Komentovat Hejčínská stávka skončila smírem
Možná si pamatujete na stávku studentů v olomoucké jídelně v Hejčíně, která rozvířila mediální scénu na konci května. Některým strávníkům se nezdála kvalita jídla podávaného ve výdejně a nápravy se rozhodli dosáhnout stávkou. Případu se samozřejmě chopila média, útočila na vedení jídelny, ale řadě čtenářů jaksi unikalo, že nespokojeni jsou studenti jen v jedné výdejně, která navíc k jídelně ani nepatří. Novináři si v jídelně podávali dveře, na návštěvu přispěchal i Zdeněk Pohlreich.
Na konci školního roku došlo ke smíru. Studenti si vymohli nabídku dvou jídel a všichni se rozešli na prázdniny. Velký rozhovor s vedoucí jídelny Danielou Machalovou o závěrech celého případu zveřejnil internetový server IDnes. Paní Machalová v něm mj. vysvětluje, jak se podílí výdejna na kvalitě vydávaného jídla, poukazuje na problémy se získáváním kvalifikovaných kuchařů, seznamuje s výživovými normami, s cenami jídel nebo s chodem kuchyně. To, jak obratně se vypořádává s některými záludnými otázkami, je skutečně pozoruhodné.
Číst se určitě dá i vcelku konstruktivní diskuse pod článkem. Diskutující Nivnický v ní připomíná: „I za konzervu pro psa jsou lidi ochotni zaplatit víc než za oběd pro dítě ve školní jídelně.“ Za zmínku stojí i „rýpnutí“ přispěvatelky Hildebrandtové do současných trendů ve školním stravování: „Taky bych byla příznivcem toho, aby se školní kuchyně trochu zjednodušily. Je docela dost rozumných jídel – dobře, možná nejsou tak demonstrativně zdravá, jako brokolice na páře, ale jsou v pohodě – které děti sní. Příliš velkým množstvím experimentů a podivností, na které si nestačí zvyknout, dělají ‚zdravé kuchyni‘ medvědí službu.“
Soutěž o Nejlepší školní oběd dělá dobré jméno školním jídelnám
Soutěž o Nejlepší školní oběd zná od konce května postupující do letošního finálového kola. Toho si všimla řada internetových zpravodajství, která referují o jednotlivých finalistech, například o školních jídelnách v Leskovci, ve Velkém Beranově nebo v Černčicích. Seznamují čtenáře s pravidly soutěže, se soutěžními menu a slovo dávají i vedoucím školních jídelen.
Vedoucí leskovecké školní jídelny Kateřina Slabíková v reportáži uvedla: „V naší jídelně se snažíme, a myslím, že úspěšně, už nějaký čas vařit zdravě a moderně. Když jsme přišli na tuhle soutěž, zaujala nás, a tak jsme se přihlásili“.
Vedoucí jídelny ve Velkém Beranově Jarmila Kalivodová seznamuje čtenáře s tím, jak se vaří v jejich školní jídelně: „Vaříme z bulguru, kuskusu nebo tofu. Děti mají velmi rády druh těstovinové rýže tarhoňu se zeleninou a kuřecím masem.“
Z novin zmizely zmínky o nezdravých jídlech, kterých bylo dříve plno, o nevábném servírování, o umaštěných kuchařkách. Množství námětů, které novinářům poskytly dosavadní ročníky této soutěže, se projevuje v pestrém a zajímavém zpravodajství, které čtenářům věrně přibližuje současné podoby školního stravování. Kéž by to vydrželo.
Snižování obsahu soli v pokrmech na Slovensku se nedaří
Od roku 2015 je na Slovensku platný výnos Ministerstva zdravotnictví, který stanovuje požadavky na obsah soli v potravinách a pokrmech. Jak se tyto pokyny dodržují v praxi mateřských škol, to letos kontrolovali slovenští hygienici a v červnu vydali závěrečnou zprávu, která shrnuje výsledky průzkumu. Podle laboratorních rozborů z 80 odebraných vzorků jen 3 splňovaly limit, ostatní hranici překročily – nejčastěji o 100 až 200 %, ale byly i takové, které obsahovaly sůl v množství, které přesahuje limit o 300 % a víc. A to byly úpuze mateřské školy. Jak by průzkum dopadl v základních a středních školách?
Slovenské kuchařky a vedoucí jídelen jsou pobouřeny: dělají, co mohou, solí šetří, a teď toto. A tak se nyní řeší, kde je problém: je snad v obsahu soli nakupovaných potravin? Nebo v neschopnosti kuchařek? Můžeme se jen potichu smát, ale skutečně jen potichu, protože není jasné, jak by podobný průzkum dopadl u nás.
SZPI bude více spolupracovat s policií
Jak uvádí na svém webu Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), v roce 2016 uskutečnila celkem 45 tisíc kontrol provozoven potravinářských podniků, provozoven společného stravování, celních skladů a internetových obchodů. Zjistila celkem 4 233 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků. Počet kontrol narostl oproti roku 2016 o téměř 4 % a jak se zdá, bylo by jich třeba ještě více.
Rubrika Aktuality, kde SZPI informuje o zachycených a zakázaných potravinách, se jen hemží případy porušování potravinářského práva: vitamínový nápoj bez vitamínu, rybí prsty s nižším obsahem masa, než bylo uvedeno na obalu, zatajení přítomnosti alergenů v tomto produktu, nepovolené pesticidy ve 2 tunách kustovnice čínské v květnu a v červenci znovu – dokonce v 7 tunách kustovnice. Další podobné případy uvádí server Potraviny na pranýři: pohankový med, který pohankovým medem není, bezlepkový chléb, který obsahuje více než 2x vyšší množství lepku, než je povolené. Nelze se tak divit, že SZPI uzavřela dohodu o spolupráci s Policií ČR, podle níž mají obě instituce více spolupracovat při potírání nezákonných postupů a ochraně spotřebitele.
Diskuze