Tvrdá dřina v horku na kakaových farmách, těžké zdravotní problémy způsobené agrochemikáliemi na banánových plantážích nebo nejistá a špatně placená práce v čajových zahradách. To je jen zlomek problémů, kterým musí každodenně čelit miliony farmářů a pracovníků z rozvojových zemí, kteří pěstují produkty naší každodenní spotřeby. Většina z nich si nevydělá ani tolik, aby uživili sebe a své rodiny. Příčinou je nízká cena plodin, která je výsledkem burzovních spekulací a tlaku na cenu ze strany supermarketů. Např. k pěstitelům kakaa se tak dostane pouze 3 – 6 % z ceny finálního výrobku.
V dnešní době však existují iniciativy, které mají za cíl jejich situaci změnit. Jednou z nich je fair trade neboli spravedlivý obchod. Fair trade je způsob obchodu, který dává příležitost drobným pěstitelům a zaměstnancům, aby se uživili vlastní prací za důstojných podmínek. Nabízí jim spravedlivou odměnu za jejich úrodu a práci, sociální příplatek určený k rozvoji komunit a kvality produkce, ale i dodržování základních norem pracovního práva a vyloučení dětské práce.
Lidé se mohou do podpory tohoto hnutí zapojovat individuálně (jako spotřebitelé – nákupem fairtradových výrobků), ale i na úrovni institucí. Příkladem je mezinárodní kampaň Fairtradová města a Fairtradové školy.
Fairtradové školy
První titul Fairtradová škola u nás získala v roce 2012 ZŠ Masarykova z Litoměřic. Od té doby se do kampaně zapojilo devět základních a středních škol od Mostu po Vsetín včetně dvou fakult. Jsou mezi nimi školy hotelové, jazykové, odborné nebo gymnázia. Litoměřice, Mladá Boleslav, Volyně, Třebíč nebo Vsetín mají nejen Fairtradovou školu, ale jsou navíc Fairtradovými městy. Těch je v Česku celkem osm.
Ve světě je aktuálně přes 2000 Fairtradových škol, z toho přes 1300 ve Velké Británii nebo 104 v Německu. Kampaň probíhá i v Rakousku, Irsku, Skandinávii nebo v USA. Ve Fairtradových školách se žáci učí o globálních souvislostech našeho spotřebního chování, ale také si mohou vyzkoušet odpovědnou spotřebu v praxi. Lépe si uvědomí její důsledky a navíc mají možnost ochutnat eticky vyrobené (fairtradové) produkty ve školní jídelně či bufetu. Zvláště jídelny zde hrají důležitou roli. Mohou vařit např. z fairtradové rýže nebo nabízet džusy, banány nebo čaj.
Fairtrade se také výborně doplňuje s podporou lokální produkce. Vaření ze zeleniny, masa nebo mléčných výrobků pocházejících z regionu umožňuje podporovat místní dodavatele a tím i rozvíjet lokální ekonomiku. To, co nelze vypěstovat u nás (káva, čaj, kakao, cukr, exotické ovoce apod.), by pak ideálně mělo být Fairtrade.
Banány a džusy v jídelnách
Přestože je tento trend patrný především v zahraničí, objevují se první iniciativy i u nás. Aktivní vedoucí a podporovatelku fair trade v jedné osobě má jídelna Gymnázia Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. „Každá škola má stanovenou optimální finanční normu. Je pak na šikovnosti kuchaře, co umí z daného rozpočtu vytvořit. A nám se podařilo vyšetřit tolik, abychom mohli objednat našim strávníkům fairtradové banány,“ popisuje vedoucí školní jídelny gymnázia v Uherském Brodě, Dana Straková. „Po škole jsme rozvěsili plakáty s informací o tom, že součástí oběda budou fairtradové banány. Oběd si na ten den koupil rekordní počet studentů. Na všechny se ani nedostalo a tak jsme museli dodávku týden na to zopakovat,“ popisuje Tomáš Lukeš, student a člen řídící skupiny, která usiluje o to, aby se škola stala Fairtradovou. Podle něj chce příště jídelna vyzkoušet fairtradovou rýži. Podporou fair trade to ale nekončí. Jídelna v Uherském Brodě spolupracuje i s řadou lokálních dodavatelů zeleniny, masa i mléčných výrobků.
Ve Velké Británii v regionu Carmarthenshire mají všechny střední školy v jídelnách po celý rok fairtradové banány a džusy, veškerý používaný cukr má certifikaci Fairtrade a pokud se používá kakao nebo servíruje horká čokoláda, pak jsou také fairtradové. Není náhoda, že právě v Británii je Fairtrade tolik rozšířen. Je totiž jednou z průkopnických zemí spravedlivého obchodování. Má nejvyšší prodeje fairtradových výrobků a pyšní se nejvyšším počtem Fairtradových škol a měst.
Není se tedy čemu divit, že je zde fair trade běžnou součástí i školního stravování. V loňském roce se kritérium udržitelnosti dostalo dokonce do standardů pro školní stravování. V pokynech k jejich plnění je také obsaženo doporučení nakupovat fairtradové výrobky a odkazují na seznam dodavatelů fairtradových surovin. Součástí je rovněž doporučení nakupovat sezónní a lokální potraviny. Důvod je jasný. Nejen že lze prostřednictvím školního stravování podpořit udržitelnou produkci, jídelny ale také mohou pomáhat zvyšovat povědomí o místních potravinách a posílit spolupráci s regionálními dodavateli.
I když kampaň Fairtradové školy byla v Česku spuštěna teprve v roce 2011, už u nás máme nejednu jídelnu, kde se nebojí vařit i z dalších fairtradových surovin.
Spravedlivě obchodovaná rýže v jídelně v Litomyšli
Poprvé si v české školní jídelně na fairtradové rýži mohli pochutnávat na základní škole Zámecká v Litomyšli před dvěma lety. Poté, co se žáci a vyučující začali zabývat myšlenkou fair trade, usilovali i o to, aby v jejich školním stravovacím zařízení byla dostupná jídla z fairtradových surovin.
A rýže se nabízela. Pěstuje ji více než miliarda lidí v rozvojových zemích. Přesto i v zemích s největším jejím exportem, jako je Indie nebo Bangladéš, lidé hladoví. Jsou totiž nuceni prodávat svou sklizeň za méně, než jsou jejich výrobní náklady. Jen zřídka mají prostory ke skladování a jsou nuceni ji prodat ihned. Nemohou tak vyčkávat na příznivější cenu. I rýže ale naštěstí může být fairtradová a protože jde o běžnou surovinu pro vaření, je to další možnost, jak se mohou stravovací zařízení zapojit do podpory pěstitelů.
„Musím ocenit přístup naší školní restaurace Scolarest. Ačkoliv má poměrně uzavřený systém dodavatelů, podařilo se vedoucí sehnat fairtradovou rýži, škola dodala fairtradový čaj. Ve škole však cítíme, že je to málo,“ uvádí Stanislav Švejcar, učitel a vedoucí fairtradové řídící skupiny základní školy v Litomyšli. Rádi by sortiment surovin rozšířili, naráží ale na problém s omezeným počtem dodavatelů a bohužel i vysokou cenu. „Věříme však, že pokud by školní restaurace dostaly v tomto ohledu od Scolarestu větší volnost a nemusely odebírat suroviny jen od předepsaných dodavatelů, mohl by se problém alespoň částečně vyřešit,“ dodává Švejcar. Škola má přesto ambici vařit v budoucnu z fairtradových surovin jednou měsíčně.
Zájem je, problémem je dostupnost a cena
I ostatní vzdělávací zařízení mají o vaření jídel z fairtradových výrobků zájem. Jak se ukázalo, problémem je dostupnost a cena. Organizace Fairtrade Česko a Slovensko, která kampaň Fairtradové školy zaštiťuje, chce ale situaci změnit. „V současné době se snažíme o to, aby se zvýšila dostupnost těchto výrobků a aby byla i jejich cena pro školní jídelny přijatelnější,“ uvádí Hana Chorváthová, ředitelka Fairtrade ČS.
Ukazuje se, že i s malými rozpočty lze nabízet kvalitní výrobky, u kterých známe původ a způsob jejich produkce. Jídelny, které z takových surovin vaří, jsou nejen odpovědnějšími institucemi, jdou zároveň příkladem pro své strávníky. I když jsou začátky pomalé a může to být jen párkrát do roka, za pokus to stojí. A žáci ho bezpochyby ocení. Pouhá výuka o těžkém životě farmářů z rozvojových zemí nestačí k tomu jejich situaci měnit. Naopak nabízení eticky vyrobeného jídla je důkazem toho, že to škola s odpovědností myslí vážně. Protože už výběrem toho, co nakupujeme, máme moc ovlivňovat životy milionů jiných lidí. A protože mají instituce významnou kupní sílu, je potřeba, aby na neudržitelnost produkce potravin náležitě reagovaly.
Veronika Bačová, Fairtrade Česko a Slovensko
Diskuze