
Před několika lety jsem pro Jídelny.cz napsala článek o jednom z našich projektů, kterým jsme se rozhodli bojovat proti velkému množství zbytků. Článek vyšel v roce 2019, další roky byly pro všechny jídelny tak trochu jiné.
Všechno zlé je k něčemu dobré
Díky covidové situaci byla řada jídelen uzavřena. Naše dobřanská jídelna vařila dále, i když jen ve velmi v omezených podmínkách, které dovolovala aktuální vládní nařízení.
Právě v tomto období podle hesla „všechno zlé je i k něčemu dobré“ jsem zaznamenala, jak tak v normální době zcela samozřejmá služba, jako je školní oběd, může v rodinách najednou chybět.
Rodiče si stěžovali na rozmazlenost svých potomků, na chybějící nápady, co denně uvařit, a světe div se, našli se i tací, co jídlo doma klidně vyhodí. Vycítila jsem tedy, že je doba si trochu přihřát svoji polívčičku a po návratu do normální doby pokračovat tam, kde jsme byli přerušeni.
Vysvětlujeme, kolik práce a peněz to stojí
Nicméně na chování dětí se zas tolik nezměnilo, pořád musíme, společně s pedagogy, vysvětlovat, jak moc práce a úsilí stojí za výrobou oběda, kolik stojí jídlo, jak dlouho musí někdo pracovat, aby na něj vydělal. Byla jsem pozvána na schůzky dětského senátu, který je na každém stupni, kde jsem na problémy se zbytky znovu upozornila.
Oproti roku 2019 jsme na polovině zbytků
Zbytky klesají, ale není to tak, že bychom měli denně prázdné talíře. Oproti roku 2019 jsme už ale na polovině zbytků. (Pořád jsou jídla oblíbená a ta méně populární. Co mám však vysledováno, je, že velký pokles ve zbytcích nastává, pokud je na jídelníčku nějaká ta hitovka, všichni víte, řízek, rajská, špagety, pizza apod. – tak jsou zbytky opravdu minimální.) Já to považuji pro lidstvo za malý krok, ale pro naši dobřanskou jídelnu za velký skok.
Účinná metoda asi neexistuje, je to o stálém dohledu, vysvětlování a hlavně nepolevit.
Radujme se i z maličkých krůčků
Milé kolegyně a kolegové, jestli je vás více, kteří jste se rozhodli bojovat s tímto drakem, prosím vytrvejte a radujte se z maličkých krůčků. V jídelně máme v provozu tři elektrické kompostéry, zbytky ekologicky likvidujeme, a to je přeci také úspěch. My v jídelně Základní školy Dobřany jsme rozhodnuti nepřestat a vytrvat, abychom udrželi alespoň stávající situaci.
Bc. Renáta Černá – vedoucí ŠJ při ZŠ Dobřany
Foto: Freepik.com
Diskuze
Autor: zdenouš
plýtvání jídlem
U nás pokud byla rajská s hovězím masem, tak 80% masa končilo v odpadu, bohužel tam končily i řízky i když v menší míře. Za mě je školní stravování obrovské plýtvání s jídlem a státními penězi. Jediný lék je bída a nepomůže ani změna spotřebního koše.
Autor: ivetabrunová
Dobrý den, zkoušeli jste u vás s dětmi spolupracovat jako to dělá paní Černá a další jídelny? Neustálé vysvětlování a diskuze s dětmi zbytky opravdu eliminuje. Kdybyste zkusili vařit pouze pro dospělé v takovém počtu jako pro děti, tak se bez zbytků také neobejdete. Nelze se zavděčit např. 500 lidem najednou, někde i více. S dětmi je to samozřejmě náročnější, ale je třeba věřit, že jednou dozrají k tomu, že kvalitní strava je pro zdravého člověka velké plus. A jak píšu – vysvětlovat, diskutovat a přibližovat práci v jídelně při všech možných příležitost je základ.