Vánoční příběh v dnešní době

V roce 1930, o Vánocích, otiskly tehdejší Lidové noviny apokryf Karla Čapka, v kterém autor s jemným humorem zpracoval vánoční příběh Kristova narození. Příběh začíná před 2000 lety v jedné betlémské domácnosti, když se žena  Dinah dozví, že její muž poskytl v chlívku útočistě neznámé dvojici, Marii a Josefovi.

Pokračování je ale již jakoby vystřižené z naší doby. No jo, cizím ano, ale vlastním ne, soptí Dinah. Proč právě my, a ne sousedi? Nějaká mladice, stačí, když po tobě hodí okem. Navíc těhotná, ještě se dostaneme do řečí. Aby nám něco neukradli.

Oba manželé vyčerpáním z hádky usnou, ale kolem půlnoci oba vzbudí šramot a sténání z chlívku za stěnou. Paní Dinah vstane, zjistí, co se děje, a přestože jí manžel brání, začne ohřívat vodu, shání hadříky a pomůže Marii porodit syna.

Když jsem nedávno toto Čapkovo dílko četl, uvědomil jsem si, že hlavní postava trochu připomíná kuchařky a vedoucí školních jídelen. Spousta z nich se podobá Dinah. Také se často zlobíte, nadáváte, vyčítáte, nespokojeně ukazujete, ptáte se „proč právě my?“, ale nakonec jdete a pomůžete.

Vstanete o hodinu dříve – připravit vše potřebné. Uvaříte za nemocnou spolupracovnici. Po termínu odhlásíte nebo přihlásíte oběd. Pomůžete prvňáčkovi odnést tác s jídlem. Anebo ve svém volnu napečete vánoční perníčky na školní oslavu.

Zlobí se, nadává a vyčítá kdekdo, ale pomůže jen málokdo. Patří vám za to má úcta a obdiv. Slova díků k vám letí po internetu nejen ode mě, ale také od celé redakce portálu Jídelny a vůbec od všech, o jejichž děti se staráte. Za báječné buchtičky s krémem, za nepřekonatelné řízky a vynikající rajské omáčky, ale hlavně za dobré lidské slovo, které strávníkům přidáváte k jídlu jako dezert. Kéž by to takto dokázaly i jiné profese, než je ta vaše.

Přeji vám pokojné Vánoce a šťastný nový rok!

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz