Školní jídelna ve Vrbně pod Pradědem patří pod zařízení se základní školou s dětským domovem. Protože vaří i pro dětský domov, je v provozu od rána do večera, o víkendech a svátcích. O zvláštnostech takového provozu jsem hovořil s její vedoucí, paní Kašákovou.
Paní Kašáková, můžete nám představit vaši školní jídelnu?
Naše školní jídelna je součástí dětského domova, a proto tu máme celodenní stravování, dále se zde stravují děti docházející do školy, pro ty vaříme jen obědy a ještě se zde stravují vlastní zaměstnanci. Děti na domově máme různého věku, od 3 do 26 let. Nejmenší děcka dochází do místní školky, pro ně připravujeme jen večeře. Celodenní stravování mají pouze o víkendech, svátcích, nebo v době celodenního pobytu na domově. Kategorie máme rozdělené podle věku strávníků, jak nám určuje směrnice o školním stravování. Finanční limity na obědy máme u docházejících stanoveny na 22, 24, 26 Kč, limit na celodenní stravování máme u nejnižší kategorie 59 Kč, a 85 Kč u nejstarších dětí.

Kolik celkem máte strávníků?
V dětském domově je 48 dětí, docházejících dětí je kolem 30 a zaměstnanců asi 45. Celkem připravujeme kolem 120 obědů.
Ve školních jídelnách se obvykle celodenně nevaří. Zkuste přiblížit našim čtenářům, co znamená celodenní stravování, v čem je váš provoz odlišný od běžné školní jídelny.
Vaříme snídaně, přesnídávky, obědy, svačiny, večeře a druhé večeře pro starší děti. Kuchařky přicházejí do kuchyně už v 5.30 hod., aby byly schopny připravit snídaně a přesnídávky pro děcka odcházející a odjíždějící do škol již po 6 hod. Pak připravují snídaně a přesnídávky, které se vydávají ráno na jídelně. Snažíme se připravovat svačinky, které splňují nejen finanční normu, ale i zásady zdravé výživy. Pak přijde na řadu oběd jako v ostatních školních jídelnách, po něm se chystají odpolední svačiny a odpoledne chodí jedna paní kuchařka, která připravuje večeře, děcka nad 15 let dostávají i druhou večeři.
Kolik máte personálu v jídelně?
Na naší jídelně jsou 3 kuchařky. Nemáme pomocný personál, v současné době ale máme paní, která vypomáhá na dohodu na 150 hodin, aby si děvčata mohla vybrat volno za soboty a za neděle. Chodí dvakrát v týdnu na 4-5 hodin.
Máte tady dvousměnný provoz. Ze třech kuchařek chodí dvě dopoledne a jedna odpoledne? Kolik večeří vaří?
Dělá přibližně 30-40 večeří, protože máme některá děcka přes týden i na internátech, tak podle momentálního stavu. Vaříme jen jedno jídlo bez výběru, je to malý počet a nesplňovaly bychom normu. Na dětských domovech se výběr nezavádí. My jsme spíše zavedly to, že jeden víkend v měsíci si vaří rodinky samy za finanční limit. A mohou si uvařit, na co mají chuť.
Můžete nám popsat, co je to rodinka?
Je to vlastně rodinná buňka – takový jakoby byt. Na našem domově je 6 takových buněk po osmi dětech, kde mají děcka celé zázemí včetně hygienického, kuchyňku, společenskou místnost a ložnice, kde spí děcka po dvou. Na rodince jsou 2 tety nebo strýci, kteří se střídají a o děcka se starají po jejich příchodu ze školy. Na noc mají zase jiné tety a strýce.
Vaříte tedy i o sobotách a nedělích, a to je další zátěž kuchařek. Jak se vaří o sobotách a nedělích, kolik lidí sem musíte poslat?
O sobotách, nedělích a svátcích vaří jedna kuchařka, mívá do těch 48 dětských obědů a 5-7 obědů pro dospělé. Ráno si nosí snídaně a přesnídávky vychovatelé pro děti na rodinky, na oběd chodí děti do jídelny. Svačiny a večeře, včetně druhých večeří jsou podávány studené, tak jako v nemocnicích nebo lázních. Ty si opět odnášejí vychovatelé na rodinky, kde pak stolují jako normální rodina.

Vaše jídelna se určitě odlišuje od jiných školních jídelen i o prázdninách. Máte tady prázdniny, zavíráte?
Ne, prázdniny nemáme. Máme dovolenou, když jsou všechna děcka na táboře. Zároveň je však tohle doba, kdy se maluje kuchyně, sklady, jídelna, dělají se opravy, které nejsou možné za běžného provozu. To pak musí samozřejmě kuchařky být v práci a nejen kuchyni, ale vše ostatní uklidit. Tak nezbývá, než že si vybírají dovolenou po jedné v době, kdy je tu méně dětí.
Takže u vás není klasický problém, že se v době prázdnin musí vybrat dovolená hromadně. Vy si ji musíte vybrat tehdy, kdy zde děti nejsou.
Většinou to vychází tak, že pokud jsou podzimní a jarní prázdniny, snažím se alespoň jedné kuchařce dát dovolenou, nebo ten týden rozdělit pro dvě kuchařky. O Vánocích to nejde, to dostávají děvčata jen volno za soboty a neděle, protože připravujeme cukroví pro děcka a to už tu musí být všechny. Slouží se všechny svátky, a protože chceme dětem připravit vánoce tak jako doma, je to pro děvčata hodně náročné.
Vychází vám to na mzdový fond? Myslím, že ty soboty a neděle s tím pěkně musí zacvičit.
Zacvičí s tím, ale v rozpočtu už je s tím i trochu počítáno. Přeci jen jsme jiný provoz. Samozřejmě, že bych pro děvčata chtěla víc, děvčata dělají pro děcka mnohem víc, než musí. Dělají toho opravdu navíc hodně a kdyby koukaly jenom na peníze, tak už by tu nebyly. V tomhle ale zase musím pochválit našeho pana ředitele, který se snaží jejich práci ocenit nejen poděkováním, ale i drobnými finančními odměnami.
Jaké máte vybavení v kuchyni, kolik ruční práce máte? Máte i nějakou techniku, která vám tu práci šetří?
Za nového pana ředitele jsme konečně dostaly nová kamna a novou smažící pánev, na to jsme čekaly přes sedm let. Pro děvčata je to velké ulehčení práce. Pomocí nám je i konvenktomat a škrabka brambor, sice starší, ale máme je. Naštěstí máme ještě i zatím funkční univerzální robot, na kterém se dá všechno zamíchat, jinak dělají děvčata všechno v rukách.

Druhá část rozhovoru (vyjde 28.7.2011) bude věnována doplňkové činnosti, s kterou tato jídelna začíná.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze