Výživová doporučení – jak se v nich vyznat?

Možná právě vy čtete odborné články o výživě, jezdíte na konference o školním stravování, účastníte se různých vzdělávacích seminářů a školicích akcí a tu čtete termín „DACH“, tam zaslechnete sousloví „výživová doporučená dávka nebo obecné výživové doporučení“ apod. Rozumíte jim? Ve spleti různých pojmů používaných v odborné řeči se laik může ztrácet.

Význam výživových doporučení

Výživová doporučení jsou určena pro širokou veřejnost, jejich cílem je rozvíjet a upevňovat zdraví lidí, vlastně zdraví celé populace. Slouží k uspokojení fyziologické výživové potřeby s důrazem na prevenci onemocnění, na kterých se správná výživa významně podílí. Konkrétně se jedná o prevenci např. diabetu mellitu 2. typu (tedy cukrovky), aterosklerózy a jejích komplikací (infarkt, cévní mozková příhoda), vysokého krevního tlaku, nadváhy a obezity a dokonce i některých typů nádorového onemocnění. Při tvorbě výživových doporučení musí odborníci brát v úvahu také současný zdravotní stav populace, způsob a podmínky života dané země (ekonomické, sociální, kulturní a psychologické). Původ výživových doporučení najdeme vždy ve vědecky podložených a ověřených studiích, které můžeme považovat za průkazné. Důležité je vědět, že přijatá výživová doporučení v rámci kterékoliv země překonávají roztříštěnost názorů stejně jako názory jednostranné, alternativní a scestné.

Formy výživových doporučení

Doporučení ke spotřebě potravin jsou prezentována v několika rovinách – výživové doporučené dávky, obecná výživová doporučení a doporučení založená na skupinách potravin. Některé formy jsou určeny spíše pro odborníky, jiné pro širokou veřejnost.

Výživové doporučené dávky (VDD) jsou referenční dávky neboli konkrétní číselné hodnoty, které představují množství energie a živin (bílkovin, tuků, sacharidů, všech vitaminů a minerálních látek) na osobu a den. Na základě současných poznatků kryje toto množství fyziologickou potřebu téměř všech zdravých osob, chrání je před poškozením zdraví podmíněným výživou a současně zajistí plnou výkonnost. VDD jsou základním nástrojem pro hodnocení nutriční úrovně celé populace nebo jednotlivých skupin (např. dětí mladšího školního věku, těhotných žen, seniorů apod.) i jednotlivců a současně východiskem pro tvorbu norem (plánování výživy) v hromadných stravovacích zařízeních, včetně školních. Kromě toho jsou důležitým podkladem pro výživová doporučení, pro osvětu veřejnosti, poradenskou činnost a motivaci spotřebitelů k plnohodnotné výživě. Obecně můžeme říct, že cílem těchto referenčních hodnot živin je udržení a podpora zdraví a životní kvality.

Mezi jednotlivými státy existují ve VDD určité rozdíly, jejichž původ lze hledat v rasových, geografických, klimatických, ale i náboženských, společenských a kulturních odlišnostech, zvláště výrazně se uplatňují vlivy politické a ekonomické. K úpravám VDD dochází zpravidla v 10letých intervalech. Nejnověji, v roce 2011 byly v České republice oficiálně přijaty referenční hodnoty příjmu energie a živin, které byly převzaty od společností pro výživu zemí Německa, Rakouska a Švýcarska (z počátečních písmen těchto zemí pochází také často zmiňovaný termín DACH). Dnes se odborníkům i široké veřejnosti doporučuje těmito novými hodnotami řídit, neboť odpovídají současným vědeckým poznatkům o výživě a způsobu a podmínkám života naší populace. Mělo by se k nim přihlížet také při formulování nových výživových norem pro školní stravování, avšak jejich automatické převzetí má řadu úskalí.

Přehled tzv. „dachovských“ (jak je v laické veřejnosti nazýváno) VDD je k dispozici v publikaci „Referenční hodnoty pro příjem živin“.

Obecná výživová doporučení jsou určena pro širokou veřejnost. Verbálně a jednoduše doporučují spotřebu určitých potravin, které mají vztah k ochraně zdraví (např. příjem soli, jednoduchého cukru, vlákniny, složení tuků, příjem ovoce a zeleniny, ryb, luštěnin, mléčných výrobků apod.). V České republice jsou k dispozici výživová doporučení vydaná Společností pro výživu v inovované podobě z roku 2012.

Doporučení založená na skupinách potravin představují jednoduchá, jasná, stručná, srozumitelná, praktická a snadno zapamatovatelná sdělení o správném stravování. Cílovou populací je široká veřejnost, která by měla být schopna se podle tohoto doporučení skutečně stravovat. Doporučení založená na skupinách potravin udávají, jaké potraviny, nikoli živiny, by měl člověk konzumovat, a tvoří základní rámec pro plánování jídel nebo denních jídelníčků. Jsou vyjádřena v grafické podobě konkrétních skupin potravin (obiloviny, ovoce a zelenina, mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, luštěniny, ořechy a semena, sůl, cukr, tuky apod.) doplněných doporučeným počtem porcí. Taková doporučení musí obsahovat co nejméně odborných termínů z oblasti nutriční vědy. Typickým příkladem je potravinová pyramida, ale kromě ní jsou doporučení v některých zemích znázorněna formou lodě, talíře, domu nebo schodů.