Trochu jiný systém stravování na Barevném ostrově

Tlak okolí, neustálé požadavky na změnu, zdravotní potíže dospělých i dětí, odmítání určitých potravin strávníky, to vše vede jídelny k tomu, že zkouší nové a nové formy, jak podávat stravu. Patří mezi ně i jídelna MŠ Barevný ostrov v Černošicích u Prahy. Tato mateřská škola je poměrně nová, svou činnost zahájila v lednu 2012. Sešel se však zde tým nejen kvalifikovaných pracovnic, učitelek i kuchařek, ale také podobně založených žen, které fandí zdravé, moderní stravě, pro které je zdraví dětí na prvním místě.

Ředitelka školky Andrea Červenková k tomu říká: „Stravu u nás všechny považujeme za velmi důležitou a rozhodly jsme se proto nekazit tělíčka dětí nekvalitními potravinami. Chceme jíst hodnotné pokrmy, s převahou ovoce, zeleniny a luštěnin.“ Kuchařky, učitelky, i hospodářka této mateřské školy se proto velmi zamýšlejí nad tím, jaké potraviny dětem podávat, kdy, jak často a v jaké formě. Pomáhá jim v tom jedna z maminek, která se zdravou výživou profesně zabývá, i někteří odborníci, kteří spolupracují s mateřskou školou.

Do mateřské školy Barevný ostrov dochází 78 dětí a jsou rozděleny do 3 tříd. V každé třídě jsou děti různého věku, nejsou to tedy třídy jednoho ročníku. Určitou komplikaci pro stravování představuje fakt, že obědy sem dovážejí z blízké základní školy v Černošicích, kuchařky zde obědy jen vydávají a připravují dopolední a odpolední svačinu. Celodenní finanční norma pro děti činí 38 Kč.

Domluvené principy stravování hned od počátku

Na začátku osobitého stylu stravování byly konzultace s J. Škvařilem, známým zastáncem, alternativních způsobů stravování. Hospodářka mateřské školy prošla jeho kurzem, v němž se seznamovala s různými přístupy k jídlu, co s čím kombinovat, aby děti jídlo přijaly, jak omezovat tzv. éčkové přísady v jídle, čím takové potraviny nahrazovat. Podobných akcí se zúčastnily rovněž kuchařky. Ve školce nakoupili i dostatek odborné literatury, knihy receptur apod.

Skladba stravy

Ředitelka Andrea Červenková si pochvaluje velmi dobrou spolupráci s kuchyní ZŠ, z níž dováží obědy. Pracovnice této kuchyně jsou v otázce stravy naladěny na stejnou vlnu a rovněž se zúčastnily některých speciálních školení. Výsledkem spolupráce jsou např. Zdravé úterky, kdy kuchyně připravuje biooběd. V ostatní dny si školka Barevná ostrov vybírá z běžné nabídky jídelny. Přednost dávají zeleninovým a luštěninovým jídlům, v určité míře objednávají i masová jídla, ale někteří rodiče mají zájem maso dosti omezovat. Oblíbené je kuřecí maso s rýží, s kuskusem, bulgur, červená čočka s masem.

Svačinky pak již školka připravuje sama: pečivo, mléčné výrobky, pomazánky z luštěnin, zeleniny, z tofu. Vše je doplněno množstvím ovoce a zeleniny. Potřebné suroviny nakupují ve velkoobchodě v Nenačovicích, který se specializuje na bioprodukty. Jde zejména o zeleninu, luštěniny, soju, biosýry, krupky, cizrnu apod.

Ranní svačinka

Ve školce mají dvě svačinky. První je připravena hned od 7.30 hodin. Protože mnoho dětí doma nejí ani nepije, je pro ně připraven tác s nakrájenou zeleninou nebo ovocem, z níž si děti mohou vybrat, a nápoje. Pro děti, které chodí později, se jídlo doplňuje, aby se i na ně dostalo. Na mou otázku, zda zrovna zeleninu děti rády baští, odpovídá ředitelka Červenková takto: „Máme ve třídě děti různého věku. Ty starší jsou již zvyklé a ty mladší svým příkladem strhnou. Velice rychle si zvyknou a viděl byste, jak se zeleninou dokáží cpát. Jsou děti, které nejí třeba rajče. Jakmile pocítí hlad a vidí ostatní, že si rajče berou, zkusí to také.“

Nutno podotknout, že učitelky děti do zeleniny nenutí, dávají jím možnost volby, a jak uvádějí, to se pak projevuje i ve výši spotřeby zeleniny a ovoce.

Ředitelka přidává ještě jednu zkušenost ze soužití starších a mladších dětí: „Měla jsem ve třídě hocha, byl nejstarší a byl si svého postavení vědom. Často naše snahy ohledně jídla negoval a děti se podle něho řídily. Musela jsem si s ním o tom zvlášť promluvit a povedlo se, pochopil to a naopak stal pomocníkem.“

Dopolední svačinka

Druhá dopolední svačinka je již klasická, obvykle chléb nebo celozrnný rohlík, pomazánka, mléčné výrobky. I při této a odpolední svačince ponechávají dětem možnost volby: dítě se samo může rozhodnout, jestli si vezme suchý rohlík nebo jestli ochutná i pomazánku. A samo si zvolí, jestli si vezme namazané nebo jestli si namaže samo. Podle zkušeností z této školky je sice zpočátku odmítání nezvyklých pokrmů značné, ale právě to, že děti se nenutí, že se jim dává volba, brzy přispěje k překonání nedůvěry. Postupem času si děti jogurty nebo pomazánky velmi rády dají. Andrea Červenková doplňuje ještě jeden postřeh: „Když si děti mažou samy, nezabývají se tím, co v pomazánce je, ale baví je, že se mohou samostatně obsloužit.“

Odpolední svačinka

Odpolední svačinka je také spíše klasická, ale hojně doplňovaná ovocem. Nabídku ovoce, ale i pečiva udržují učitelky až do 17:30, kdy školka končí svůj provoz. Na otázku, jak udržují nakrájené ovoce po tak dlouhou dobu, zde mají jednoduchou odpověď. Ovoce postupně doplňují a to ovoce, které osychá a kazí se nejrychleji, třeba banány, se snaží sníst hned.

Výživové normy

Uvedená skladba jídelníčku nenechává na pochybách, že školka nemá problém s dodržováním spotřeby ovoce, zeleniny a luštěnin. Normu ovoce a zeleniny plní obvykle na 150 %. Ředitelka Červenková ale upozorňuje, že na spotřebě se významně podílí to, že děti mají možnost si svobodně vybrat. Problém mají naopak s dodržováním spotřeby mléka. Mnoho dětí mléko nechce, není na něho navyklé a vypít 2 deci denně nedokážou. Větší zájem je sice o bio mléko, ale to si zase školka nemůže z finančních důvodů dovolit. Velký důraz kladou ve školce na nápoje, omezují slazené nápoje a dávají přednost čisté vodě. Každé dítě má ve školce svou litrovou láhev. Láhve byly dětem zakoupeny z rodičovských příspěvků a děti v nich mají po celý den vodu volně k dispozici i při pobytu venku.

Dodržovat finanční normu je obtížné

Při otázce, co taková skladba stravy stojí, Andrea Červenková zvážní: „Naše norma je sice 38 Kč, ale v poslední době je to málo, dostáváme se do mínusu a uvažujeme o jejím zvýšení. Kvalitní potraviny a bioprodukty jsou drahé, ze stávající normy to nezaplatíme. Hodně našich dětí má movitější rodiče, pro které tato částka není významná, ale také zde žijí normálně situované rodiny a pro ty je to problém. Chtěli bychom stravu dále vylepšovat, například přidat kvalitnější smetanové jogurty, ale to závisí na financích. Ve velkoobchodě, kde nakupujeme, o nás vědí a sami nás už upozorňují na různé akce a slevy.“

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz