Výsledky průzkumu pro školní jídelny

Koncem června jsme na portálu Jídelny.cz publikovali informace o průzkumu zaměřeného na udržitelnost provozu školních jídelen, který připravila Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity. Požádali jsme vás o vyplnění dotazníku, v němž jste přispěli mnoha cennými poznatky z vaší praxe. Vyplnilo ho celkem 66 školních jídelen, jejichž zřizovateli jsou v drtivé většině obce, v menší míře kraje a v jednom případě i soukromá osoba. Moc vám děkujeme za vaši účast, velmi si vážíme vaší spolupráce. Většina z vás, respondentů, uvedla, že byste byli rádi seznámeni s výsledky, které akce přinesla. Přinášíme vám proto ta nejzajímavější zjištění.

Podrobné výsledky otiskne odborný časopis

V průzkumu jste odpovídali na poměrně velké množství otázek a jeho autoři nyní připravují rozsáhlý článek do odborného časopisu. Do našeho stručnějšího článku není možné zahrnout vše. Z výsledků, které máme od Jihočeské univerzity k dispozici, jsme proto vybrali opravdu jen ty nejzajímavější pro školní jídelny. Seznamte se s nimi.

Kolik jídel vaříte?

Mezi respondenty převažovaly školní jídelny s nabídkou 2 hlavních jídel, těsně za nimi byly jídelny s nabídkou 1 hlavního pokrmu. Některé z nich vaří 3 hlavní jídla, jedna dokonce 4.

Nepotravinové odpady a jejich třídění

Z nepotravinových odpadů jsou ve školních jídelnách nejvíce zastoupeny papírové a plastové obaly. Nejméně pak kovové obaly a nápojové kartony.

Pozn.: Rozsah odpadů jídelny znázorňovaly pomocí škály:  1 = významné množství, 5 = nevýznamné množství.

Nejvíce se třídí papírové a plastové, ale i skleněné obaly. V nejnižší míře skončí v tříděném odpadu kovové obaly a nápojové kartony.

Pozn.: Jídelny vyjádřily pomocí škály, do jaké míry tyto odpady třídí: 1 = významně třídíme, 5 = netřídíme.

Většina jídelen má podíl vratných obalů pouze 25 % z celkového množství obalů.

Pozn.: Možnost 76–100 % vyšla 0 %, tudíž není v grafu.

Jako příklady nejčastějších vratných obalů uvádějí plastové přepravky na ovoce, zeleninu a maso, různé bedýnky či boxy (např. na pečivo), kýble na mléko, plastové barely, kanystry od saponátů, palety, velké sklenice (např. od kompotů), skleněné láhve na nápoje, papírové krabice a tašky či kartony.

Potravinové odpady a příčiny nedojídání jídel

Při hodnocení množství vyprodukovaného gastroodpadu se nejvíce školních jídelen přiklánělo k odpovědi, že v jejich provozu je přiměřený a v gastronomii bude vždy existovat. Nemalé množství z respondentů ale oproti tomu uvedlo, že u nich je toto množství relativně velké, že určitý prostor pro redukci existuje, ale je omezený.

Na dotaz, jak významně jednotlivé části jídla končí jako nedojedené jídlo na talíři, nejvíce jídelen odpovědělo, že u nich to je polévka a hlavní jídlo bez přílohy.

Pozn.: Jídelny znázornily pomocí škály, jak významně jednotlivé části jídla končí jako nedojedené jídlo na talíři: 1 = významně, 5 = nevýznamně.

Nejčastějšími příčinami nedojídání jídel jsou podle respondentů neoblíbenost pokrmu a omezený čas na konzumaci.

Pozn.: Jídelny uvedly pomocí škály, do jaké míry jsou jednotlivé faktory obecnou příčinou nedojedení jídla: 1 = velmi významné, 5 = nevýznamné.

Redakce Jídelny.cz a výzkumní pracovníci JČU – Bc. Matěj Luksch a doc. Ing. Hana Doležalová, Ph.D.