se to vztahuje zejména na děti s celiakií nebo potravinovými alergiemi a intolerancí. Jejich onemocnění totiž lze chápat jako zdravotní postižení, které je jedním z chráněných důvodů v antidiskriminačním zákoně. Školky mají proto povinnost přijmout přiměřená opatření, aby mohly službu stravování využívat i děti s tímto zdravotním postižením.“

Počet dětí postižených potravinovou alergií a intolerancí se po tomto vyjádření ombudsmanky zcela jistě zvýší…

Italové si s požadavky rodičů nehrají

Italský nejvyšší soud rozhodl, že školy by měly mít možnost samy rozhodnout, jestli dětem umožní jíst ve škole jídlo přinesené z domova. V pozadí celé causy byly stížnosti některých rodičů na nízkou kvalitu školní stravy a na vysokou cenu.

Část rodičů s tímto rozhodnutím souhlasí, protože kdo pak bude zodpovědný za případné zdravotní potíže dítěte po požití stravy z domova? Část rodičů je ale proti, sníst oběd uvařený doma považuje za „sociální právo“.

To u nás známe také: Všichni se hlásí o svá práva, ale nikdo o zodpovědnost nebo povinnosti.

Jak je to správně? Maso, nebo „maso“?

Podobně jako se objevují alternativy kravského mléka (např. sójové nebo kokosové), čím dál více se mluví i o alternativách masa ze zvířat. Již existuje maso synteticky vyrobené a Američané se nyní přou o to, jak tento produkt nazývat, aby spotřebitelé byli korektně informování a aby název nikoho neurážel. V porovnání s nimi jsme v naší zemi docela břídilové. Přeme se spíše o to, zda rostlinná masa nazývat masa, nebo případně „masa“.

Vědecky na to jde Státní zdravotní ústav, který ve svém nejnovějším materiálu tyto produkty nazývá alternativy nebo náhražky masa. Podle něho jsou to potraviny, které se masu podobají, ale při jejich výrobě nebylo maso použito. Seznamte se, jaké všechny náhražky masa u nás jsou na trhu. A dobrou chuť!

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: rohlik

    ovoce do škol
    Chtěla bych se vyjádřit k projektu ovoce do škol. Jsme malá školní jídelna, kam je ovoce zaváženo. Myslíte si, že tento projekt, který je všude označován jako ovoce do škol, má nějaký význam? Dětem je zaváženo jednou v týdnu např. jedno jablko, další týden, jedna mandarinka, určitě se děti tímto nenasytí, aby nejedly oběd. Přijde mi to jako vyhazování peněz. Naše škola již změnila dodavatele, který ovoce do škol zaváží a vše je stejné. Přeji hezký den

  • Autor: zdenouš

    ovoce do škol
    Ano je to přesně tak,projekt ovoce do škol považuji také za vyhazování peněz z EU.K nám nevozí pouze ovoce,ale i zeleninu,rajčata,papriky,mrkev ale i pitíčka,která do toho zřejmě mohou spadat.Je to mazec,všude je to poházené no hrůza.Docela by mě zajímalo kolik si za tento přepych dodavatel účtuje.Párkrát jsem to přebírala a nikdy jsem na dodáku cenu neviděla,pouze kusy.Asi to bude dobrý kšeft.Možná by bylo lepší dát 10 mega na magnetickou rezonanci,než přejedeným dětičkám do škol.Pan Toman by se měl více zajímat o to, kde ovoce končí.

  • Autor: kuchařinka

    Ovoce do škol
    Přesně tak souhlas – pokud by se jednalo o naše ovoce nebo zeleninu….ale jedná tvrdá bluma, tvrdá hruška země původu kdesi…navíc je to nekvalitní, zbytečně vyhozené peníze, pouze něčí lobby…..