Komentovat Možná se ještě pamatujete na obsáhlou březnovou přílohu deníku MFDnes, která se zabývala školním stravováním. Stručný obsah této přílohy jsme přinesli i na našem portálu. Zaujalo tehdy zejména to, že autorka přílohy se nespokojila s lacinými frázemi a vděčnými klišé, která jsou se školním stravováním spojena, a poctivě se snažila nahlédnout do skutečných problémů školního stravování.
Úspěch této přílohy asi nedal spát dalšímu renomovanému deníku Hospodářské noviny, který ve své příloze Injournal zveřejnil ve čtvrtek 12. října také rozsáhlou přílohu o školním stravování. Na rozdíl od MF Dnes se převážně zabývala problematikou výživy, tím, co se v kuchyních vaří, co dětem chutná a nechutná. Texty jsou zveřejněny i na internetu.
V úvodním článkuautorka konstatuje některé obecné trendy ve školním stravování: přibývá možností výběru jídel, také zeleniny, ale touha dětí po buchtičkách s krémem, rajské omáčce, hranolcích zůstává silná. Zvyšuje se obezita, za posledních 5 let se u nás počet dětí s obezitou zdvojnásobil.
V článku o nejoblíbenějších jídlech se vychází z průzkumu odboru školství, mládeže a tělovýchovy brněnského magistrátu: děti by na talíři rády častěji hranolky, z přílohy knedlíky, těstoviny, rýži, na opačném konci žebříčku jsou vařené brambory. V oblibě mají smažená jídla, kečup, sladké moučníky, kuřecí, špagety. Naopak nemusí polévky, houby. Stále častěji se nabízejí zeleninové saláty, jejich konzumentů pomalu přibývá. Málo oblíbené je hovězí maso, které musí kuchařky nutit dětem pomocí různých triků a fines. Největší problém je se spotřebou ryb a luštěnin, kde je třeba usilovně hledat nové receptury.
K článku byl uveden fiktivní jídelníček, kde byla vždy dvě hlavní jídla na výběr a bylo vyznačeno, kterému jídlu dávají děti přednost.
O tom, že obezita dětí není problémem jen České republiky, se zabývá další část přílohy s názvem „Obezitu dětí řeší školní kuchařky v celé Evropě“. Autorky zde přináší zkušenosti ze školního stravování ve Švýcarsku, Velké Británii a Německu. Uvádějí, že školní stravování v našem pojetí zde existuje málokde, rodiče musí zabezpečit obědy svých dětí vlastními silami nebo za pomoci místních samospráv. Školáci se běžně stravují ve fastfoodech, což s sebou přináší zvyšující se obezitu. Tento problém si začínají uvědomovat vlády a ministerstva a pomocí nových programů se snaží působit na školy a rodiče. Narážejí pochopitelně na železnou košili dosavadních zvyklostí, na nezájem kuchařek i na finanční problémy.
Další rozsáhlý článekpřílohy se zabývá nadváhou. Uvádí údaje o obezitě dětí u nás i v jiných evropských zemích, upozorňuje na příčiny obezity (děti nesnídají, preferují sladkosti, stravují se ve fastfoodech, ) a zároveň přináší ukázky, jak by měla vypadat vhodná výživa.
Poukazuje na velmi nízkou úroveň znalostí rodičů o zdravé výživě i zavádějící působení reklamy. V samostatné tabulce jsou podrobně rozvedeny nejčastější chyby ve výživě dětí. ¨Zní jedna věta k zamyšlení: “ Kdyby děti měly dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek z ovoce, zeleniny, luštěnin a cereálií, nemuseli by jim je rodiče podávat ve formě tabletek a či šumivých nápojů.“
Závěr přílohy tvořila anketa, v níž odpovídaly 3 dívky na deset anketních otázek. V odpovědích byl vidět obrovský rozdíl mezi reakcemi dvou 15 letých dívek (navíc z prestižního soukromého gymnázia Open Gate, jistě s velmi dobře fungující jídelnou) a malou osmiletou školačkou. Bylo vidět, že starší dívky již o jídle přemýšlejí, mají povědomost o zdravé výživě, zatímco ta menší preferuje colu, smažený sýr, hranolky, zmrzlinu…
Mohu opět a rád konstatovat, že autorka přílohy Markéta Grosmannová se zdržela bombastických závěrů a vytvořila celkem reálný pohled na školní stravování a výživu dětí.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze