Školní jídelny dnes
Postavení školních jídelen v dnešní době není jednoduché. Na jedné straně je ve školách méně dětí, na straně druhé ceny vstupů se zvyšují a to samozřejmě zvyšuje cenu jídla. Díky oběma těmto nepříznivým faktorům ubývají strávníci. Vzhledem k populačně slabým ročníkům středoškoláků budou následující roky zejména pro středoškolské jídelny kritické. Otázka, jak si strávníky udržet, tedy bude v příštích letech klíčová.
Strávník je zákazník
Dnešní moderní stravovací provozy již nejsou jen místem, kde se podává jídlo, ale plní i mnoho dalších úloh. Jejich řízení je proto hodně náročné. Většina jídelen si stále více uvědomuje, že jejich strávník je zákazník, a že vyjít vstříc jeho potřebám je především v jejich ekonomickém zájmu.
Uspokojení potřeb zákazníka musí vycházet z analýzy jeho požadavků a názorů. Tyto informace lze získat různě.
- Často obyčejným rozhovorem se strávníkem u výdejného okénka nebo vycházejícím z jídelny.
- V některých školách se pořádají ankety ke školnímu stravování, z nichž se lze leccos o názorech dětí na obědy ve ŠJ dozvědět.
- Jsou školy, kde je vedoucí jídelny zvána na zasedání dětského parlamentu (žákovské rady). Tváří v tvář skupině strávníků od 3. do 9. třídy obvykle musí vysvětlit, proč nelze vařit přesně podle jejich představ. To bývá dost obtížně. Avšak nad některými požadavky parlamentu se dá přemýšlet a dají se realizovat.
- Mnoho cenných informací lze získat z internetových diskusí, které může jídelna nabídnout na internetových stránkách s jídelním lístkem. I o takových případech jsme již psali.
Solidní přehled o požadavcích zákazníků však dají rozsáhlejší šetření. Jedno takové uspořádal Krajský školní úřad v Banské Bystrici. Ukázalo, že tyto děti se zajímají nejen o to, jaké jídlo je jim podáváno, ale kladou důraz i na prostředí jídelny nebo chování kuchařek.
Názory žáků
Anketa, kterou uspořádal Krajský školní úřad, probíhala v sedmi okresech Banskobystrického kraje a zúčastnilo se jí přes pět tisíc žáků. Její výsledky ukázaly, že žáci jsou velmi vnímaví, nejen k tomu jaké jídlo konzumují, ale dokáží posoudit i vybavení jídelny. Všímají si i takových věcí jako je estetická upravenost prostředí, jeho hlučnost, vliv spolustolovníků, přístup a chování pedagogických pracovníků i kuchařek.
Z odpovědí vyplývá, že dnešní děti mají více informací a díky tomu, že se dostanou i do jiných prostředí než je školní, i možnost srovnávat. V některých zařízeních mají připomínky k čistotě. Nevyhovuje jim přílišný shon a dlouhé řady při čekání na výdej jídla. Často se opakovaly i stížnosti na malé prostory jídelen, které nejsou dobře odvětrávané. V dotaznících se tak dožadují příjemnějšího prostředí, kde by nebyly cítit výpary z kuchyně, navrhují klimatizaci nebo dokonce tichou hudbu během podávaní jídla. Velmi kladně hodnotí, pokud jsou při výdeji jídla kuchařky vstřícné a milé.
Co se týká pohledu na podávaná jídla, žáci z ankety by uvítali možnost si vybrat aspoň ze dvou jídel. Vnímají i to, jak je jídlo na talíři upravené. Ve skladbě jídelníčku navrhují jeho zpestření občasným zařazením jídel slavnostních, předkrmů, nebo ukázek zahraničních kuchyní.
Za současné ekonomické situace musí ŠJ k těmto názorům přihlédnout. Jídelna se bez svých strávníků neobejde, zatímco strávníci bez jídelny ano: obědvat budou jinde.
Cesty k zákazníkům
Je samozřejmé, že skloubit všechny tyto požadavky s realitou není vzhledem k ekonomickým a dalším faktorům vždy možné. Na druhé straně u mnoha jídelen je vidět, že pokud se o názory svých strávníky zajímají, přináší to pozitivní efekt oběma stranám.
Příkladem může být třeba brněnská jídelna na Pavlovské ulici, o které psal portál Jídelny.cz v souvislosti s nápadem rozšířit komunikaci mezi strávníky a jejich rodiči pomocí internetového jídelníčku, nebo diskuse, která se rozvinula za článkem portálu Jedálne.sk o jídelně v Prešově.
Dietní stravování
Další možností, jak služby jídelny rozšířit, může být i stravování dětí s dietními problémy. Je potěšující, že mnoho jídelen je ochotno těmto strávníkům vyjít vstříc a pomoci jim zařadit se tak lépe do normálního života. Ty, které již takto vaří, vidí přínos nejen ve velmi dobré spolupráci s rodiči nemocných dětí, ale i v tom, že je tento program odlišuje od konkurence a dává jim tak reálnou šanci na zvýšení počtu jejich zákazníků.
Jedna vedoucí jídelny ze Slovenska nám k tomu napsala:
„Ochota chcieť variť diétne jedlá pre žiakov s nariadenou diétou je zo strany vedúcich ŠJ veľká. Tlaky zo strany vychovávateľov, učiteľov sú obrovské, pretože tak ako my bojujeme o každého stravníka, tak oni bojujú o každého žiaka. S rodičmi takýchto detí je spolupráca oveľa ľahšia, pretože s týmto ochorením sa museli naučiť žiť.“
Podnikání
Další cesta k zákazníkovi vede přes hospodářskou činnost. Strávníka není možné jen pasivně čekat v jídelně, je třeba ho aktivně vyhledávat. Při současné ceně oběda může školní jídelna zejména ve větších obcích a městech směle konkurovat restauracím poskytujícím „meníčka“, jídla na stravenky apod. Chce to však oslovit zákazníky – firmy, nabídnout jim závodní stravování, chce to použít internet, inzerci apod.
Chování k zákazníkovi
Zákazníka však může nalákat i naše chování. Věřím, že ve většině ŠJ převažuje přístup ke strávníkovi postavený na principech všeobecné slušnosti. Bohužel však lze vidět i příklady opačné, kdy se pracovník jídelny chová ke strávníkům nevhodně a neadekvátně tak využívá své převahy vyplývající z věku a pracovní funkce. Samozřejmě jde obvykle o případy, kdy jen reaguje na předchozí chování žáka, obvykle pubertálního věku.
Zvládnout situaci a nenechat se vyprovokovat je těžké i u vlastních dorůstajících dětí. O to horší je to při plnění všech ostatních pracovních povinností. Personál jídelny tak zbytečně doplácí i na to, že není proškolen ve zvládání krizových mezilidských situací. Chladná hlava, nekonečná asertivita a nácvik podobných situací by vedly k profesionálnějšímu zvládnutí situace a bez zbytečných nervů nebo pocitu hořkosti na obou stranách. Podobným výcvikem by však měli projít i učitelé, kteří občas reaguji stejným způsobem.
Jaké jsou Vaše zkušenosti s názory a požadavky strávníků – zákazníků? Uvítáme, pokud nám o nich napíšete.
Ing. Vladimíra Nejezová je spolupracovnicí redakce
Diskuze
Autor: zdena
role strávníka ve stravování
Mé zkušenosti jsou takové,že bychom mohli vařit jen svíčkovou,řízek,hranolky a špagety. Pokud jsou luštěniny a ryba,tak naplníme jen spotřební koš a nádoby na odpadky. O tom, jak se chovají děti na obědě,obzvlášť pokud je některé z posledně jmenovaných jídel, nemusím snad ani psát.Občas si s ostaními říkáme,že kdyby mohli, tak nás snad postřílí. A potom zachovejte chladnou hlavu,ale ono se to krásně píše a ta skutečnost je trochu jiná,drzost některých strávníků ,občas nezná mezí.
Autor: Lukáš
Re: role strávníka ve stravová
Zcela s vámi souhlasím, některé strávníky bychom měli lískat dnem i nocí. 🙁 ale naštěstí je jich (alespoň u nás) jenom pár. Škoda jen, že ta zbývající většina je taková neutrální hmota, která sice neurazí, ale ani nenadchne. Většina studentů neví, že je slušné pozdravit – možná čekají, že je kuchařka bude zdravit první. O tom, že v místnosti bývá zvykem smeknout, asi také nikdy neslyšeli. Nicméně často (rovněž u nás) mají špatný vzor v učitelích. Co myslíte, bude učitel čekat ve frontě, nebo se předběhne? Správnou odpověď jistě tušíte. Ve školství pracuji již sedm let, ale nikdy jsem se u oběda nepředbíhal. V zásadě je mi tato myšlenka cizí – necítím se nějak nadřazen studentům, abych je musel předbíhat.
Autor: rozka
Reakce k článku
V článku mě zarazilo a urazilo sdělení, jak děti diskutují nad chováním kuchařek.Měli bychom
se spíše zamyslet nad chováním našich ratolestí. Je to dost urážející, že děti peskují, uráží a stěžují si na dospělé. Zajímalo by mne, co si máme nechat všechno líbit a co za nedlouho si na nás dospělé budou moci dětičky dovolovat. Mělo by stále platit rčení „odtud až potud“.Děkuji
Autor: rozka
Reakce k článku
V článku mě zarazilo a urazilo sdělení, jak děti diskutují nad chováním kuchařek.Měli bychom
se spíše zamyslet nad chováním našich ratolestí. Je to dost urážející, že děti peskují, uráží a stěžují si na dospělé. Zajímalo by mne, co si máme nechat všechno líbit a co za nedlouho si na nás dospělé budou moci dětičky dovolovat. Mělo by stále platit rčení „odtud až potud“.Děkuji
Autor: Janaha
role strávníka
již 30 roků pracuji ve školství nejdříve jako kuchařka nyní 12 r jako vedoucí Šj práci s dětmi velmi miluji a oni mi ji oplácí stejnou kartou .Každý začátek práce se strávníky je pracný,ale výsledek stojí za to již několik let chodím do školy pčednášet do hodin rodinná výchova ,proč se jídelníčky jkládají jakou mají funkci zároveň žákům vysvětlím proč je zdravé jíst luštěniny i ryby a také neznám problém,že by někdo se odhlásil.Také s žáky skládám jídelníčky což je velmi baví a velmi aktivně se od 1třídy zapojují no a na závěr také kuchařky se slušně ke strávníkům chovají a prohodí s nimi žertovné slovo a úsměv a tak si nemůžeme stěžovat na chování žáků.Učitelům jsem také vysvětlila,že máme každý svá pravidla,která musíme dodržovat a co je spotřební koš a jak se musí naplňovat, málo kdo z kantorů ví co je to spotřební koš a také s ními vycházíme v pohodě a kdo nechce luštěny tak ať se odhlásí,ale nechci šlyšet v jídelně fuj co to je .Ze začátku se i to stalo a když jsem se zeptala zda to říkají i doma mamince už se to nikdy neopakovalo.Opravdu to nestojí moc času a výsledek stojí za to moc doporučuji .Spíš mě velice uráží debaty v rádiu a televizi .Vzpomínky herců a zpěváků na školní stravován.Jakpak se ale chovali ke kuchařkám ví vůbec jak je práce kuchařky těžká?