20. července 2009 se v médiích objevila zpráva, že vláda se rozhodla opět poskytnout dotace na školní mléko. K tomuto účelu mělo vyjít nové vládní nařízení, které stanovuje přesnější podmínky. Toto nařízení se také bleskově objevilo ve Sbírce zákonů. Děti tak budou moci ve škole konzumovat malá balení mléka a další mléčné výrobky za zvýhodněnou cenu. Účelem tohoto opatření je zvednout spotřebu mléka u dětí, zabezpečit zvýšený přísun vápníku, podporovat zdraví dětí atd. atd. Podobné důvody jsme slyšeli již mnohokrát.
Vloni byly tyto dotace zrušeny, krabičky školního mléka podražily a zájem prudce upadl (o cca 60%). Proto se toto opatření pochopitelně zamlouvá ministerstvu zemědělství, mlékárnám, mlékárenskému svazu, nepochybně také některým odborníkům na výživu, ministerstvu zdravotnictví apod. Nechci tentokrát polemizovat o tom, zda zvýšená konzumace mléka je pro děti prospěšná či ne. Chci si spíše všimnout mnoha dalších sporných aspektů tohoto opatření.
Jsou dotace správné?
Je správné takto dotovat určitý typ výrobku? Je správné, že stát podporuje určité výrobce na úkor ostatních? Namítnete, jde přece o mléko, ale jak tomu přijdou producenti ovoce a zeleniny, kteří také poskytují nepochybně zdravé výrobky, ale stát je nepodporuje. Proč stát nepodporuje výrobce luštěnin? A kde je vůbec hranice, kdy má stát výrobu něčeho podporovat a kdy ne? Státní dotace, ať jsou určeny na cokoli, poskytují vždy živnou půdu pro spekulace všeho druhu, prostor pro podezírání a nařčení z lobbingu.
Dotace nahrává podezřením
V internetových diskusích k tomuto opatření se hned jedno podezření také objevilo.
„250ml mlíčko stojí rodiče (tzv. „zvýhodněná cena“) 6,- Kč. A v článku se dočítám, že pomocí dotací se pokryje až polovina ceny mléka. Tj. cena tohoto čtvrtlitrového mlíčka je cca 10-12,- Kč. Litr poté tedy 40-48,- Kč. To je pro výrobce a dodavatele těchto produktů moc pěkný zisk dotovaný slavnou evropskou unií a naší vládou, tj. ze státního rozpočtu, tj. z daní, které všichni odvádíme do eráru…“
Dále autor doporučuje, ať rodiče koupí dětem litrové balení polotučného mléka a do školy jim ho třeba dají půl litr v plastové láhvi. A vyjde je to daleko levněji.
Zastánci školního mléka samozřejmě namítají, že malé balení musí být nutně dražší, odpůrci argumentují neobyčejně velkým objemem dodávek a minimálním rizikem, které dodavatel podstupuje.
Mléko nebo slazený nápoj?
V programu Školní mléko lze obdržet i dochucovaná mléka. Jsou nejen ochucená ale i sladká (a to tak, až dětem nechutnají). S tímto mám ostatně zkušenost i z vlastní rodiny. Dcerka začala nevypitá mléka nosit domů tak pravidelně, že jsme školní mléko museli odhlásit. O sporných účincích těchto mlék se ostatně diskutovalo i mezi odborníky na výživu, zda kladné účinky mléka na dětské zdraví nebudou přehlušeny záporným vlivem sladidel.
Mléko proto, že je zdravé nebo že je levné?
Celková výše dotace má činit 80 mil. Kč, z toho 60 mil. uvolní vláda a 20 mil. dodají fondy EU. Potíž ovšem je, že rodiče, jak se zdá, dětem školní mléko objednávají ne proto, že je zdravé, ale proto, že je levné. Stát zdraží, my přestaneme objednávat. Až mléko zlevní, zase začneme. S takovou se k trvale zvýšené spotřebě mléka nikdy nedostaneme. Podobný trend je ovšem vidět po všech výrazných cenových zásazích u potravin (jen vzpomeňte na zdražení mléka po převratu, které vyvolalo prudký pokles jeho spotřeby nebo nejnověji zlevnění másla, které způsobuje, že máslo jde mnohem více na odbyt, a to na úkor margarínů).
Nebylo by rozumnější těch 80 mil. vrazit do účinných vzdělávacích programů, vedoucích ke zdravějšímu životnímu stylu? Nebo zaplatit televizní reklamu? Půlminutový spot před Večerníčkem vyjde na 200-300 tis. S množstevní slevou by tedy bylo možné za 80 mil. možno před Večerníčkem propagovat mléko prakticky po celý školní rok.
Co dál vadí na dotacích školního mléka?
Je to houpačka, která nemá jasná a pevná pravidla. Chvíli dotace jsou, chvíli nejsou. Škola i rodiče si vytvoří systém, jak Školní mléko prakticky realizovat, odebírat. Zrušení dotací způsobí, že na mnoha školách se tento systém prakticky zruší, a následující rok ho tam budou obnovovat. To není normální prostředí. Celý systém vytváří atmosféru nejistoty, v níž se nedá normálně a s nějakou perspektivou pracovat. To ovšem není jen případ školního mléka, podobné případy jsou v našem státě běžné. Neustálé změny pravidel, zákonů, přísliby financování na pouhý jeden rok apod.
Vadí také, že aktivita, která je výrazně svázána se školním rokem, není s ním koordinována. Nařízení přichází v době prázdnin, kdy sektor školství prakticky nefunguje. Školy se nebudou moci připravit. Znamená to tedy, že školní mléko bude buď chvatně a se zmatky startovat na začátku školního roku nebo až v jeho průběhu.
Chybí peníze
Shodou okolností přišlo rozhodnutí o dotacích krátce před zveřejněním odhadu katastrofálního rozpočtového schodku ČR (200 mld.) Jestliže ve státním rozpočtu chybí přes 200 mld., pak samozřejmě 80 mil. nehraje velkou roli. Ale hledání úspor bude bolestné a každý milion bude dobrý. Otázkou ovšem je, jak se zachovají rodiče. Nebudou je všudypřítomné zprávy o krizi a možná i praktické dopady krize nutit k úsporám i ve Školním mléku?
Nejde jen o těch 80 mil. Jde o úsilí mnoha tisíc lidí na školách, kteří musí systém objednávek, dodávek, výdeje a vyúčtování mléka realizovat. Jde o to, aby jejich úsilí nevyšlo nazmar a zda bychom nemohli jejich energii využít smysluplněji.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze
Autor: Scooby
Souhlasím
Rozumný názor! Nevím, proč by se mělo platit z peněz daňových poplatníků zrovna mléko, když ne každý jej využívá (alergie, zahleňování organismu).
Místo toho by se mohly dát peníze do zlepšení kvality potravin ve školách vůbec a zavedení bio-výrobků.