Komentovat Určitě i ve vaší jídelně nastávají situace, kdy se v ní budou chtít jednorázově stravovat osoby, které nejsou žáky ani učiteli vaší školy. Mohou to být praktikanti, učni, účastníci školních výletů a sportovních soutěží, členové maturitních komisí, pracovníci dozorových orgánů (KHS, ČŠI), učitelé zaměstnávaní na dohodu nebo učitelé důchodci.
Mají nárok na dotované školní nebo závodní stravování? Odpověď není jednoduchá a v některých případech ani jistá. Poučení musíme hledat zejména v těchto právních předpisech:
– Vyhláška o školním stravování č. 107/2005 Sb.
– Školský zákon č. 561/2004 Sb., zejména par. 119-121. Pozornost je třeba věnovat zejména par. 122 odst. 2, který uvádí, že školní stravování se poskytuje po dobu pobytu žáků/studentů ve škole.
– Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zejména par. 33b
– Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování
Praktikanti
Praktikanti z vysokých škol jsou vždy cizími strávníky. Pokud se chtějí stravovat ve školní jídelně, budou vám hradit plnou cenu včetně režií a případného zisku.
Složitější je to u praktikantů – středoškoláků. Když se ve vlastní škole účastní vyučování (jde o pobyt ve škole), mají nárok na školní stravování a automaticky hradí jen cenu potravin (viz par. 122 ŠZ). Jsou-li na praxi v jiné škole, opět se účastní vyučování (pobývají ve škole) a opět mají nárok na dotované školní stravování. Tento fakt by ale měl být prokazatelně doložen, nejlépe smluvně. Lze k tomu využít např. smlouvu o provádění praxe, která se v takových případech běžně používá. Do ní je vhodné přidat, že praktikant bude mít možnost odebírat oběd v režimu školního stravování, příp. dohodnout další podmínky tohoto stravování.
Učni ve školní jídelně
Obdobná situace jako u praktikantů nastává i u učňů (např. obor kuchař-číšník), kteří vykonávají praxi ve školní jídelně. Praxe je součástí školního vyučování, doba praxe je pobytem ve škole, a tedy mohou mít nárok na školní stravování – opět za předpokladu, že vše bude ošetřeno ve smlouvě.
Cizí škola na výletě
V turisticky atraktivních regionech bývá časté, že se třída na školním výletě stravuje ve školní jídelně jiné školy. Učitelé budou v tomto případě vždy považováni za cizí strávníky, podobně tomu v praxi bývá i s dětmi, kterým školní jídelna obvykle účtuje plné náklady. Dobu strávenou na výletě by však bylo možno považovat za dobu pobytu ve škole a děti by proto mohly mít nárok na dotované školní stravování. V takovém případě by však bylo třeba uzavřít mezi školami smlouvu, v níž by bylo specifikováno, že skupina žáků se účastní školního výletu, že tato akce je chápána jako pobyt ve škole a že součástí akce je i poskytnutí dotovaného školního stravování.
Učitelé na dohodu
Někteří učitelé jsou ve školách přijímáni do pracovního poměru pouze na dohodu. Jsou pak pochybnosti, zda těmto učitelům lze poskytnout závodní stravování. V tomto případě je nutno vycházet z vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování, a ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, par. 33b. Pokud bude závodní stravování těchto zaměstnanců uvedeno i v kolektivní smlouvě nebo interním předpisu, je možno z hlediska stravování na tyto učitele pohlížet jako na normální zaměstnance. Jejich obědy tedy mohou být v režimu závodního stravování. Oproti normálním zaměstnancům s pracovní smlouvou může být rozdíl pouze v poskytnutí příspěvku FKSP, na který nemají nárok.
Bývalí zaměstnanci učitelé školy – důchodci
Vlastním důchodcům, kteří u organizace pracovali při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu, může být poskytnuto stravování za sníženou úhradu jen v případě, pokud je závodní stravování zabezpečováno ve vlastním zařízení závodního stravování a pokud to umožňuje kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Vždy je nutné, zejména u škol, které mají právní subjektivitu až od roku 2003 správně posoudit, kdo je vlastním důchodcem. Školní jídelna – výdejna není považována za vlastní zařízení závodního stravování. Rozdíly mezi jídelnami mohou být v tom, zda těmto osobám bude poskytnut příspěvek FKSP.
Kontroly KHS nebo ČŠI
Pokud ve vaší jídelně zřizované krajem, obcí nebo, dobrovolným svazkem obcí vykonává kontrolu pracovník KHS nebo ČŠI a domluvíte se na poskytnutí obědu, pak patří do skupiny cizích strávníků. Ve zcela ojedinělých případech, kdy je zařízení (škola, ústav) zřízeno ministerstvem školství, pak v případě pracovníka ČŠI by mohlo jít o závodní stravování. Musí být splněny podmínky v souladu s § 69 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a prováděcí vyhláškou č. 430/2001 Sb.
Členové maturitních komisí
Školský zákon rozlišuje a) předsedy a členy maturitních komisí a b) maturitní komisaře. Maturitní komisař je učitel nominovaný ředitelem a jmenovaný a placený CERMATem, aby v jiné střední škole zajistil řádný průběh konání didaktických testů a písemných prací.
Pracovně právní postavení maturitních komisařů, které má pak částečně vliv i na možnosti jejich stravování, je nejasné a vedou se o něm rozsáhlé diskuse, a proto se jim nebudeme věnovat. V této souvislosti je zajímavé se seznámit se „Stanoviskem odboru školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje k postavení některých členů zkušební maturitní komise.“
Člen maturitní komise, který je učitelem školy pořádající maturity, vykonává své zaměstnání a může se účastnit závodního stravování.
U předsedy a ostatní členů maturitní komise (učitelé z jiné školy nebo odborníky z jiné organizace nebo firmy) záleží na dohodě s vysílající organizací. Platí-li jim škola diety v rámci cestovního příkazu, pak se takový člověk může ve školní jídelně stravovat jako cizí strávník. Tento způsob v praxi převažuje.
Lze si však představit i to, že takový učitel uzavře dohodu o provedení práce se školou, v níž se maturity účastní. Pak by bylo možné mu poskytnout závodní stravování, podobně jako jiným učitelům pracujícím na dohodu. Tato možnost se však vzhledem k administrativní složitosti používá v praxi málo.
Cizí strávníci i bez doplňkové činnosti
V uvedených případech jsme občas narazili na cizí strávníky, kteří se nestravují ani v rámci školního ani závodního stravování. Měla by jídelna kvůli nim mít zavedenu tzv. doplňkovou činnost? Protože se často jedná o nahodilé stravovací případy, může jim jídelna poskytnout oběd, i když doplňkovou činnost nemá.
Jsou jídelny, které běžně stravují některé cizí strávníky i bez živnostenského oprávnění. Záleží totiž na zřizovací listině. Jestliže v ní zřizovatel prohlásí, že účelem zařízení je stravovat cizí strávníky a vyjmenuje jejich skupiny, může jídelna těmto strávníkům poskytovat stravování i bez živnostenského listu. Zde však platí obecné doporučení: jakékoli sporné případy je nutné konzultovat se zřizovatelem.
Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze