Výběrová řízení na potraviny (2)

Zkušenosti z Ostravy

Své zkušenosti s centrální veřejnou soutěží a dodávkami mají v Ostravě. V roce 2010 začalo město na jídelny (a nejen na ně) naléhat, aby nakupovaly na elektronickém tržišti E-centre, kde měly všechny příspěvkové organizace města nakupovat. První zkušenosti byly velmi zlé. Naše redakce má k dispozici podrobný deník vedoucí jedné školní jídelny z té doby, nahlédněme do něho.

Záznam z deníku vedoucí

Pondělí:
Chléb nedodán, běžím koupit do obchodu
Úterý:
Dodavatel z 8 položek dodaly pouze 4. Droždí pouze v balení 2,5 kg (nevyhovující), chléb přivezen osobním autem. Tvaroh nejmenšímnožství 3 kg, musí se objednat 2 dny předem. Mléko nedodáno, musí se objednávat 2 dny předem
Středa:
Chléb nedodán.
Čtvrtek:
Maso krůtí, nedodáno, reklamace telefonicky! Dodáno další pondělí, přivezeno v osobním autě! Místo cukru krystal dodán cukr krupice.
Pondělí:
Nepřivezou 39 koblihů, je to malé množství. Jiná objednávka – nedovezli vůbec, bez vysvětlení. Zelenina na salát ten den. objednána na 7 hodin, oběd se v 11 hodin rozváží. Dodáno v 10:15. Salát jsme vyškrtla. Kapie na salát dodána až 12:15. Šunkový salám nedodán
Vejce na oběd– objednány na 7 hodin, dodávka až ve 12:10, kdy seoběd vydává
Úterý:
Objednávka pangasia na 7 hodin, přivezeno v 11 hodin. Neodpovídá dohodnutá cena. Ryba je nekvalitní, blátivá. Vzhledem k tomu, že druhý den byla na jídelníčku, nebylo možno ji vrátit.

A takto deník pokračuje dál. Množí se záznamy o vyšších cenách, než bylo domluveno. Dodavatelé převážně nedodržují čas dodání, což je velmi nepříjemné, když je potravina určena na oběd pro ten den. Jídelna musí objednávat jen určitá množství a balení. V kuchyni vzniká zmatek, začínají se objevovat první případy křížení cest surovin, hygienici bijí na poplach…

Jaký je stav letos?

Zajímali jsme se přímo v jídelnách, zda se služby ostravského systému E-centre zlepšily a jaké zkušenosti s ním jsou po delší době fungování.
Některé jídelny vyslovily spokojenost a kladně hodnotí nižší ceny, např. v Mateřské škole U dvoru v Mariánských Horách odhadují cenovou úsporu na 12 %. Zdá se však, že relativní spokojenost panuje spíše u malých subjektů, které si snáze ohlídají kvalitu potravin, avšak i zde naznačují určité problémy s dodavateli.
Většina zejména velkých jídelen je nespokojena: přibylo dodavatelů, jsou nespolehliví, přibylo také faktur a další administrativy. Opakovaně poukazují na zdlouhavé objednávání, záměny druhů a balení potravin, sníženou kvalitu potravin, na ztrátu času při sjednávání nápravy dodávek a vyřizování reklamací.

Nespokojenost

Paní Stašová, vedoucí jídelny v Ostravě-Staré Bělé, uvádí: „Problémy s dodavateli již nemám u mléka a mléčných výrobků. U ostatních potravin je to horší, zejména u mražených výrobků. Stále platí to, že uvedené zboží na portále E-centre (ryby, drůbež glazurované) neodpovídá tomu, co vám dodavatel přiveze. Cena je dodržena, ale kvalita ne! Tímto mnohdy dochází ke zkreslování cen v porovnání s ostatními dodavateli. Stejné je to se zeleninou a ovocem. Uvádějí výběrové, ve skutečnosti se jedná o 2. jakost.“

Jiná vedoucí školního stravování, která si nepřála být jmenována, říká: „Objednávání  je zdlouhavé a co se týká kvality, tak různé. Už to ani nezapisuji…. Např. místo vajec L byla dodána vajíčka M za stejnou cenu, maso uzené přišlo lepkavé a páchnoucí, místo petržele byl dodán pastiňák, maso hovězí nebylo vakuované, což jsme žádali ohledně záruky, pečivo nám nechtěli poslat z důvodu malého množství atd., ale vše po domluvě bylo vyměněno a napraveno. Záporem je hlavně čas na objednávání. Myslím také, že kvalita zboží na portálu E-centre je horší, např. mouka nezahušťovala, knedlíky byly samá mouka, ovoce neodpovídalo kvalitě.“

Rezignace

Zřizovatelé, kteří bývají velkými zastánci podobných systémů, často nemají nástroje, jak školy a jídelny k nákupům potraviny donutit. A tak to zkouší jinak. Řediteli se naznačí, že když odmítne využívat systém, může to mít dopad na hodnocení jeho školy, na prémie, na poskytnutí dotací apod. Ředitel má samozřejmě obavu a tak zapojení do systému uloží povinně vedoucí jídelny. Ta se brání, protože má již zkušenosti. Z obavy o místo nakonec podlehne nátlaku. Začnou chodit první dodávky a objevují se první problémy. Vedoucí si stěžuje a ředitel jí to nevěří nebo nemá odvahu přiznat, že se mýlil. Opakované stížnosti vedoucí sjednají nálepku kverulantky, která si neumí u dodavatelů sjednat pořádek. A nakonec rezignuje. Hledá cesty, jak systém obejít, nebo v něm objednává jen část potravin nebo mechanicky plní, co se jí nařídilo: akceptuje méně kvalitní potraviny a vaří z nich obědy. Opravdu toto rodiče chtějí?

Vše se dá obejít

Vznikají pokusy systém obcházet nebo jeho činnosti se účastnit jen na oko. Tyto snahy potvrzuje tisková mluvčí Makro Cash & Carry Romana Nýdrle: „Naše firma se systému E-centre aktivně účastnila v první polovině roku 2011. Vzhledem k tomu, že systém byl subjekty obcházen a organizace prováděly objednávky u jiných dodavatelů, a to v případech, kdy jsme jako dodavatel nabídli nejlepší cenu, jsme se ze systému stáhli. Jelikož město Ostrava přijalo opatření, aby k obcházení systému nedocházelo, rozhodli jsme se na počátku letošního roku do systému znovu zapojit.“

Jsou nákupy cenově výhodnější?

Zastánci soutěží a centrálních dodávek obvykle hrdě uvádějí, kolik ušetřili. Jsou to ovšem úspory fiktivní, vypočítané od stolu. Není v nich zahrnuto, že nekvalitních potravin je třeba objednat více. Nejsou v nich započítány finanční ztráty z reklamačních řízení, nepružného přiobjednávání, zmatků v organizaci práce a zvýšené administrativy.
Odborníci rovněž upozorňují, že 3 % z ceny dodávek zůstávají provozovateli systému E-centre, a poukazují, že podobnou cenu je schopna si jídelna zajistit sama (za podstatně příjemnějších podmínek).
Objevuje se ještě jedna námitka. Jídelny nemohou využívat různých slevových akcí, v nichž se dají potraviny nakoupit za stejnou cenu, která se dá získat ve veřejné soutěži.

Shrnutí zkušeností

Shrňme opakující se zkušenosti ze Slovenska a z Ostravy:

• Určité cenové úspory (někdy ovšem fiktivní).
• Větší problémy s dodavateli.
• Snížila se kvalita dodávaných potravin.
• Dodávky nechodí v požadovaném čase.
• Obzvlášť nepříjemné jsou problémy s dodávkami masa.
• Zvýšená administrativa.

Soutěž na maso ve Středočeském kraji

Nejnovější zprávy říkají, že podobný pokus o centrální dodávky chce podniknout Středočeský kraj. Proč ne, centrální soutěže a dodávky mají své výhody. Pikantní ovšem je, že má jít pouze o potraviny do školního stravování a navíc pouze o maso a uzeniny.
Proč právě tato skupina, s jejímiž dodávkami jsou takové problémy? Proč se zastánci systému nechtějí poučit ze zkušeností odjinud? Takový pokus opět nahrává spekulacím typu, který z krajských radních vlastní jatky, a dopředu si koleduje o nařčení z korupce.

Stanovisko středočeského Krajského úřadu

Na dotaz redakce Jídelny.cz, jak bude zajištěna kvalita dodávaného masa a flexibilnost jeho dodávek, nám  ze středočeského Krajského úřadu odpověděla Markéta Vítková z odboru styku s médii a veřejností: „Dodávané maso musí být kuchyňsky upravené, tzn. zbavené vysokého tukového pokrytí a opracované do pravidelných tvarů a výhradně české (vlastní porážka a bourání masa). Požadujeme také dodání katalogu zboží a výrobků. Dodávky zboží budou probíhat v intervalu 3 – 5 x týdně a to dle konkrétních požadavků jednotlivých příspěvkových organizací kraje, tedy flexibilita objednávek je zaručena.“ To vše je jistě pěkné, ale jaká bude praxe? Dále tisková mluvčí naznačuje těžko uvěřitelný fakt, že požadavek na centrální nákup masa vznikl v příspěvkových organizacích, a uvádí: „…nepředpokládáme, že dojde k poklesu kvality stravy a k úbytku strávníků.“

Kde se vymýšlejí tyto systémy?

Systémy nákupu potravin, které popisuje tento článek, vznikají jakoby u zeleného stolu, bez znalosti reality. Při přípravě tohoto článku oslovila redakce portálu Jídelny.cz tiskové mluvčí středočeského KÚ a Ostravy-Poruby. Jejich odpovědi na naše otázky byly optimistické a bez jakýchkoli pochybností. Odpovědět na druhou várku, které jejich záměry konfrontovaly s dosavadními zkušenostmi, však bylo těžší. Ze středočeského KÚ již tyto odpovědi neposlali, z Ostravy – Poruby poslali různé informace (účast jídelen v systému, uvádějí snížení ceny za kilometr při rozvozu jídel), ale konkrétní reakce na zkušenosti z jídelen ne.
Pozoruhodné také je, že jídelny jsou do systému nuceny násilím. Jedna z pracovnic ŠJ uvedla: „Mělo by to význam tehdy, kdyby takový systém byl postaven jako alternativa běžných dodávek. Ať si každý rozhodne, co je pro něho výhodnější.“ Proč tyto návrhy nikdo nevyslechne?
Vše naznačuje tomu, že organizátoři o problémech s centrálními dodávkami nevědí, nebo nechtějí vědět.

Jak dál s veřejnými soutěžemi?

Rodiče, kteří platí svým dětem stravu, mají zájem na tom, aby obědy byly v dostatečné kvalitě. Jídelny jsou nuceny do veřejných soutěží a centrálních nákupů – tyto systémy však kvalitu potravin snižují a jídelny z těchto surovin pak vaří. Kvalita obědů se tak snižuje. Vědí toto rodiče? Ví toto stát – zejména v době, kdy stoupá nemocnost dětí, klesá jejich fyzická odolnost?

• Snaha ušetřit je jistě chvályhodná. Šetří domácnosti, firmy, měl by šetřit stát i sektor školství. Svěřme ale úspory tomu, kdo šetřit umí. Stát ani úřady to zatím určitě nejsou.
• Pověřme zvyšováním efektivity a úsporami vedoucí jídelen. Do kontroly lze zapojit i rodiče, kteří potraviny platí: v době internetu a počítačů není žádný problém nákupní ceny potravin snadno zveřejnit.
• Ponechme soutěže dobrovolné. Konkurence více nákupních systémů ať ukáže, jak lépe zajistit kvalitních a cenově dostupné potraviny pro stravování dětí.