1. Změňme svůj přístup k legislativě i k životu – jak na to
Odpovíte na většinu následujících otázek ano?
– máte někdy pocit, že děláte zbytečnou (nesmyslnou) práci?
– platili jste někdy pokutu jen proto, že jste se nechtěli hádat?
– míváte pocit, že jste sice v právu, ale nemůžete dosáhnout svého?
– máte občas strach či nepříjemný pocit z nadřízených, kontrolorů, rodičů?
– nechce se vám do práce?
Pak je třeba udělat změnu!
– změna je vždy možná
– změna je někdy snazší, než si myslíte
– nebojte se změn
– budete překvapeni, jak mnoho věcí může fungovat jinak, lépe
– začít musíte Vy – aktivně a hned!
K této změně Vám pomůže:
– rozvoj Vašich schopností
– rozvoj Vašich znalostí
Jaké schopnosti jsou důležité:
– pozitivní myšlení
– asertivita (jednat přesvědčivě, sebejistě, dosáhnout svého cíle)
– schopnost řízení lidí
Jaké znalosti jsou důležité:
– zákony a vyhlášky
– efektivní pracovní postupy
– kde hledat informace
Kde se můžete vše naučit:
– na internetu
– studiem literatury
– využitím moderních výukových a informačních pomůcek
– na seminářích a kurzech
– lze investovat více času a méně peněz, nebo naopak
– již dnes je příležitost začít na odpoledním školení o legislativě ŠJ
Shrnutí a poučení:
– změna je možná
– změna je život
– nebojte se změn
– začněte hned
2. Jak nám zákony šetří práci
Proč studovat zákony a vyhlášky
– nedělat zbytečnou práci
– neplatit zbytečně pokuty
– jednodušeji prosazovat svá práva
– být sebevědomým a rovnocenným partnerem vůči nadřízeným, kontrolorům, dodavatelům i rodičům strávníků
– žít spokojenější život
Konkrétní příklady, které už znáte:
– co je a není kritický bod v HACCP si určujete sami (vyhláška 137)
– zpravidla nemusíme dělat více výdejek (zákon o účetnictví a školský zákon)
– není nutno na vše vystavovat písemnou objednávku a opatřovat ji dvěma podpisy (vyhl. 416, limitovaný příslib)
– členění strávníků do věkových skupin lze obejít (vyhláška 107)
Další příklady, které si probereme nyní:
– co je to rovné zacházení
– chovat se hospodárně
– mluvit do věcí řediteli školy nebo zřizovateli
– vyhláška o spisové službě – co není nutno evidovat a archivovat
– jak nám pomáhá provozní řád jídelny
– povinnosti kontrolního orgánu
Co je to rovné zacházení ?
Ministerstvo školství mládeže
a tělovýchovy České republiky
Č.j.: 14 269/2001-26
Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení
Čl. 3 (5) Druh práce se v pracovní smlouvě sjedná jednoznačně a určitě v souladu s katalogem prací příslušného platového předpisu.
To znamená, že z druhu práce v pracovní smlouvě by měla vyplynout platová třída.
Čl. 7 (2) Zaměstnanec má právo na rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, odměňování, odbornou přípravu a funkční postup.
To znamená, že pokud mají učitelé v průměru osobní hodnocení ve výši 50% možného rozpětí, pak by měli mít i pracovníci stravovacího zařízení též v průměru cca 50% možného rozpětí. Je-li to jinak, musí k tomu existovat jasný důvod.
Čl. 7 (6) Zaměstnanci mají právo na informace a projednání ve smyslu § 18 zákoníku práce. Toto právo se týká zejména organizačních změn, rozhodování zaměstnavatele o počtu a struktuře zaměstnanců školy, základních otázek pracovních podmínek a jejich změn, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Tj. vedoucí jídelny má právo vědět a jednat s ředitelem o pracovních úvazcích ve školní jídelně.
Čl.9 (7) Zaměstnavatel pečuje o zvyšování odborné úrovně zaměstnance.
Lze tedy navrhovat a požadovat účast na školeních.
Pracovní řád obsahuje i mnoho dalších zajímavých paragrafů (např. řeší otázku dozoru nad žáky ve školní jídelně, ochranu zaměstnanců před perzekucí ze strany zaměstnavatele, atd.) – více na odpoledním semináři o legislativě.
Chovat se hospodárně
Zákon 320/2001, par. 2 bod l) správností finanční a majetkové operace rozumíme její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností.
Zde se lze domáhat toho, aby kontrolní orgány nevyžadovaly nesmysly – ředitel organizace musí kromě souladu s předpisy dbát i o hospodárnost, účelnost, efektivnost. Připustit nákladnou a zbytečnou byrokracii je v rozporu s tímto odstavcem.
Mluvit do věcí řediteli školy nebo zřizovateli
Zákon 320/2001, par. 25 (4) Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správy jsou v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému. Současně jsou povinni podávat vedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
To znamená, že ani vedoucí školní jídelny pod ředitelem školy se nemůže zbavit své zodpovědnosti za nedostatky a rizika vyplývající z nedostatečné kontroly.
To je pro vedoucí nevýhoda, ale i výhoda – z tohoto důvodu může po řediteli požadovat jasné vymezení povinností, pravomocí a odpovědnosti pro fungování jídelny. Může (a musí) kritizovat a poukazovat na jakoukoliv neefektivitu, kterou objeví (tedy musí např. ředitele upozornit i na negativní důsledky jeho chybného rozhodnutí). Přitom se ho nemusí bát, ale může se opírat právě o tuto svoji povinnost danou zákonem.
Vyhláška o spisové službě – co není nutno evidovat a archivovat
646
VYHLÁŠKA
ze dne 13. prosince 2004
o podrobnostech výkonu spisové služby
§1(3) Pokud se na příjem a na manipulaci s dokumenty vztahují zvláštní právní předpisy (např. zákon o účetnictví), přijímají se odděleně a vede se pro ně samostatná evidence, jejíž náležitosti upraví určený původce ve spisovém a skartačním řádu.
Tj. lze si ve skartačním řádu stanovit, že se např. na faktury žádný skartační znak ani lhůta nepíše.
§2(2) Dokumenty uvedené v §1 odst. 3 podléhají samostatné evidenci. Určený původce uvede ve svém spisovém a skartačním řádu seznam dokumentů, které z hlediska jeho činnosti nejsou úředního charakteru; tyto dokumenty pak nepodléhají evidenci.
Kromě dokumentů úředního charakteru doporučuji v provozním řádu vymezit, co jsou dokumenty obsahující běžné provozní informace (např. přihláška ke stravování, odhláška stravy, atd.) a tyto dokumenty vyloučit z evidence v podacím deníku.
Jak nám pomáhá provozní řád jídelny
– provozní řád je vnitřní předpis
– nesmí být v rozporu s legislativou a je závazný
– určuje ho ředitel školní jídelny nebo školy
– řada zákonů vnitřní předpis předpokládá
– jedinečná možnost, jak si zařídit věci podle svého
Dobrý provozní řád nám šetří práci:
– úřední hodiny pro žáky, dealery, výběr stravného
– efektivní způsoby placení stravného
– vlastní zodpovědnost lze přenést na podřízeného pracovníka
– omezit dopad legislativy na naše zařízení
– jednodušší a rychlejší průběh kontrol
Poučení k provoznímu řádu:
– upravte si provozní řád pro sebe
– zjednodušte si své povinnosti
– uděláte to jednou, sloužit bude dlouho
Povinnosti kontrolního orgánu
– předem se ohlásit (kromě hygieny a odborů)
– řádně se prokázat (údaje z průkazu zapsat do sešitu kontrol)
– o kontrole provést zápis (ústní výtka není výtka!)
– uvést zákon a paragraf, který byl porušen
– umožnit se k zápisu vyjádřit
Poučení ke kontrole:
– kontroly se nebojíme
– jednáme vždy mile a přívětivě
3. Závěrečné shrnutí – jak začít
Závěrečné shrnutí:
– znalost zákonů nám opravdu pomáhá
– znalost zákonů nám ušetří více času, než potřebujeme pro jejich studium
– finančně dostupné zdroje informací existují
– se studiem a změnami je třeba začít hned
Ing. Vladimír Bureš je ředitelem společnosti Veřejná informační služba, spol. s r.o. Plzeň
Diskuze
Autor: Marie
zákony nás musí chránit
Děkuji že nás vedete, podporujete a motivujete.
Děláte to výborně, moc mi to pomáhá.
Autor: Olga
Poděkování
Vážený pane řediteli, protože neznám Vaši e-mailovou adresu, chtěla bych Vám , alespoň touto cestou vřele p o d ě k o v a t . Děkuji Vám i za mé kolegyně za Vaši podporu a motivaci. Držíte nás při nás při naší nelehké práci.
S kolegyněmi bychom měly opravdový zájem na dalším vzdělávání¨, které jste nám slíbil na konferenci, alespoň tomu tak bylo v Karlových Varech, věřte tomu, že se většina z nás účastní.
Závěrem Vám ještě jednou děkuji a děkujeme, za výše uvedený příspěvek, je „super“.
Autor: Vladimír Bureš
Upřesnění k článku
Díky za slova chvály, to vždy potěší. Musím ale přidat trochu sebekritiky a jednu informaci z přednášky uvést na pravou míru. V přednášce jsem uvedl, že kontrola se musí hlásit předem (kromě hygieny a odborů). Vycházel jsem ze svých praktických zkušeností s kontrolními orgány a též z jiné odborné přednášky. Povinnosti kontrolního orgánu jsou přesně definovány v zákoně 552/91 o státní kontrole a je to trochu jinak:
.
§12
(1) Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady.
(2) Kontrolní pracovníci jsou dále povinni:
a) oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly,
b) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
c) předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí,
d) zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,
e) pořizovat o výsledcích kontroly protokol,
f) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností.
.
Dle odstavce 2a se kontrola musí předem nahlásit v tom smyslu, že prvním krokem kontroly je oznámit její zahájení. Není tu ovšem řečeno, že by toto oznámení muselo nastat v nějakém časovém předstihu – tj. každá kontrola může přijít bez ohlášení a vyhledat kontrolovanou osobu (zástupce organizace) a oznámit jí zahájení kontroly. Pravda ovšem je, že naprostá většina kontrolních orgánů svůj příchod předem domlouvá – je to i pro ně praktičtější, protože domluví vzájemně přijatelný termín, kdy je pro kontrolu klid a jsou včas připraveny všechny potřebné doklady.
.
Za tu nepřesnost se omlouvám – cílem mé přednášky nebylo podat přesný výklad zákona, ale poskytnout praktické rady k jednání s kontrolními orgány. Na nepřesnost mne upozornila jedna vaše kolegyně – i jí patří můj dík.