Přeskočit na obsah

Škola a jídelna – bitva nebo spolupráce? (4)

Do cyklu článků o spolupráci školní jídelny a školy přispěla i vedoucí samostatné a velké jídelny, která má mnohaleté zkušenosti s řízením školských organizací. Celý vztah vidí z jiného pohledu a přináší cenné rady, jak řešit komunikaci mezi školou a jídelnou.

Autor: Marcela Cacková

K tomu, aby vedoucí školní jídelny byla přijímána jako samostatným vedoucí pracovník, by měla mít i určitou kulturu projevu, měla by umět se ústně i písmeně vyjadřovat, měla by umět komunikovat a dokázat se dobře připravit na jednání. Nejen s rodiči a strávníky, ale i s ředitelem. Jak na to?

Jsem ředitelkou krajského zařízení školního stravování se samostatnou právní subjektivitou. Již přes 20 let pracuji ve vedoucích pozicích různých organizací, kde jsem samozřejmě přicházela do styku s nadřízenými, s velkou skupinou podřízených, ale také s občany a s veřejností. Získala jsem tedy bohaté zkušenosti v jednání a komunikaci s nimi a vytvářela jsem si vždy tým, se kterým se mi dobře spolupracovalo. I teď mám pod sebou zaměstnance, na které se mohu plně spolehnout v oblasti praktického řízení kuchyně a kterým důvěřuji, a nad sebou zřizovatele – krajský úřad, kterému i já musím skládat účty za celkový chod zařízení.
Proto bych se chtěla zamyslet nad tématem, jak by se měla vedoucí ŠJ chovat, aby ji ředitel mohl považovat za samostatného podřízeného vedoucího pracovníka.

Diskusní příspěvky

S velkým zájmem si čtu diskusní příspěvky na portálu Jídelny.cz, ale z celé řady příspěvků mám velmi špatný pocit. Řada z vás si neustále stěžuje na to (nyní uvádím autentické ukázky):
že nejste správně ohodnoceny,
že máte obrovskou nedoceněnou zodpovědnost,
že pracujete 8 hodin denně a máte „jen“ 25 dnů dovolené,
že vám do skladby jídelníčku mluví laici (myšleno ředitel a pedagogové) „můry jedny“.

Dále v diskusi uvádíte např.
že byste si brali zbytky pro pejska a kočičku, ale že nemůžete,
že končíte válku s pipinou ředitelkou a její současnou zástupkyní,
že dokud takové vedení bude mít v rukávu moc, tak nezbývá jen držet h…u. a krok. Hlavně se tam cpe jedna paní.

O gramatických chybách v některých vašich příspěvcích ani nemluvě.

Máte po přečtení těchto ukázek ještě stále pocit, že jste vedoucí pracovník, který je plně kompetentní nejen za svůj svěřený úsek, ale i za své jednání a určitou kulturu osobního projevu a že můžete být vedení školy plnohodnotným partnerem? Z celé řady vašich příspěvků je zřejmé, že o jiných, než stravovacích předpisech (ať už se jedná o ekonomiku školy, toky peněz z MŠMT a jejich členění), máte jen velmi zprostředkované informace a z toho pramení i postoj k ostatním zaměstnancům školy.

Kultura osobního projevu

Kultura osobního projevu nám pomáhá realizovat mezilidský kontakt. Jde o respektování a dodržování určitých principů, ať už ve vztahu mezi nadřízeným a podřízeným, dodržování zásad loajality k zaměstnavateli a rovněž princip komunikace tak, aby nadřízený, kterému budete informace sdělovat, pochopil jejich základní obsah. Kultura osobního projevu je u našeho povolání o to významnější, protože denně přicházíme do styku se strávníky, nadřízenými, podřízenými a náš osobní projev tvoří, aniž si to sami uvědomujeme, i obraz o celém našem zařízení.

Komunikace s ředitelstvím

Nejdůležitějším spojovacím článkem mezi vedoucí školní jídelny a ředitelem školy, případně celým pedagogickým sborem, je komunikace. Nechceme řediteli pouze předat strohé informace o naší jídelně, o našem svěřeném úseku, ale chceme od něj pochopení, porozumění, výměnu názorů a požadovaný respekt. I my máme náročnou práci, zejména z pohledu hygieny, i my máme zodpovědnost – za kvalitu jídla, jeho včasné uvaření, nákup kvalitních surovin, skladbu jídelníčku, dodržování spotřebního koše.
A protože ve většině případů se vlna kritiky ze strany rodičů i pedagogů valí především na ředitele školy, který má obecnou zodpovědnost, musí si být i váš ředitel jistý, že na pozici vedoucí školní jídelny má kompetentního člověka, kterému věří, že svou práci dělá dobře, že dodržuje veškeré předpisy týkající se stravování a dovede si obhájit i negativní kritiku, a který dokáže přispět k pozitivnímu veřejnému mínění o škole, jejíž součástí jste i vy.

Je váš nadřízený informován o rozsahu vaší práce?

Ale do jaké hloubky je váš ředitel, ředitelka školy – váš nadřízený – informován o rozsahu vaší práce? Požádejte vašeho šéfa, aby si na vás někdy uprostřed týdne udělal hodinu času, ve které byste ho seznámila obecně se všemi předpisy, které vy jakožto samostatná vedoucí jídelny musíte znát a za jejichž dodržování nesete plnou zodpovědnost.
Nebylo by příliš taktické chtít důležitou schůzku nebo zásadní řešení problémů v pondělí a v pátek. Všechny víte, jak je pondělní dopoledne hektické a jak se už v pátek po celotýdenní dřině těšíte na volný víkend. Ještě lépe pro vás, když si domluvíte schůzku na domácím hřišti, ve vaší kanceláři. V kanceláři šéfa byste se mohla cítit stísněně, nesvá, ztrémovaná a mohla byste ztratit půdu pod nohama v okamžiku, kdy zjistíte, že s sebou nemáte všechny podklady, které jste chtěla šéfovi předložit.

Dejte myšlenky na papír

Zásadní chybou v komunikaci je neurovnání myšlenek. Proto bych si na papír vypsala osnovu všech bodů, se kterými bych chtěla šéfa seznámit a na stůl bych si pro jistotu připravila i konkrétní materiály. Ať už je to protokol z hygieny, pokud jej nedáváte řediteli ihned po kontrole, měsíční sledování HACCP (málokterý ředitel jej asi podrobně zná) nebo sledování hodnot spotřebního koše.
Můžete poskytnout i nějaká srovnání čísel vaší jídelny s okolními jídelnami, pokud se k těmto informacím dostanete. Věřím, že se pozeptáte u kolegyně na vedlejší jídelně, kolik obědů vaří, za kolik a s kolika zaměstnanci. Je docela pravděpodobné, že vám dělala audit HACCP. Vaši situaci si pak snadněji dokážete odvodit. Je dobré předložit nějaká srovnání s vedlejší školní jídelnou – ze strategických a taktických důvodů rozhodně ty informace, které jsou pro vás jako pro vedoucí výhodnější.

Schůzka s ředitelem

Je krásné úterní odpoledne, na oběd byl řízek a šéf je v dobré náladě připraven se odebrat do vaší kanceláře, kde si popovídáte o vaší práci. Jistě bych na úvod zvolila neformální otázky, poptala bych se, jak je spokojen s kvalitou jídel a skladbou jídelníčku, jestli nezaznamenal nějaké významné stížnosti na stravu ze strany rodičů, jestli má pocit, že nevázne spolupráce mezi jídelnou a školou. Pokud hygiena nebo jiná kontrola neshledala žádná nebo jen zanedbatelná pochybení, určitě bych se pochlubila, jak jídelnu dobře vedu, navázala bych na složitost dodržování hygienických předpisů a spotřebního koše a přešla bych k postupnému podrobnému objasnění všech pracovních činností, za které nesu plnou zodpovědnost. Dobrý nadřízený vás jistě vyslechne a domnívám se, že se i zapojí konkrétními dotazy, aby ještě víc pochopil problematiku vaší práce.

Rozumí nám partner dobře?

Mějme na paměti, že základní komunikační chybou je, že si neověříme, zda partner v komunikaci správně pochopil naši myšlenku. Jsme odborníky na stravovací problematiku, a proto ve vyjadřování můžeme získat pocit, že nás druhá strana pochopila, ale nemuselo by tomu tak být. Dejte tedy prostor vašemu šéfovi, aby se i on vyjádřil, co od vás očekává, jaké má výhrady k vaší práci, co se mu jeví na vaší práci pozitivní a v čem vidí nedostatky.
Z vašich diskusních příspěvků mám často dojem, že trpíte pocitem méněcennosti, že vás ředitel nezve na porady vedení, přestože jste vedoucími určitého útvaru. Máte mimořádně dobrý důvod mu připomenout, že byste se rády porad účastnily alespoň při projednávání těch bodů, které se vašeho úseku bezprostředně týkají, že by vás i vaše podřízené zajímaly bližší informace o rozpočtu školy, organizačních a provozních záležitostech. Sdělte mu, že rovněž i vy byste chtěla mít možnost si předávat informace s třídními učiteli o organizaci docházky, provozních záležitostech týkajících se stravování, atd.

Buďte vstřícná a ochotná

My, všechny vedoucí, bychom si měly uvědomit, že pracujeme ve službách, že jsme tady pro naše zákazníky – strávníky, ať už to jsou žáčkové prvních tříd, habáni z devítky nebo učitelé a ostatní strávníci. Nesnažme se hledat důvody, proč to nejde, ale hledejme cesty, jak to jde. Bude-li si přát 5 učitelek místo sladkých nápojů neslazený čaj, byl by ve vaší jídelně problém jim v tom vyhovět? Kdyby ředitel potřeboval na určitý den velmi dobrý oběd, protože mu přijede návštěva z vedlejšího města, byl by problém přizpůsobit jídelníček? Vadilo by vám požádat největší kverulantku školy, učitelku, která má neustále výhrady proti skladbě  jídelníčku, abyste zkusily vytvořit jídelníček společně?

Chcete-li dosáhnout respektu nejen u vašich podřízených zaměstnanců ale i u svých nadřízených, nebojte se zeptat, přiznat, že něco nevíte, kontrolovat své projevy a emoce, být vstřícné a loajální. Když si s vedením vaší školy vyjasníte všechny problémy otevřeně a přátelsky, jistě získáte pocit, že vás ředitel považuje za kompetentní vedoucí, na kterou se může plně spolehnout a která se podílí na vytváření celkového pozitivního dojmu z vaší školy před veřejností.

Ing. Marcela Cacková, ředitelka Zařízení školního stravování Opava

Autor: Marcela Cacková

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: pondělí

    Who is who
    Vážená paní inženýrko, pěkně napsané, ale nedivte se prosím těm z nás, kdo mají nad sebou přímého nadřízeného – ředitele nebo ředitelku školy, že si na stránkách občas zcela neprofesionálně uleví. Pokud jste Vy ředitelem zařízení, tak je Vaše pozice diametrálně odlišná od vedoucí pod škololu.
    A idylka v kanceláři při informování nadřízeného o naší práci je v našich podmínkách často utopií. U nás je to tvrdá direktiva a ne plkání u kávy po dobrém obědě.
    Zabrousila jsem na stránky Vašeho zařízení a je tam jiné jméno ředitelky, než v tomto článku. Máte tam chybné informace? Děkuji

    • Autor: Pavel Ludvík

      Mohu potvrdit, že paní Cacková skutečně vede tuto velkou jídelnu, a pokud vidíte na intenetu špatné jméno, díváte se na špatné stránky… Jak jsem poznal tuto jídelnu, ani zde se neplká při kávě, ani zde nevládne idyla, ale tvrdá práce.

  • Autor: ...marie

    díky
    Paní Cacková, srdečně děkuji za Váš příspěvek. Hodně věcí je o správné komunikaci ve správný čas.

  • Autor: Pekařka

    Bitva nebo spolupráce
    Paní Cacková, děkuji za velmi dobře napsaný článek. Jistě si Vaše slova vezmou kolegyně k srdci a pokusí se hledat cesty k vedení školy, i když – připouštím – nemusí to být vždy lehké. Ale tak jako se dítě dříve či později naučí chodit a mluvit, tak se mohou dospělí lidé naučit komunikaci na úrovni. Každá mince má vždy dvě strany, tak také pohledy na jednu věc mohou být odlišné, je však třeba hledat řešení. V práci trávíme nejméně jednu třetinu dne, tak proč si ji znepříjemňovat. Držím všem palce, ať se daří.

  • Autor: pondělí

    U řízku nebo u kávy
    Jak by nám paní Cacková poradila s ředitelkou, která nás přes náš nesouhlas vyžene povinně na neplacenou dovolenou v době letních prázdnin a v době zimních prázdnin objedná malování jídelny a jakákoliv vybírání neplacených volen zakáže? Paní učitelky i ředitelky jedou lyžovat a paní kuchařky a pomocné síly povinně uklízí po malířích. Bez diskuze. To není žádná bitva, to je tvrdé nařízení a komu se to nelíbí, je mu naznačno, že může odejít …

  • Autor: janav

    ředitel
    V jednom máte určitě pravdu. Vztah jídelny a ředitele je o komunikaci. Myslím si, že ředitel je ten, který by se měl chovat jako profesionální manažer (má mít toto vzdělání). A to je málo kdo. Vedoucí jídelny nemá toto vzdělání a její vedení lidí je spíše intuitivní. Vztah s ředitelem – i kdyby se snažla sebe víc, to nestačí. Na komunikaci musí být dva. Je potřeba odezva. Většína jídelen řekne, že s ředitelem nemá problém. Ano, do té doby než dojde na finance. To už přiznají, že by to mohlo být lepší. Ředitel zodpovídá, já vím, ale proč většina jídelen ani nezná mzdové prostředky pro jídelnu? Proč to kraje počítají, když pak ani to do jídelen nejde. Pracuji na trojkové obci a vím to.