Školní stravování opět v celostátním deníku

Velké české deníky asi pochopily, že téma školního stravování je velkým lákadlem pro čtenáře a tak se Právo, jako již v pořadí třetí celostátní deník, také chopilo školního stravování. Učinilo na celé dvoustraně a jak jinak než po svém, velmi svérázně a s trochou snahy skandalizovat.

Úvodní článek
V úvodním článku „Školní jídelny: co jedí vaše děti“, deník zběžně seznamuje čtenáře se základními principy školního stravování. Pozornost věnuje jeho zařazení do školního systému, výživovým normám, cenám, ale i postavení kuchařek, postoji dětí ke školnímu stravování a kontrolám celého systému. Úzkostlivý čtenář bude možná pobouřen titulky jako Maso je samá flaxa, Přednost má fast food, ale možná ho naopak potěší, že podobnými písmeny článek upozorňuje „Kuchařky jsou na okraji zájmu“.
V článku několikrát mluví i Ing. Věříšová, upozorňuje např. na typický trend mezi dětmi, a tím je „shazování“ jídel, dále se vyjadřuje o střetu mezi stravovacími zvyklostmi doma a v jídelně a o tom, že jídelny jsou na okraji zájmu ministerstva školství.

Trochu subjektivně
Další část dvoustrany přináší výpověď nejmenované kuchařky o své práci v nejmenované výdejně obědů. Popisuje, kdy jí dojde jídlo, co s ním dělá, v kolik začíná vydávat. Seznamuje s jídelníčkem, s chováním malých strávníků, s jejich oblíbenými a neoblíbenými jídly. To ale asi všichni důvěrně znáte. Celá výpověď působí velmi neutrálním dojmem, v té výdejně to vypadá asi tak, jak u každého průměrného výdejního pulzu. Paní kuchařka v jediné větě konstatuje, že do loňského roku se obědy  skoro nedaly jíst, letos že se však situace zlepšila. Bohužel věta, že se obědy skoro nedaly jíst se v obměně na „jídlo se nedalo vůbec jíst“ dostala až do nadpisu článku.

O výživových normách
Obsáhlý rozhovor se zástupkyní ČŠI o výživových normách je uveden nadpisem „Normy nedodržuje 40 procent jídelen“. Autorka se snaží čtenáře seznámit s tím, jak probíhají kontroly ČŠI ve školní jídelně. Uvádí, že ve 40 % případů dochází k porušení předpisů v tom, že jídelny nedodržují výživové normy. Jak však článek uvádí, dochází k tomu proto, že jídelny se snaží zařazovat do jídelního lístku jídla, která chuťově dětem vyhovují a ne ta, která jsou požadována spotřební košem.

Odborné informace
Další, velmi odborný článek se dotýká spotřeby mastných nenasycených kyselin a vitamínů B. Konstatuje, že dostatečný přísun těchto látek má prokazatelný vliv na růst a vývoj mozku a na duševní vývoj člověka. K dostatku nenasycených mastných kyselin stačí údajně pouhé dvě porce rybího masa týdně.

Jak jinde ve světě
Deník přináší i obsáhlejší informaci o tom, jak vzrůstá počet obézních dětí v ČR, seznamuje s údaji o podobných trendech v EU a s řešeními, která jednotlivé země EU přijímají. Evropská komise uvažuje o tom, že by ve školách byly zdarma k mání nebo za dotované ceny, ovoce, zelenina a pitná voda. Změny by se dotkly i personálu školních jídelen. Ten by musel prodělat školení o tom, jak vařit zdravě a dietně.

V sloupku na okraji strany se pak čtenáři mohou seznámit s pár zajímavostmi ze školního stravování v Rakousku, Velké Británii a Německu. Ve všech zemích se vlády v poslední době údajně více zabývají zlepšením kvality školního stravování a jeho dostupností.

Noviny např. uvádějí: „Rakousko věnuje v posledních letech školnímu stravování stále větší pozornost. Zřejmě si uvědomilo, že vlivem změny sociálních struktur rodiny stoupá mimo jiné i potřeba zabezpečit dětem ve školách teplou stravu. Příprava pokrmů ve vlastní kuchyni existuje výhradně v internátních zařízeních, ostatní školy využívají chlazené nebo zmrazené pokrmy, připravované v jiných zařízení. Chlazené pokrmy mají využití především v základních a mrazené ve středních školách.“

Podobně se čtenář může seznámit i se stručnými  informacemi z Německa a Británie:
„Školní stravování ve Velké Británii má dlouholetou tradici. Po ústupu těchto sociálních služeb v nedávné době za vlády M. Thacherové docházejí příslušné instituce k tomu, že se velice zhoršil zdravotní stav dětí v důsledku nevhodného stravování. V roce 2001 zavedla vláda celostátní výživové normy, které jsou závazné pro skladbu jídelníčku na školách. Za školní stravování odpovídají místní školské úřady, které spolu s dodavateli stravy stanoví cenu obědů.
V Německu se poskytuje stravování hlavně dětem, které jsou ve škole po celý den. Formy jsou různé: vlastní jídelny, dovoz z centrálních jídelen, používaní chlazených nebo mrazených pokrmů. Školní stravování podobně jako u nás více využívají mladší děti a žáci než žáci vyšších věkových kategorií.“

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz