Přeskočit na obsah

Připomínky k doporučené pestrosti stravy

Na přání pracovnic KHS z Teplic zveřejňujeme jejich doporučení k pestrosti stravy (současně s komentářem ze Zpravodaje školního stravování) a výzvu, kterou nám doručily do redakce. Prosíme všechny jídelny o názor k tomuto materiálu.

Autor: Redakce

V časopisu Výživa 2/2005 byl na straně č. 30 zveřejněn materiál k doporučené pestrosti stravy ve školních jídelnách. Materiál se skládal z redakčního článku o problémech hodnocení kvality stravy ve školních jídelnách a z doporučení k pestrosti stravy. Obě části v tomto článku přetiskujeme dále.
Autorkami Doporučení byly pracovnice KHS, územní pracoviště Teplice, oddělení hygieny dětí a dorostu. Na konferenci Školní stravování 2005 od nich dostala naše redakce prosbu, abychom vás vyzvali k zaslání připomínek nebo podnětů k uvedené pestrosti stravy. Takže pokud máte výhrady k současnému stanovení kvality jídel pomocí spotřebního koše, zašlete, prosím vaše připomínky na email: miroslava.slavikova@khsusti.cz nebo zatelefonujte Mgr. Slavíkové na tel 477 755 750 či asistentkám M. Beranové a L. Vlčkové na 477 755 751

Článek Doporučená pestrost stravy aneb frekvence pokrmů ve školní jídelně v měsíci

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravuje novelu vyhlášky o školním stravování. Návrh novely je povinno projednat m.j. nebo spíše v prvé řadě s Ministerstvem zdravotnictví ČR. Jako jeden z problémů se ukázalo hodnocení kvality podávané stravy v jednotlivých školních jídelnách. Podle současně platné vyhlášky se sleduje pomocí tzv. spotřebního koše, který dobře znáte.
Spotřební koš je stanoven počítačovou metodou na základě dosud platných doporučených výživových dávek. Tyto dávky budou v dohledné době novelizovány a v souvislosti s tím bude nutno upravit spotřební koš nebo popřípadě zvolit jiný způsob sledování naplnění doporučených výživových dávek ve školských stravovacích zařízeních. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo řídit nutriční hodnotu stravy ve školních jídelnách pomocí doporučené pestrosti stravy měsíčního jídelníčku. Toto doporučení říká, kolikrát v měsíci má být do jídelníčku zařazen jaký druh pokrmu: masový, mléčný, zeleninový atd. Stanoví frekvenci, ale nestanoví a nemůže sledovat množství podaných potravin a z toho zjistit, zda jsou naplněny doporučené výživové dávky. Musíme si uvědomit, že spotřeba potravin nezávisí pouze na stanovení druhů pokrmů. Řadu méně oblíbených potravin lze do stravy dětí zařadit jako součást pokrmů, z jejichž označení to nevyplývá-např. zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků přídavkem do polévek, omáček, zeleninových pokrmů, luštěnin do polévek a salátů, snížit podíl masa přídavkem sójových výrobků atd.
Z toho důvodu MŠMT ČR tento způsob usměrňování výživy jako závazný ukazatel do vyhlášky o školním stravování odmítlo zařadit.
Sledování spotřeby potravin pomocí spotřebního koše je jistě pracnější, ale o kvalitě podávané stravy vypovídá mnohem více. Doporučená pestrost stravy tak, jak ji navrhlo Ministerstvo zdravotnictví ČR však může vedoucím školních jídelen dobře posloužit jako metodický návod při sestavování jídelníčků s cílem dosáhnout žádoucích hodnot spotřebního koše. Proto ji dále uvádíme tak, jak byla MZd navržena.

DOPORUČENÁ PESTROST STRAVY MĚSÍČNÍHO JÍDELNÍHO LÍSTKU

PŘESNÍDÁVKY:
1x med nebo džem
1x domácí pečivo s ovocem nebo tvarohem
2x kaše (vločková, krupicová, kukuřičná, jáhlová, rýžová) nebo mléčný výrobek
3x rybí pomazánka
1x drůbeží pomazánka (nedoporučuje se v letních měsících)
2x tvarohová pomazánka
4x sýrová pomazánka
1x drožďová pomazánka
2x zeleninová pomazánka
1x šunka
2x dle možností

ODPOLEDNÍ SVAČINY:

4x ovocný nebo zeleninový salát
3x domácí pečivo-ovocné, tvarohové, makové
3x jogurt, tvaroh s ovocem nebo puding=svačiny s mléčným základem
3x celozrnný chléb se sýrovou nebo tvarohovou pomazánkou
7x dle možností (celozrnné pečivo, celozrnné kuličky, kukuřičné lupínky apod.)

OVOCE A ZELENINU střídavě zařazovat jako přílohu k přesnídávkám a odpoledním svačinám co nejčastěji. Přednost dávat ovoci a zelenině s vysokým obsahem vitamínu C.

Polévky: volit podle hlavního jídla, preferovat zeleninové polévky.
Určitě: 1x drožďová
 3x luštěninová
jako zavářku používat více obilovin (ovesné vločky, jáhly apod.)

HLAVNÍ JÍDLA
3x drůbež
2x ryby
max. 4x vepřové maso
5x podle možností (hovězí maso, králík)
4x bezmasé zeleninové jídlo (včetně zařazení luštěnin)
max. 2x sladké jídlo
nezapomeňte na výrobky ze sóji

PŘÍLOHY
5x brambory
2x bramborová kaše
3x těstoviny (možnost zařazovat celozrnné těstoviny)
4x rýže (možnost zařazovat rýži parboild, rýži natural)
2x houskové knedlíky (možnost kombinace mouky a sójové mouky)
1x bramborové knedlíky
min. 1x luštěniny

ZELENINOVÉ SALÁTY nebo OVOCE, event. ovocné saláty podávat denně. Plně využívat sezónní ovoce a zeleninu. Přednost dávat ovoci a zelenině s vysokým obsahem vitaminu C.

MOUČNÍKY, DEZERTY: k pečení lze využít možnosti kombinace mouky (bílé a celozrnné), podávat mléčné výrobky, knackebroaty.

Autor: Redakce

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Blanka

    Pestrost stravy
    Původně jsem nechtěla reagovat, ale už to nejde, musím se ozvat. Pracovníci ministerstev, kteří připravují různé vyhlášky a nařízení, by měli povinně nějakou dobu pracovat na provozech, pro které vyhlášky připravují. To by se divili, co to vlastně vymysleli, protože mně jejich některé vyhlášky připadají, že žijeme ve vzduchoprázdnu (nebo snad oni?). Spotřební koš je dobrá věc, ale měla být jen orientační. V době, kdy rodiče dají do školní družiny už prvňáčkům lístek s vyjmenovanými jídly, které jeji dítě nebude jíst (např. luštěniny, zeleninu v polévce, zeleninu jako přílohu, kompoty, ryby), mohu pak dítě přemlouvat, aby alespoň trochu ochutnalo – odpověď je – mám na to lístek. Čím více budu mít na jídelním lístku zeleninu, ryby, luštěniny – tím více se budou děti odhlašovat, nebo na oběd prostě nepřijdou. Dokonce jsem měla reakci dítěte, že je demokracie, že si může jíst co chce. Reakcí otce bylo, že je to oběd jeho dítěte, tak ať si s ním dělá co chce. Polévky v rodině jí jen babička, kompoty při obědech o víkendech se podávají jen zřídka.
    Výchova dětí k hodnotám, jako je uvařený oběd, se poslední dobou výrazně zhoršila, mnoho dětí si ničeho neváží. Pokud selhává výchova v rodině, školní jídelna to může ovlivnit jen minimálně. Když se ptám malého strávníka, pro vyhazuje nedojedený oběd, že je to škoda – tak jsem pouze pro smích. Mandarinkami, které dáváme po obědě, si děti hrají kopanou, jogurt a puding slouží i jako pomůcka k malování po stěnách. Myslím si, že oběd ve školní jídelně by měl být jen a jen pouze oběd. Případné ovoce a mléčné výrobky by měli svým dětem zajistit rodiče. Obědy by mohly být levnější, pak by na obědy z finančních důvodů mohlo chodit více dětí.

  • Autor: Jarmila

    pestrost stravy
    Nedá mi to a ještě jednou přidám příspěvek. Pálí nás všechny stejné problémy…… Moje zkušenosti jsou velmi obdobné, přesto si myslím, že je třeba se snažit i za cenu různých ač neoříjemných urážek. Já jsem se dočkala odpovědi, že si nás hoši platí tak ať koukáme vařit to co oni chtějí…..No problém stravování typu hamburger je šílený ale asi se tomu nevyhnou nikde.To bude asi tém, že dnešní rodiče se více méně honí za výdělkem za každou cenu-byť chápu, že někteří to opravdu nemají lehké a naplňují doma lednice a mrazáky touto rychlou a nepracnou stravou aby jim doma děti nehladověly. My už se změny asi nedočkáme, ale u některých dětí alespoň zasejeme semínko…..

  • Autor: pavlina

    A co naopak?
    Omlouvám se, že vám sem vstupuji, ALE. Jsem máma tříleté holčiny, začala chodit do školky a já tady hledám vaše názory na stravování. Děsí mě, že házíte flintu do žita. Že když v rodině se jí špatně, tak vy to nezachráníte, ale co naopak? Jak se mám bránit proti podávání nevhodého jídla já? Nejsme žádní extrémisti, jíme střídmě a spotřební koš by nám plně vohoval, ale jiné děti by to nejedly a tak je naše „bito“. Musí sladký čaj, i když ho doma nepije, musí čokoládové cereální kuličky, i když doma jí obyčejné atd. Je mi líto a snažím se trochu bojovat, ale mám pocit boje s větrnými mlýny.

    Dobrou chuť a hodné strávníky!!

    • Autor: Petra

      Re: A co naopak?
      Děkuji paní Pavlíno, sem na stejné straně barikády. Taky mám dítě ve školce a bojujeme s podáváním nevhodné stravy naší dceři. Došlo to až k zdravotním problémům, ke kterým mi paní vedoucí jídelny řekla, že zaručeně nebudou ze stravy podávané její jídelnou a pokud se mi to nelíbí mám se odhlásit ze školky. Ale musím dát za pravdu i paním vedoucím jídelem, protože když sem se pokoušela dospět k nápravě a ptala se rodičů, tak hodně je jim to jedno nebo je to v pořádku. Dokonce mě posílali na psychiatrické vyšetření. Není to jednoduché, ale pokud začneme u nejmenších naše snaha bude zúročena úspěchem v budoucnosti. Bude méně nadávajících strávníků, protože na tu zdravou stravu budou zvyklí.

      • Autor: ellinor

        Re: A co naopak?
        Snažím se několik let ve školce prosadit, aby děti nedostávaly bonbony, nebo aby si aspoň čistily před spaním zuby, ale ouha. Pančelky bonbony používají jako výchovnou metodu a dokonce je musíme po pytlích kupovat do zásoby! Řekla jsem jim, že s tím nesouhlasím a prý jsem nepřejícná. je tak krátkozraké „dopřávat“ dětem teď, protože až jim bude 20 a budou mít 100 kilo, pěkně nám poděkují…

        • Autor: DáMa

          Re: A co naopak?
          Tak to byl a opět bude i náš případ. Bonbony, přeslazené čaje, sladké jogurty, čokokuličky, jídla s bílým cukrem,… Je to ve všech MŠ opravdu stejné nebo jste všechny tři také ze západních Čech?

          • Autor: valerieq

            Re: A co naopak?
            včera jsem nastoupila místo vedoucí školní jídelny a musím říct, že veškerá předsevzetí, co jsem měla, postupně berou za své. čaj se sladit musí, protože by ho děti nepily, sladké mléko se jim dávat musí, protože by nesladké nepily atd.. vyhazují se půlky, případně skoro celé jogurty, o drožďové, rybí, či dokonce zeleninové pomazánce už se ani nezmiňuji. hlavní je spotřební koš – že to kuchařka pak nahází všechno praseti a slepicim, je vedlejší. ale zkuste před rodiči říct, že přestanete dětem dávat po obědě oplatky, nebo že nebudete kupovat koblihy. nařknou vás, že jim nechcete nic dopřát. pak děti okládají plátkové sýry, ošklíbají se nad celozrnným chlebem a jediné co by tak možná jedly, je rohlík se šunkou nebo krupicová kaše.

  • Autor: Bětka

    Názor strávníka
    Jsem v sekundě (v 7. třídě) na gymplu a možná byste se na to měli podívat z pohledu žáka. Máme docela kvalitní školní jídelnu, Eurest. 3 hlavní jídla, lze dokoupit saláty, gril, sladkosti. Má to ale háček. V čtvrtek obědváme až po 7 hodině a tak tam, díky bezobjednávkovému systému, zbyde tak jedno hlavní jídlo. A to nestojí za moc. Saláty nám vyjedla tercie, co nadělat. Teodora si koupí piškoty, Katka alespon přílohu k tomu hlavnímu jídlu, a Anna jde radši do knihovny se učit. Stejně odpoledne nejspíš něco píšem.
    V ostatní dny se dostaneme do jídelny včas, dáme si salát a pečivo. Hlavní jídlo stojí 28Kč.
    A to jsme na tom ještě dobře.
    Zkuste se někdy zeptat žáka. Bude vám vděčný.

  • Autor: Terez

    **
    Je vážně snadné to takhle napsat … ale na naší škole asi skutek utek … chodím do prvního ročníku na střední školu podnikatelskou a máme na výber ze dvou jídel .. to by sice mohla být příležitost si vybrat alespoň jedno lehčí a zdravější jídlo, ale většinou jídlo č.1 býví langoš s kečupem a jídlo č.2 smažený sýr se šunkou a hranolky!!! kde to jsme?? v Americe, kde je každé druhé déte obézní?!? … Víte, hodně se zajámám o zdravou výživu, jím zdravě, ale značně se mi to ztěžuje, jelikož ve škole výběr nemám a musím si jídlo připravovat doma ..