Školní stravování v novinách

Bude mít ve školních jídelnách kdo vařit?

Ve školství pracuje kromě pedagogů také velká skupina nepedagogických zaměstnanců (kolem 68 tis.), kteří zabezpečují běžný provoz škol. Zvyšování jejich platů probíhalo v minulých letech velmi pomalu, v současné době se úplně zastavilo a navíc často pracují za ostudných podmínek.

Platy a pracovní podmínky
Přibližně jedna třetina platových tarifů z jejich tarifní tabulky nedosahuje úrovně minimální a zaručené mzdy a jejich průměrný plat ve výši 12369 Kč činil v roce 2007 pouze 55 % průměrného platu v celé nepodnikatelské sféře ČR. Převažující skupinu mezi nepedagogickými pracovníky tvoří personál školních jídelen. Víte, že tarifní plat kuchařky v 5. platové třídě činí 7530 Kč? Výplaty kolem 8 tis. Kč (tedy na úrovni minimální mzdy) jsou v jídelnách běžné a případné odměny se obvykle blíží nule. Vedoucí školních jídelen jsou příkladem typického vedoucího pracovníka s obrovskou zodpovědností. V rozporu s právem mnoho z nich nedostává příplatek za vedení ani na nejnižší úrovni 500 Kč dané vládním nařízením. Nejde však jen o to, jak vysoký je plat ve školních jídelnách. Pobuřující je i fakt, že provozní a mzdové finance určené školní jídelně zůstávají ve školách, vylepšují jejich rozpočet a do jídelen se nedostávají.
Personál jídelen je v mnoha případech nucen pracovat na zkrácené úvazky, které často pokrývají jen dobu nezbytně nutnou na přípravu jídel. S nějakým řízením jídelny, návrhy nových jídelníčků, vzděláváním, administrativou se v nich vůbec nepočítá, takže vedoucí jídelen tyto práce často vykonávají nad rámec úvazku a zdarma. O způsobech, jakými jsou jídelny nuceny si vybírat neplacené volno v době prázdnin (což dnes představuje téměř 3 měsíce), by se dalo dlouho vykládat.

Zvládli byste to?
Požadavky na personál školních jídelen přitom neobyčejně rostou. Přibývá složitějších technických zařízení, vyžadujících podrobné zaškolení. Podstatně zpřísnily předpisy týkající se hygieny a systému kritických bodů. Obrovské úsilí dnes vyžaduje sestavit jídelní lístek tak, aby dodržel obecné požadavky na výživu a zároveň vyhověl požadavkům strávníků. Je to heroický úkol a přál bych vám, abyste si to někdy zkusili. Přitom jídelny vůbec nevaří špatně: Při rozsáhlých testech školních obědů, které provedla MF Dnes v listopadu 2007, bylo prokázáno, že ve školním stravování se připravují mimořádně kvalitní jídla.
Do chodu mnoha jídelen navíc nekompetentně zasahuje ředitelství školy. Osobuje si např. právo určovat obsah jídelníčku, aniž zná předpisy pro jeho sestavení. Také rodiče více než dříve usilují o uplatňování módních či moderních směrů ve stravování a chtějí o nich diskutovat s vedoucími jídelen. Zdražují se potraviny, cena oběda je ovšem určena vyhláškou MŠMT. Zajistit bezpečné a kvalitní potraviny za současné ceny je kus umění a zabere to čas. Na začátku tohoto roku dokázalo 60% jídelen uvařit oběd z potravin pro žáky 2. stupně v ceně do 20 Kč. Zkuste to někdy doma a uvidíte, jak obtížný úkol to je.

Kdo vaří pro naše děti?
Důsledkem všech těchto skutečností je, že do školního stravování přicházejí spíše nekvalifikované síly a ne noví, mladí a odborně připravení lidé. 52% personálu školních jídelen je ve věkové skupině 40-50 let, jen 2% ve věku do 30 let. Alarmující je situace u vedoucích, tedy u těch, které mají celý náročný provoz jídelny řídit. 29% z nich je ve věku 50-60 let, a jen 5% ve věku do 30 let.

Bude mít tedy za pár let v jídelnách pro naše děti vůbec kdo vařit?