Projekt Pohyb a výživa skončil – s jakými výsledky?

Přibližně před rokem jsme vás informovali o projektu Pohyb a výživa, který probíhal na 1. stupni vybraných základních škol ve všech krajích naší republiky. Úkolem škol bylo zhodnotit výchozí pohybový a stravovací režim svých žáků a podle požadavků projektu realizovat změny, které by ho mohly zlepšit. Cílem bylo zjistit, jestli jsou požadavky projektu uplatnitelné v praxi a zda skutečně vedou ke zlepšení tělesné zdatnosti a upevnění zásad správné výživy u dětí. Řada úkolů se týkala i školních jídelen. Na závěr projektu proběhlo shrnutí a zhodnocení, které přineslo zajímavé výsledky.

Závěrečné hodnocení bylo rozsáhlé a opíralo se o řadu dokumentů, které v průběhu projektu pořizovali ředitelé pilotních škol, učitelé, vedoucí družin, vedoucí školních jídelen i odborní lektoři, kteří předávali zaměstnancům škol potřebné informace a byli s nimi po celou dobu trvání projektu v kontaktu. Současně byly vyhodnoceny také ankety pořádané mezi rodiči zapojených žáků i mezi samotnými žáky. Výsledky byly navíc doplněny testováním tělesné zdatnosti žáků a měřením jejich tělesného složení.

Požadavky projektu v oblasti výživy

Nás na tomto místě zajímá hlavně oblast výživy. Jaké tedy byly požadavky v této oblasti, které měly pilotní školy uvést do praxe:

• ve spolupráci s lektorem projektu zvýšit výživovou gramotnost učitelů,
• zavést učivo o výživě ve všech třídách 1. stupně ZŠ,
• vytvořit podmínky pro pravidelný výživový režim žáků včetně pitného režimu,
• podporovat u dětí dostatečnou konzumaci ovoce a zeleniny,
• pokusit se zajistit svačiny pro žáky ve školní jídelně,
• ve spolupráci se školní jídelnou usilovat o co největší kvalitu školního stravování a co největší počet žáků využívajících tento druh stravování,
• zajistit, aby ve škole nebyly automaty a bufety s nevhodným sortimentem,
• připravit Dny zdraví a Týdny zdraví,
• výše uvedené náměty a opatření zavést do svých školních vzdělávacích programů.

Správná výživa v učivu na 1. stupni

Velká část zapojených učitelů uvedla, že díky spolupráci s odbornými lektory se zvýšilo jejich povědomí o správné výživě. Více nyní dbají na složení své stravy, aby mohli být dobrým příkladem pro děti. Učivo o správné výživě zařazovali téměř do všech předmětů, i když to někdy bylo časově náročné. Učitelé také dohlíželi na správnou skladbu stravy svých žáků, jejich vhodný pitný režim a přiměřené intervaly mezi jednotlivými jídly. Většina učitelů se závěrem shodla na tom, že téma zdravé výživy v učivu na 1. stupni dosud chybělo a mělo by být v budoucnu zapracováno především do prvouky a přírodovědy.

Dopolední svačina – z domu nebo ze školní jídelny

Značná pozornost byla věnována dopolední svačině. Děti byly vedeny k tomu, aby si svačinu chystaly samy nebo aby při její přípravě aspoň pomáhaly rodičům. Asi v polovině zúčastněných tříd se provádělo hodnocení svačin v souladu s potravinovou pyramidou. Podle vyjádření učitelů se složení svačin dětí postupně zlepšilo, téměř vždy obsahovala zeleninu nebo ovoce.

S tím souvisí i dodržování vhodného pitného režimu: ve třídách byla k dispozici voda, kterou si děti mohly dochutit sirupem, citronem nebo bylinkami, v chladném období se nabízel teplý čaj. Na řadě škol byly nabízeny svačiny ze školní jídelny, ale často narazily na malý zájem ze strany rodičů, a to kvůli ceně. Ojedinělým důvodem odmítnutí svačin bylo i to, že žáci je museli jíst ve školní jídelně a nemohli být o přestávce se svými kamarády ve třídě nebo že museli stát frontu na vydání svačiny a pak neměli dost času ji v klidu sníst. Přesto však někteří učitelé přišli s návrhem zařadit přípravu školních svačin do systému školního stravování.

Školního stravování z pohledu učitelů

Učitelé i lektoři se ve svých hodnoceních vyjadřovali také ke kvalitě stravování ve školních jídelnách a ve většině případů ji hodnotili jako vzrůstající. Chválili jak častější nabídku ovoce a zeleniny, tak i jiných zdraví prospěšných a neobvyklých surovin (jáhly, cizrna, kuskus). Zároveň si však všímali, že prakticky na všech školách se během projektu nezměnil počet dětí, které např. nejedly polévku, nechtěly ochutnat nově nabízené pokrmy nebo vracely velké množství nedojedeného jídla.

Zapojení školních jídelen do projektu

Školní jídelny měly v projektu významné místo. V první řadě se měly zapojit do vzdělávání o správné výživě na škole a snažit se propagovat školní stravování tak, aby na obědy docházel co největší počet dětí. Zároveň se měly pokusit připravovat pro své žáky dopolední a odpolední svačiny. Vhodnou nabídkou měly podporovat správný pitný režim a vyšší konzumaci ovoce a zeleniny. Jak vyplývá se závěrečného hodnocení, jídelny byly v projektu velmi aktivní a různou měrou se zapojily do všech oblastí. Problematické bylo jen zapojení těch jídelen, které nejsou součástí školy.

Příprava svačin v jídelnách

Pro mnoho jídelen byla novinkou příprava svačin pro žáky. Většina jídelen se o to pokusila – někde se tato praxe osvědčila, v mnoha případech od toho časem upustili. Hlavní překážkou byly organizační důvody (např. nedostatek pracovníků) nebo nezájem ze strany dětí a jejich rodičů. Naopak v malotřídní základní škole Dlouhý Most v Liberci nabízeli dopolední svačinky již před vstupem do projektu a využívalo je 100 % žáků. Nyní zavedli ještě odpolední svačiny ve formě ovoce či zeleniny a i o ně je zájem mezi všemi dětmi. Ve školní jídelně při základní škole na Horáckém náměstí v Brně začali svačinky připravovat v listopadu 2014 nejprve pro 40 dětí. Postupně se počet dětí zvyšoval, a tak přišli s nápadem uspořádat ukázku svačinek pro rodiče budoucích prvňáčků, aby je přesvědčili o výhodách školních svačin.

Změny v nabídce školních jídelen

Většina vedoucích účast v projektu uvítala, pochvalovaly si spolupráci s odbornými lektorkami a v mnoha nastolených změnách budou pokračovat i nadále. Změny se týkaly např. častějšího používání luštěnin, čerstvé zeleniny nebo neslazených nápojů. V některých školách byli učitelé i kuchařky mile překvapení, jak si děti dobře zvykly na nápoje s nižším obsahem cukru nebo na pití čisté vody a neochuceného mléka. Ke změnám došlo i v pestrosti jídelníčků: začaly se častěji objevovat méně obvyklé druhy masa (králičí, krůtí) a přílohy (pohanka, kuskus), omezilo se podávání sterilované zeleniny ve prospěch čerstvé.

Komunikace s vedením školy i s rodiči

Některé vedoucí velmi oceňovaly, že se díky projektu zlepšila komunikace mezi jídelnou a vedením školy, a přály by si ji dále rozvíjet. Naopak spolupráci s rodiči hodnotily mnohde jako neúspěšnou. Objevil se tak i návrh na uspořádání informační schůzky s rodiči na úrovni vedení školy – vedení jídelny – nutriční terapeutka, protože rodiče mají někdy velmi mlhavou představu jak o spotřebním koši, tak o školním stravování vůbec. Vedoucí by si také přály, aby ředitelé a učitelé více motivovali děti a jejich rodiče ke stravování ve školních jídelnách a aby podporovali fungování školních jídelen jako součást škol (oproti centrálním vývařovnám nebo komerčním subjektům).

Doporučení vedoucích jídelen

Vedoucí ve svých dotaznících doporučovaly věnovat se do budoucna více vzdělávání zaměstnanců jídelen a navrhovaly zřízení konzultačních center, kde by mohly průběžně získávat informace z oblasti výživy. Zároveň žádají větší ekonomickou podporu, protože některé požadavky projektu nemohly být plněny právě z finančních důvodů.

Závěrečným vyhodnocením všech podkladů i tělesného měření žáků vyšlo najevo, že účast v projektu měla na děti větší vliv v oblasti výživy než v oblasti pohybu. Od ředitelů škol, učitelů, vedoucích jídelen i odborných lektorů vzešla řada doporučení k zavedení do praxe a jejich rozšíření do všech škol. Jestli se to podaří, na to si budeme muset počkat.

Zdenka Macháčková je vedoucí ŠJ ve Všestarech