Výsledky dotazníkového šetření k dodržování pracovního práva

Ve dnech 7. až 31. října 2014 probíhalo na stránkách Jídelny.cz dotazníkové šetření, pomocí kterého Ministerstvo školství (MŠMT) zjišťovalo, jakým způsobem bylo ve školních jídelnách v období letních prázdnin 2014 dodržováno pracovní právo. Zaměstnanci jídelen měli možnost anonymně vyplnit dotazník, který na základě požadavku MŠMT připravila redakce portálu Jídelny.cz. Získaná data byla odeslána na ministerstvo, které také slíbilo vyjádření. Než stanovisko MŠMT obdržíme, předkládáme vám stručný souhrn výsledků z dotazníků.

Kdo dotazník vyplnil?

Dotazník vyplnilo 434 osob. Z odpovědí na úvodní sadu otázek vyplývají tyto závěry:

• 53 % účastníků průzkumu byly vedoucí jídelen a 47 % kuchařky, kuchaři a další personál jídelen.

• Zřizovateli jídelen, v nichž jsou účastníci průzkumu zaměstnáni, jsou z 90% obce a města.

• Největší počet vyplněných dotazníků pocházel z krajů Moravskoslezského, Jihomoravského a Středočeského.

Práce a odměna o prázdninách

Několik otázek se týkalo náplně práce respondentů o prázdninách a způsobu jejich odměňování. 57 % účastníků odpovědělo, že mělo o prázdninách stejnou práci a stejné odměňování jako ve školním roce. 22 % dotázaných tvrdilo, že mělo mzdu krácenou nebo bylo převedeno na jinou práci.

Zajímavé bylo, že pouze 61 % respondentů byla nařízena řádná dovolená. Ať se již výsledek interpretuje jakkoli, je v rozporu s obecně přijímanou představou, že pracovníci jídelen nemají o prázdninách příliš mnoho možností, jak si dovolenou stanovit podle svých potřeb.

Protiprávní postupy zaměstnavatelů

Závažná zjištění přinesly odpovědi na otázky, týkající se porušování pracovního práva zaměstnavateli 5 % účastníků bylo nuceno požádat o neplacené volno, i když ještě mělo nevyčerpanou dovolenou, a 24 % účastníků bylo nuceno žádat o neplacené volno po vyčerpání řádné dovolené.

Jedna z otázek zjišťovala, kdo v případě neplaceného volna hradí zdravotní pojištění pracovníka. Z celkem 125 odpovědí hradil v 49 % případů toto pojištění zaměstnavatel. Ve 24 % případů si musel uhradit zdravotní pojištění pracovník a pozoruhodné je, že ve 27 % případů se naplněním povinnosti uhradit zdravotního pojištění vůbec nikdo nezabýval.

Alarmující je, že kromě snahy nutit zaměstnance k žádosti o neplacené volno existuje ve školách i tlak na zneužívání nemocenských dávek: necelá 4 % lidí (celkem 16) uvedla, že zaměstnavatel se je snažil přimět k odchodu do pracovní neschopnosti.

Co dělají jídelny v době, kdy se nevaří

Množství zajímavých informací přinesly odpovědi na otázku, jak řešil zaměstnavatel zaměstnávání pracovníka, jestliže v jídelně nebyl dostatek práce. Odpověď poskytlo celkem 70 lidí a mnozí ji využili i pro sdělení informací, které souvisely s otázkou jen částečně.

Pouze 13 lidí uvedlo, že obdrželo náhradu platu z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (většinou ve výši 80 % platu). Někteří současně neváhali vyjádřit poděkování zaměstnavateli za korektní řešení situace.

33 lidí odpovědělo, že jim byla přidělena náhradní práce, příp. s upřesněním typu práce. Nejčastěji šlo o výpomoc při úklidu ve škole, práce na pozemcích kolem školy a úklidové práce spojené s rekonstrukcemi jídelen.

U řady respondentů řešil zaměstnavatel jejich práci o prázdninách kombinovaným způsobem. Část prázdnin zabral běžný provoz, dále se prováděl úklid, vybíraly se dovolené a náhradní volna. Někteří účastníci uvedli, že pracovní smlouvu mají na zkrácený úvazek, ovšem pracují 8 hodin denně a přesčasy vybírají formou náhradního volna o prázdninách. Z odpovědí rovněž plyne, že některé kuchařky byly zaměstnávány vařením jídel pro různé tábory, sportovní soustředění, nebo vařily v jiném zařízení jejich mzdu pak hradily jiné subjekty.