Školní stravování v Učitelských novinách

Téma školního stravování se opět dostalo na stránky tisku, tentokrát se článek pod titulem „Je kvalita školního stravování ohrožena?“ objevil v Učitelských novinách. Seznamte se s jeho obsahem.

Zlepšení školního stravování
V úvodu článku píše autor Lukáš Doubrava o tom, že ve školním roce 2005/06 provedla Česká školní inspekce kontrolu ve více než 300 zařízeních školního stravování, přitom v 30 procentech zjistila nadstandardní podmínky, ale zhruba ve 40 procentech odhalila nedostatky. Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržování výživových norem, přesto ministerstvo školství zastává názor, že „ve školním stravování došlo z hlediska zdravé výživy i kvality stravy k významnému zlepšení“.

Tolerance spotřebního koše
Se současnou podobou stanovených výživových dávek, tzv. spotřebním košem, je ČŠI i ministerstvo spokojeno, v některých jídelnách, kde se vaří více druhů jídel, by však bylo lepší hodnotit spíše pestrost podávaných jídel. Nutriční terapeutka a metodička školních jídelen MÚ v Praze 3 Alena Strosserová však kritizuje povolenou toleranci plus minus 25 procent při naplňování jednotlivých položek spotřebního koše. Jídelníček vytvořený s touto tolerancí tak nemusí zcela odpovídat požadavkům na zdravou výživu. A pí Strosserová ví, o čem mluví: jako kompetentní pracovník zřizovatele každý měsíc kontroluje spotřební koš na svých zařízeních a dvakrát ročně zpracovává přehledy. Většina zřizovatelů se ale touto otázkou nezabývá, protože jim chybí odborně vzdělaní pracovníci.

Výdejna nebo jídelna?
Další část článku se zastavuje nad úlohou hygienické služby a její součinnosti s ministerstvem a školní inspekcí. Ta je označena za velmi silnou. Paní Strosserová se v této souvislosti zamýšlí nad zaváděním evropských hygienických pravidel, během kterého vznikla mezi řadou zřizovatelů a ředitelů panika:“příčinou toho zmatku bylo to, že vedoucím jídelen i ředitelům chyběla potřebná metodická pomoc. Některé školy proto vydaly zbytečně mnoho peněz za rekonstrukci nebo používají výdejnu, přestože by si třeba mohly dovolit i jídelnu.“ Dále pí Strosserová míní: „Je však otázkou, zda výdejna zřizovatele vyjde výrazně levněji. Náklady na vaření, energii, mytí nádobí jsou sice nižší, ale zajištění rozvozu a personál mohou tyto výdaje vyrovnat.“

Metodická pomoc je dostačující?
V další části článku pí Strosserová oprávněně kritizuje ministerstvo školství, které nyní vůbec neposkytuje potřebnou metodickou pomoc, ani neinformuje krajské metodičky o aktuálních změnách: „Před sedmi lety jsem mohla na ministerstvo kdykoli zatelefonovat a dostala jsem potřebný výklad. Nyní na MŠMT nikdo telefony nebere a na maily nereaguje.
Tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Gabriel na tuto kritiku reaguje slovy: „Metodická pomoc funguje a jsme toho názoru, že je dostačující. K dispozici jsou krajské metodičky na krajských úřadech, na MŠMT probíhají pravidelné porady s řediteli školských odborů krajů a s řediteli škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo. Zodpovídáme každý dotaz, který obdržíme. Není pravdou, že na maily nereagujeme, pouze v poslední době, kdy jsme se museli přednostně zabývat novými dotačními programy na náhradní stravování, došlo ke zpoždění – nyní odpovídáme na mailové dotazy z ledna. Školnímu stravování se na MŠMT věnuje mnoho pracovníků: poskytování dotací, pracovně-právní vztahy, ekonomické záležitosti – vyúčtování. Dříve byli metodičky i ředitelé škol zvyklí obracet se na jednu osobu, nyní je potřeba kontaktovat i další příslušné zaměstnance ministerstva. Pořádali jsme i pravidelné půlroční porady pro metodičky. Ty se však nyní nekonají, protože významně poklesl počet jejich dotazů. Jednotlivé otázky tedy zodpovídáme individuálně. Navíc již téměř nedostáváme žádné dotazy k nové vyhlášce a většina z nich se týká ekonomiky.“ Na dotaz, proč se pět let neobjevil nikdo z MŠMT na konferenci školního stravování v Pardubicích, tiskový mluvčí odpovídá: „Naši úředníci nemají kvůli svým neodkladným povinnostem vždy čas účastnit se konference, kterou navíc pořádá soukromá společnost.“

Nastupující generace
Autor článku se dále dotýká problému postavení zaměstnanců školního stravování, kterých je nyní 33 tisíc, z toho 8 tisíc jsou vedoucí školních jídelen. Přitom v současných předpisech není funkce vedoucí školní jídelny nijak legislativně vymezena a není určeno ani potřebné vzdělání. Vše záleží na úsudku ředitele. Podle provedeného průzkumu, jehož se zúčastnilo deset procent vedoucích v celé republice, považují svoji profesi za značně podceňovanou s nedostatečným finančním ohodnocením a postrádanou metodickou podporou. Paní Strosserová na závěr vyslovuje obavu nad odbornou způsobilostí vedoucích: „Starší generace pomalu odchází a hrozí nebezpečí, že na její místo přijdou lidé bez potřebného vzdělání i praxe….Současný vývoj se ještě na snížení kvality školního stravování neprojevil. Pokud však nedojde ke změně, hrozí zásadní zhoršení úrovně našich školních jídelen.“

Zdenka Macháčková je vedoucí ŠJ ve Všestarech