Školní jídelna a její hospodaření v roce 2011

Ministerstvo školství a Ministerstvo financí bohužel pro rok 2011 rozdělilo účelově mzdové prostředky zvlášť pro pedagogické a zvlášť pro provozní zaměstnance škol a školských zařízení (dále jen „škola“) jako závazné ukazatele. Takovým rozdělením značně ztížili ředitelům škol ekonomické řízení, protože předem stanovili poměr mezi počtem pedagogických a provozních zaměstnanců škol.
Je to zásadní chyba, protože školy mají z hlediska spotřeby práce při zajištění provozu školy různé podmínky. Jedná se především o stavební dispozice (panelové technologie s rozsáhlými chodbami, velkým počtem oken, způsob vytápění, škola s více budovami v různých částech obce,…). V takovém případě škola potřebuje výrazně větší mzdové prostředky na zajištění provozu školy. U školních jídelen (dále jen „ŠJ“) navíc výrazně ovlivňují potřebu práce stavební dispozice ŠJ a používané technologie.
Některé krajské úřady se snaží v rámci svých vytvořených rezerv umožnit ředitelům škol, aby přidělený normativní rozpočet pro pedagogické a provozní zaměstnance mohli změnit, např. snížením ukazatele PLATY ped a zvýšením o stejnou částku ukazatele PLATY prov. Bohužel i všechny KÚ obdržely od MŠMT rozpočet závazně rozdělený na PLATY ped a PLATY prov a nemohou tyto ukazatele měnit.
I když to na první pohled může připadat někomu nedůležité, signalizuje úspora mzdových prostředků jen u provozních zaměstnanců, že kvalita provozu (čistota ve škole, teplo ve škole, zajištěné stravování dětí a žáků) není pro vedení MŠMT důležitá. Každý, kdo zná podmínky vzdělávání ví, že dobrou školu nedělají jen pedagogové, ale také dobrá práce provozních zaměstnanců.

Jak řešit odměňování zaměstnanců v roce 2011?
Nižší rozpočet znamená, že musí ředitel ve většině případů přijmout úsporná opatření.

• Lze snížit úvazek?
• Lze snížit platový tarif?
• Lze snížit osobní příplatek?

Snížení úvazků je možné za dvou podmínek. První podmínkou je, že zaměstnavatel vyhlásí tzv. „organizační změnu“ a v příslušném útvaru organizační struktury PO sníží plánovaný počet zaměstnanců. Pak teprve může následovat výpověď pro nadbytečnost, viz § 52 písm. c) Zákoníku práce. Propouštěnému zaměstnanci pak podle § 67 Zákoníku práce náleží 3-měsíční odstupné. Druhou, podstatně důležitější podmínkou je, že zbylí zaměstnanci budou souhlasit s tím, že se stejná práce bude konat s menším počtem zaměstnanců.

Platové tarify lze podle novelizovaného § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., stanovovat pro všechny platové třídy u provozních zaměstnanců bez ohledu na započitatelnou praxi, tzv. „zvláštní způsob“. Je však potřeba pravidlo stanovení platového tarifu „zvláštním způsobem“ uvést ve vnitřním platovém předpise, aby nemohlo docházet k diskriminaci. Pravidla se mohou pro jednotlivé platové třídy lišit. Právní předpisy v tomto případě nevyžadují souhlas zaměstnance.

Osobní příplatky

• oficiální důvod pro snížení osobního příplatku je pouze to, že pominuly důvody, pro které byl OP přiznán – důvody viz v § 131 Zákoník práce;
• zmenšil se rozsah pracovních úkolů proti předchozímu období;
• zaměstnanec již nedosahuje velmi dobrých pracovních výsledků.

Stanoviska všech právníků jsou: „Nedostatek mzdových prostředků není důvodem pro snižování osobního  příplatku.“ Docela rád bych takového právníka viděl v pozici ředitele školy s tím, že přidělený rozpočet nestačí na celoroční platy zaměstnanců. Co by asi dělal?

Realita je však taková, že ředitel musí všem zaměstnancům zajistit nárokové složky platu a přiznané osobní příplatky (viz výše stanovisko právníků) po dobu celého roku. Pokud má ředitel normativní rozpočet nižší, než jsou celoroční platy, musí „něco udělat“:

• snížit úvazky – viz. výše, -snížit platové tarify – viz. výše uvedený § 6 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb.,
• využít na přechodnou dobu na úhradu platů a odvodů fond odměn a rezervní fond,
• možnost hradit platy a odvody z příspěvku na provoz – nutný souhlas zřizovatele!,
• „dohodnout“ se se zaměstnanci a snížit (odebrat) osobní příplatky.

Porovnání komponentů a rozpočtu ŠJ MŠ pro 75 obědů
Kraj	počet	No	Po	počet Po	rozp. Po
Ústecký	75	32,77	11761	2,29	323 006
Vysočina	75	35,41	12340	2,12	313 640
Plzeňský	75	35,40	12150	2,12	308 898
průměr ČR	334 695
Porovnání komponentů a rozpočtu ŠJ ZŠ pro 150 obědů
Zlínský	150	57,61	13606	2,60	425 127
Karlovarský	150	55,36	12 600	2,71	409 675
Plzeňský	150	53,61	12150	2,80	407 946
průměr ČR	448 533
Porovnání komponentů a rozpočtu ŠJ ZŠ pro 450 obědů
Jihomoravský	450	71,55	13004	6,29	981 434
Plzeňský	450	67,58	12150	6,66	970 849
Ústecký	450	67,50	11761	6,67	940 880
průměr ČR	1 031 325

Platová třída pro ředitele samostatných ŠJ – právních subjektů
Zařazení ředitele PO, samostatné ŠJ – příspěvková organizace zřízená ÚSC, do platové třídy T11, pokud dosáhl jen stupně vzdělání – střední vzdělání s maturitou.

1. Podle zákoníku práce zařazuje zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější vykonávané práce – viz § 123 odst. 2 a 3 ZP.
2. Podle § 122 odst. 2 ZP stanovuje řediteli plat ten, kdo ho ustanovil (jmenoval – viz § 349 odst. 3 ZP). Proto musí zřizovatel určit řediteli všechny složky platu, tedy také platovou třídu podle nejnáročnější práce, kterou ředitel vykonává.
3. Podle zřizovací listiny příspěvkové organizace je statutárním orgánem ředitel školy. Jmenováním do funkce ředitele ukládá zřizovatel řediteli plnit úkoly statutárního orgánu. Zjednodušeně řečeno, ředitel odpovídá za veškerou činnost a správu příspěvkové organizace.
4. V katalogu prací, nařízení vlády č. 222/2010 Sb., jsou uvedeny příklady náročnosti práce a odpovídající platové třídy. V katalogu prací je v kapitole 1.01.12 koordinační, projektový a programový pracovník 11. platová třída, bod 2:
   – Komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace.
5. Tato náročnost práce přesně odpovídá úkolům – viz bod 3), které plní ředitel samostatného právního subjektu, proto má nárok na zařazení do T11.
6. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., v § 2 stanovuje pro zařazení do T11 podmínku dosaženého stupně vzdělání: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu.
7. Stejné Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., v § 3 odst. 3 písm. b) stanovuje, že ve třídě T11 může být zařazen i ředitel, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitou, pokud svojí předchozí praxí ve funkci ředitele prokázal schopnost výkonu této funkce. Současně podle § 4 odst. 7 tohoto Nařízení vlády bude stanoven řediteli odpočet 5 let ze započitatelné praxe.

Závěr:
Podle výše uvedených právních norem přísluší řediteli PO (samostatné ŠJ) platová třídy T11, i když dosáhl jen středního vzdělání s maturitou.

ONIV nestačí na úhradu zákonných povinností školy

• zaměstnavatel musí hradit zákonné náklady vyplývající z pracovně právních vztahů: náhradu platu zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti (DPN), ochranné pracovní pomůcky, periodické zdravotní prohlídky, zákonné pojištění „Kooperativa“, 
• dále musí zaměstnavatel hradit cestovní náhrady, vzdělávání zaměstnanců, u vzdělávacích činností dále učebnice, potřeby, pomůcky, část nákladů na plavecký výcvik, …
• MŠMT poskytovalo v r. 2009-10 vždy 1000 Kč/1 zaměstnance a rok na náhradu platu při DPN,
• protože byla zrušena možnost kompenzace (polovina náhrady platu při DPN odečíst od odvodů na sociální pojištění), potřebovala by škola v r. 2011 celkem 2000 Kč/1 zaměstnance a rok na náhradu platu při DPN, pokud by náhradu platu hradila jen v prvních 14 kalendářních dnech,
• protože se prodlužuje doba poskytování náhrady platu při DPN o 5 pracovních dnů (ze 7 na 12, tedy o 70 %) – předpoklad potřeby prostředků je 3 400 Kč/1 zaměstnance a rok,
• ŠJ dostává v průměru 40 Kč ONIV/1 oběd a rok, 450 obědů, normativně odpovídá cca 6,5 zaměstnance, celkem ONIV 18 000 Kč,
• potřeba prostředků na náhradu platu při DPN na rok – 6,5 x 3 400 = 22 100 Kč
• ŠJ nemá prostředky ani na náhradu platu při DPN, ani na zákonné náklady: ochranné pracovní pomůcky, periodické zdravotní prohlídky, zákonné pojištění „Kooperativa“,…
• z čeho hradit? – pouze z příspěvku na provoz!

Na závěr mi dovolte poděkovat všem zaměstnancům školních jídelen za práci, kterou pro zdraví našich dětí a vnoučat vykonávají.

Mgr. Pavel Zeman, působí jako pedagog s praxí od ZŠ až po VŠ. Působil ve státní správě ve školství i v samosprávě. V posledních 6 letech poskytuje také lektorskou a poradenskou činnost při vzdělávání zaměstnanců ve školství.

Porovnání rozpočtu ŠJ u jednotlivých krajských úřadů