Školní stravování chválené i haněné

Konference Školní stravování s přídavkem příslušného letopočtu nám každoročně poskytuje řadu příležitostí k získání informací  o všech novinkách, které se dotýkají naší práce. Konference nám dávají možnost probrat profesní problémy a příležitost k navázání nebo oživení osobních kontaktů. Konference je také jedinečnou příležitostí k bilancování všeho dobrého i horšího, co nás v práci v uplynulém roce potkalo, zaskočilo, co se podařilo zvládnout bez větších úrazů nebo co nám působí špatný spánek.

Připadl mi úkol pokusit se v úvodu letošního setkání o stručné zhodnocení  školního stravování, jak se s ním setkáváme nejen u  odborníků, ale především u jeho uživatelů. Předem upozorňuji, že nejde o výsledky odborně zpracované ankety či studie. Jde o souhrn poznatků a vyjádření ke kvalitě služeb, které strávníkům nabízíme, jak jsem je mohla sledovat zhruba v období posledního roku jednak při kontaktu s kolegy ze spolupracujících oborů, jednak  ve sdělovacích prostředcích a při své činnosti mezi vámi, z vašich dotazů, korespondence a občasných připomínek rodičů.

Hodnocení odborníků
V názvu mého sdělení stojí – školní stravování chválené i haněné. Stará pedagogická zásada říká: hodnocení začínej chválou. Začnu tedy tím lepším, a to nejprve stanovisky odborníků. Z veškerých informací, které mám k dispozici, mohu odpovědně prohlásit, že naše školní stravování je v odborných kruzích hodnoceno převážně pozitivně a kritické hlasy se ozývají jen tehdy, kdy je ke kritice konkrétní a objektivní důvod. Nejednou se stalo, že ti, kteří se problematikou školního stravování zabývají jen výjimečně, jsou při bližším seznámení velice překvapeni promyšleným systémem řízení, organizace, financování a kontroly, který se přirozeně obráží v konečné kvalitě školního stravování. Také v mezinárodním srovnání, které jsem kdy měla možnost učinit, patří české školní stravování ke špičce a od řady zahraničních odborníků sklízí uznání.

Hodnocení laiků
Potud k odborným stanoviskům a věnujme pozornost hlasu lidu. Mám jeden velice čerstvý. Koncem dubna tr. se mi dostal do rukou středočeský výtisk MF Dnes (z 22. 4. 2004). Hned v záhlaví byla upoutávka „Rodiče si stěžují, že v některých školách nedostávají děti kvalitní jídla“. V článku  pak autoři pod nadpisem „Školní jídelny nabízejí i zeleninová jídla“ (světe, div se!) shrnují výsledky rozhovorů s dětmi i jejich rodiči. Rozhovory proběhly v Kladně, Mladé Boleslavi, Benešově, Vlašimi a několika menších obcích a také v Chomutově, který se nějak připletl do Středočeského kraje. Zcela proti očekávání zdrcující kritiky všichni dotázaní se vyjadřovali o školním stravování v konkrétních školách, resp. jídelnách, kladně až pochvalně. A protože těžko lze předpokládat, že autoři informace měli zájem uvádět jen kladné ohlasy nebo byli dokonce zkorumpováni, může nás taková zpráva právem  potěšit. A dovolit nám podívat se s nadhledem na pořady typu Pod pokličkou ostravské televize z března loňského roku, který vykreslil školní stravování jako nechutnou a neodborně vedenou záležitost – ostatně, většina z vás si bude pamatovat, jak velmi kvalifikovaně pořad zhodnotila na loňské konferenci naše kolegyně Anna Packová z Brna.

Kritické tóny
A tak se dostávám k tomu, co zákonitě následuje po pochvale. Ke kritice, jak zaznívá ve sdělovacích prostředcích a jak ji slýchám, často bezděčně,  od dětí i jejich rodičů. Je kritika oprávněná? Jak kde, jak kdy. Někdy je vedena bez rozmyslu, někdy po zralém uvážení, z vlastní i zprostředkované zkušenosti. Co je nejčastějším obsahem kritiky? Lze to jednoduše shrnout:

• strava mi nechutná (a to bez bližšího udání proč – špatně ochucená, málo nebo moc slaná, příliš tučná, maso bývá tuhé, brambory rozvařené ….),
• máme pořád dokola stejný jídelníček,
• nemohu si vybrat z více pokrmů,
• výběr je špatně organizován.
• přídavek nedostanu vůbec nebo jen přílohu a ne také řízek,
• strava je „ošizená“, protože personál co může, tak zcizí, (zpravidla tvrzení rodičů a babiček),
• máme špinavé příbory, skleničky, ubrusy ….
• personál je nevlídný, pedagogický dozor na nás jen křičí,
• nutí mě za každou cenu jíst nebo dojídat co nechci nebo nemohu,
• není to „domácí“ a tak to nemůže být dobré a kvalitní.

Jak je to skutečně? Zvažte sami, které připomínky jsou objektivní a které oprávněné. Právem jsou kritizovány jídelny, ve kterých je práce odbytá, pokrmy bez chuti, strávníci nejsou zákazníky, ale jsou pouze nevítanou a obtížnou složkou už tak dost únavné práce. Jistě, takové jídelny jsou, ale je jich většina?  O každé připomínce či výtce bychom mohli mluvit velice dlouho a zvažovat, co k nim strávníky vede a jaká je cesta ke zlepšení. Ale my o tom mluvíme a píšeme přímo nebo zprostředkovaně na každé konferenci, každém semináři nebo školení a píšeme v každém čísle Zpravodaje.

Statistické údaje
Co mne vede k přesvědčení, že školní stravování si nezaslouží mnohé z uvedených výtek a řada z nich se týká skutečně jen některých? Podívejme se na statistické údaje o počtu a podílu stravovaných:

• počet strávníků celkem klesl od r. 1989 zhruba o 180 tisíc
• počet stravovaných dětí a žáků klesl o 340 tisíc; je to důsledek poklesu počtu dětí a žáků na školách a změněných socioekonomických podmínek
• podíl stravovaných dětí v mateřských školách vzrostl o cca 2% a činí více než 97%,
• podíl stravovaných žáků základních škol klesl o více než 12% a podíl žáků středních škol o téměř 23%; i tento pokles je nutno přičíst především změněným společenským podmínkám; těžko je také konkurovat lákavé a vtíravé nabídce provozoven rychlého  občerstvení
• počet stravovaných dospělých osob vzrostl  o téměř 160 tisíc, tj. o více 81% původního počtu
• podíl stravovaných dospělých osob z celkového počtu strávníků činil v r. 1989 cca 10%, v současné době činí téměř 21%.

Právě vzrůst zájmu dospělých o služby školních jídelen mne utvrzuje v názoru, že školní stravování má dobrou úroveň. Věřím, že odmítání školního stravování staršími dětmi je následkem především určité módní vlny, snahy o dosažení alespoň kusu svobody v rozhodování o vlastním životě a nekritického podlehnutí všudypřítomné reklamě na fast food. U dívek často hraje roli snaha dosáhnout vytoužených tělesných rozměrů vychrtlých manekýnek. Ale přes toto přesvědčení vás prosím – zvažte, zda některá z uvedených výtek neplatí tak trochu i na vaši jídelnu! Všechny je možné odstranit jen s trochou snahy, bez velké námahy a prakticky zadarmo.