Přeskočit na obsah

Školní oběd – výběr ze dvou pokrmů

Na jedničku ryba na bylinkách s bramborem, na dvojku svíčková na smetaně s knedlíkem. Které jídlo si asi děti vyberou na oběd? Je to vhodná kombinace na výběr, co myslíte? Šlo by pokrmy poskládat lépe? Více v následujícím článku.

Autor: Mgr. Jana Spáčilová
Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Aktualizováno k 1. 1. 2019.

Včera a dnes

Původním záměrem zavedení možnosti výběru oběda z více variant bylo umožnit strávníkovi rozhodnout se pro pokrm, který více preferuje, případně který je ochoten sníst a je pro něj přijatelnější. Nutno upozornit, že základní myšlenkou pro zavedení oběda ve více variantách bylo vytvořit nabídku z obdobných pokrmů neboli pokrmů obsahujících stejnou nebo velmi podobnou hlavní složku. Tuto službu můžeme označit za komfort pro strávníka, který se při výběru oběda svobodně rozhoduje a z jídelny může odejít nasycený.

Spokojeně najedený strávník je přece přáním každého zaměstnance školní jídelny. Chuťové preference mezi dětmi jsou různé, některé z nich mají doslova potravinovou averzi vůči některým potravinám a pokrmům a možnost výběru pro ně může být šancí se dosyta najíst a nezůstat v době oběda hladové.

Některé školní jídelny však původní myšlenku nabídky z více pokrmů nerespektují (na druhou stranu je spousta jídelen, kde to dokonale funguje) a strávníci dostávají na výběr zcela odlišné pokrmy. Co bylo důvodem pro odchylku od původního záměru? Zejména tlak dětí, rodičů, učitelů a jiných zaměstnanců škol a jejich vybíravost v jídle. Důsledkem pak může být to, že dítě v jídelníčku „kličkuje“, vybírá si pouze oblíbené pokrmy, dvakrát do týdne má sladký pokrm, luštěniny a ryby neochutná vůbec. To pak může být v rozporu s cílem školního stravování: zajistit pestrou stravu a optimální spotřebu hlavních potravinových skupin.

Školní jídelna působí současně jako zařízení výchovné, kde by se žáci měli naučit jíst všechny nutričně hodnotné potraviny a ne si vybírat pouze ty oblíbené.

Jak správně na to?

Stačí se vrátit k původnímu záměru a držet se hesla obdobných pokrmů nebo nabídnout stejnou či podobnou potravinu v různých kulinářských úpravách. Z pohledu zastoupení jednotlivých živin by měly být pokrmy co nejpodobnější.

Konkrétně to znamená v rámci jednoho oběda nabídnout např. špenát nebo jako druhou variantu kapustu, dva pokrmy rybí (rybu pečenou na másle nebo rybu na zelenině, případně smaženou rybu), dva pokrmy luštěninové (čočku, hrách či jinou luštěninu nebo alespoň luštěninu přidat k příloze – např. rýže s čočkou), dva pokrmy masové (vhodné je kombinovat vepřové a hovězí maso, protože „červená“ masa jsou dobrým zdrojem železa, drůbeží maso obsahuje železa méně), dva pokrmy bezmasé (sladký pokrm je vhodné kombinovat s bezmasým slaným pokrmem), kuře nebo králíka či jiné drůbeží maso (může být však také maso vepřové i hovězí), květák nabídnout společně s brokolicí nebo kapustou apod.

Příklad kombinace více variant obědů

Pečená tilápie na másle, vařené brambory, okurkový salát

Vhodná další varianta:
• Špagety s tuňákem, rajčatový salát
• Masové koule (s rybím masem), rajská omáčka, těstoviny
• Pečená ryba v těstíčku, šťouchané brambory, broskvový kompot
• Rybí karbanátky s ovesnými vločkami, vařené brambory sypané pažitkou, okurkový salát

Nevhodná varianta:
• Vepřový řízek, bramborová kaše, rajčatový salát
• Francouzské brambory

Dušený špenát, vejce, vařené brambory

Vhodná další varianta:
• Vepřový plátek, dušená kapusta, vařené brambory
• Vepřová kýta pečená, dušené červené zelí se žampiony, vařené brambory
• Fazolové lusky na smetaně s koprem, vejce, vařené brambory

Nevhodná varianta:
• Dukátové buchtičky se šodó krémem (k bezmasé variantě by mohly být také, ale k dušenému špenátu chceme nabídnout jeho podobnou variantu)
• Vepřové nudličky, dušená rýže, mrkvový salát

Králík pečený na zelenině, dušená rýže

Vhodná další varianta:
• Pečená kuřecí prsa, dušená rýže, broskvový kompot
• Králík na paprice, těstoviny
• Krůtí nudličky ve vlastní šťávě, šťouchané brambory, mrkvový salát
• Vepřová pečeně, dušená mrkev, vařené brambory

Nevhodná varianta:
• Těstoviny penne se sýrovou omáčkou, okurkový salát
• Žemlovka s tvarohem

Fazolový guláš, okurek, chléb

Vhodná další varianta:
• Čočkové biftečky, bramborová kaše, rajčatový salát
• Chilli con carne (s fazolemi) v tortille
• Bramborový guláš se sójou, chléb
• Kuřecí plátek, mozaiková rýže (rýže s čočkou), mrkvový salát

Nevhodná varianta:
• Zeleninové rizoto sypané sýrem, okurek
• Pohankové palačinky s tvarohem a jahodami

Zeleninové rizoto sypané sýrem, okurek

Vhodná další varianta:
• Kynuté meruňkové knedlíky sypané tvarohem
• Zapečené brambory s brokolicí
• Rýžový nákyp se švestkami
• Zeleninový kuskus sypaný sýrem, mrkvový salát

Nevhodná varianta:
• Ražniči z vepřového masa, šťouchané brambory, mrkvový salát s ananasem
• Hovězí svíčková na smetaně, houskový knedlík

Závitek z vepřového masa, dušená rýže, salát z červené řepy

Vhodná další varianta:
• Hovězí maso na tymiánu, dušená rýže, zelný salát
• Vepřový plátek přírodní, bramborová kaše, mrkvový salát
• Karbanátky (vepřové a hovězí mleté maso), vařené brambory, hruškový kompot

Nevhodná varianta:
• Žemlovka s tvarohem a jablky
• Těstovinový salát s brokolicí a vejcem

Mgr. Jana Spáčilová – Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Autor: Mgr. Jana Spáčilová
Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: Kakytka

    Sestavení jídelníčku dle nutričního doporučení
    Dobrý den paní Spáčilová,
    v článku píšete, že v případě dvou jídel nabídnout stejnou či podobnou potravinu.
    Jsme v projektu zdravá školní jídelna, kde pro sestavení výběrového jídelníčku máme úplně jiné požadavky. Např. k vepřovému masu je doporučeno bezmasé plnohodnotné jídlo. Vy uvádíte, že je to nevhodná varianta. K luštěninám je doporučena ryba a na výběr luštěniny nebo opět bezmasý zeleninový nebo obilninový pokrm. Vy uvádíte stejnou luštěninovou kombinaci. K bílému masu je doporučeno na výběr sladké jídlo nebo hovězí maso. Uvádíte, že tato kombinace je nevhodná. Ale jinak děkuji za hezký článek, i když my se budeme stále přiklánět k sestavení jídelného lístku dle nutričního doporučení.

    • Autor: alexandra Košťálová

      Dobrý den, v projektu Zdravá školní jídelna je ukázán příklad, nemusí vždy být podobné kombinace. Ale takhle složené plní Nutriční doporučení u obou výběrů. Článek paní Spáčilové spíše popisuje původní myšlenku s jakou výběrové jídelní lístky začínaly. Vlastně oba výběry by takto každý samostatně plnily asi i spotřební koš. Čas ale ukázal, že v dnešní demokratické době to byl právě strávník, případně jeho zákonný zástupce, který takto sestavený systém nechtěl.
      I já jsem zastáncem jednoho výběru a to jídla navařeného z čerstvých převážně základních surovin (samozřejmě bez dochucovadel) a od základu dobře, tak aby byla technologickou úpravou podtržena chuť. V mnohých velkých provozech by to, ale (vzhledem k technologickému vybavení) znamenalo monotónní nabídku.

      • Autor: Ola_M.

        …citace vyhlášky o školním stravování: „Poskytuje-li provozovatel stravovacích služeb více druhů jídel na výběr, musí být zachováno plnění výživových norem.“ – nabízí se tedy prostor pro vlastní praktické provedení. Snad bych jen doplnila, že je vhodné myslet i na to, aby nabízená jídla byla nejen nutričně vyvážená, ale i cenově srovnatelná.

  • Autor: jupa

    jedno jídlo a pořádně…
    …jedno jídlo a pořádně….pokud máte dobrého kuchaře, uvaří jedno jídlo, tak, aby si žáci nemuseli vybírat…u nás funguje jedno jídlo a všem chutná a chválí si to…

  • Autor: Janka

    Vyber
    Pokud si děti mohou vybrat tak vždy volí masové jídlo. Byla bych pro aby výběr měli děti na druhém stupni. Lépe by však bylo jen dobře kvalitní chutné jedno jídlo.

  • Autor: jídelan

    Prosím mluvte česky
    Prosím mluvte česky. Článek výborný, ale OKUREK nevím, co to je?
    Děkuji

    • Autor: Pavel Ludvík

      Opravdu to nevíte? Autorka vládne českým jazykem nad poměry dobře a použití méně obvyklého výrazu by nemělo být důvodem nesrozumitelnosti textu. A když už zabředáme do takových podrobností jako okurek, nebo okurka, jak to s podobnými tvary vlastně je?
      V češtině jsou některá slova, u nichž slovesný rod kolísá a jejich použití se někdy řídí kontextem a významem. V oblasti jídel a potravin je to například kedluben/kedlubna: oba výrazy jsou rovnocenné a plně spisovné. Trochu jinak je tomu u brambor: brambor označuje spíše rostlinu, zatímco brambora představuje pokrm nebo krmivo. Fazol označuje rostlinu, ale jeho plodem je fazole. Použití toho kterého tvaru tedy záleží na tom, jaký význam mu dáváme. U tvarů okurka/okurek uvádí Slovník spisovné češtiny jako správný rod ženský, ovšem doplňuje také to, že rozšířená je i varianta okurka, která se používá hlavně na Moravě k označení potraviny/pokrmu. A jsou i další případy: hranolek/hranolka, filet/fileta.
      Je to tedy složité a navrhoval bych být více tolerantní.