Školní jídelna o prázdninách

Blíží se léto, většina školních jídelen na dva měsíce zavře své prostory a ty ostatní budou mít provoz velmi omezený. V komerční sféře by to byl nevídaný jev, školství je na to připraveno lépe. Přesto tato situace přináší řadu nejasností. Musí se školní jídelna zavřít? Co pak se zaměstnanci? Nebo je přece jen možné vařit? Pro jaký minimální počet strávníků? Jsou-li to děti, může být za dotovanou cenu stejně jako během školního roku?

Převod na jiný druh práce

Nedostatek práce pro zaměstnance se většinou řeší tak, že si povinně vyberou dovolenou. V rozpočtové sféře, kam patří i většina škol a školních jídelen, je základní výměra dovolené sice delší, než je běžné, celých 5 týdnů, to však na pokrytí prázdnin nestačí. Je možné je převést na jiný druh práce – je to bez problémů, jestliže ho mají uveden v pracovní smlouvě. Složitější to je, když jiný druh práce ve smlouvě nemají. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci jen s jeho souhlasem. Záleží tedy na pracovníkovi, jestli mu nabízená práce vyhovuje, jestli chce o prázdninách pracovat a přijme ji, nebo ne, jestli má zájem na dobrých vztazích s vedením, které se přijetím jiné práce určitě posílí.

Neplacené volno

Další možností, jak vyřešit nedostatek práce, je neplacené volno. Pomiňme případy, kdy zaměstnanec má na neplacené volno ze zákona nárok (svatba, stěhování, výkon veřejné funkce atd.). V některých školách přetrvává praxe, že jejich vedení na začátku léta nadbytečným pracovníkům oznámí: budete mít neplacené volno. Poskytnout takové volno zaměstnanci je možné, přesněji to ale v zákoníku práce není popsáno a proto platí, že se na tom musí obě strany dohodnout.

Zaměstnavatel nemá právo takové volno zaměstnancům nařídit, resp. zaměstnanec s takovým návrhem nemusí souhlasit. Podobně když zaměstnanec o neplacené volno požádá, zaměstnavatel mu může, nebo nemusí vyhovět. Rovněž mírnějšímu příkazu typu „požádejte si o neplacené volno, já vám ho schválím“ nejsou kuchařky povinny vyhovět a mohou trvat na tom, aby nedostatek práce byl řešen jinými cestami, které umožňuje zákoník práce.

Je třeba myslet také na dopady neplaceného volna. Zaměstnanec sice neplatí sociální pojištění, ale je povinen si platit zdravotní pojištění. Pokud onemocní, nemá nárok na nemocenskou a doba neplaceného volna se mu nezapočítává do nároku na důchod.

Minimální počet strávníků

Část školních jídelen během léta vaří, alespoň v omezeném rozsahu. Zaměstnanců k tomu potřebuje méně a ti přebyteční se střídají na dovolených. Někdy má jídelna strávníků (hlavně cizích) dost na to, aby se vyplatilo provoz zachovat. Jindy má na zachování provozu zájem hlavně zřizovatel, přestože je zjevné, že strávníků bude velmi málo.
Není stanoven žádný minimální počet strávníků, od kterého může školní jídelna vařit. Provozovatel jídelny musí sám zvážit, jaké budou náklady na přípravu takové stravy, jestli se cena takového oběda nevyšplhá na dvěstě, třista korun, a to nejen z důvodu vysokých provozních režií. I náklady na potraviny budou větší, než když se vaří pro plný stav.

Dotovaná strava pro děti

Někdy je ve škole/obci zájem, aby školní jídelna i po dobu prázdnin vařila pro děti – ať již pro jednotlivé žáky školy, nebo pro organizované akce, příměstské tábory apod. Školský zákon v § 119 dává možnost v létě dětem poskytovat dotovanou stravu: Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Neuvádí k tomu žádné další podmínky a z internetových diskusí je zjevné, že některé jídelny toho bez problémů využívají.

Školní stravování se však v létě poskytuje za podobných podmínek jako během školního roku, např. strávník musí mít podanou přihlášku ke stravování. Pro žáky školy, která jídelnu provozuje, to je automaticky splněno. Pro žáky jiných škol to však bude spojeno s určitou administrativou. Museli by se ke stravování přihlásit a školní jídelna by rovněž měla mít s jejich školou uzavřenou smlouvu o poskytnutí školního stravování.

Strava pro příměstské tábory

V případě stravování dětí z příměstských táborů je to ještě komplikovanější. Zajistit potřebné přihlášky a smlouvy bude pro jídelnu složité, zejména když strávníky vlastně ani nezná. Mezi účastníky tábora mohou být navíc i její vlastní strávníci a těžko si lze představit, že by jedna část strávníků měla dotovanou stravu a druhá ne. Proto se v těchto případech obvykle poskytuje strava za plnou cenu v doplňkové činnosti.

Jak na stravování zaměstnanců, když jídelna nevaří

V posledním týdnu prázdnin se všichni zaměstnanci sejdou ve škole. Rozjíždí se provoz školy i jídelny, ale jídelna ještě nevaří. Mají zaměstnanci nárok dostat oběd, když odpracují 3 hodiny požadované vyhláškou 84? Nemají. Škola se kdykoli může rozhodnout, že z různých důvodů zaměstnancům obědy zajišťovat nebude. Například proto, že po dobu rekonstrukce jídelny na to není kapacita, nebo z důvodu toho, že nemá finance na úhradu režií, nebo proto, že jídelna nefunguje. V takových případech však nic nebrání tomu, aby vedení školy poskytlo zaměstnancům stravenky či stravenkový paušál. Není to jeho povinnost, je to možnost, a je třeba si to vyjednat.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz