Komentovat Není to tak dávno, co jsme vás informovali o nové vyhlášce č.264/2003 Sb., která určuje základní jakostní požadavky na některé potraviny. Předpis začal platit od září 2003 poté, co jeho vznik iniciovali samotní výrobci masných výrobků. A proč si upletli bič sami na sebe? Reagovali tím na některé velmi levné, nicméně také málo kvalitní produkty, jež byly prodávány především v obchodních řetězcích. Smyslem vyhlášky bylo tedy garantovat zákazníkům jednotnou kvalitu masných výrobků na celém území České republiky.
Co vlastně vyhláška obsahuje?
Vyhláška např. upravuje základní nabídku masných produktů. Jde například o vídeňské párky, salámy Gothaj a Herkules, špekáčky, šunkový salám, lovecký salám a ostravskou klobásu. Tyto výrobky musí splňovat předepsané základní fyzikální a chemické parametry, mít jisté smyslové vlastnosti (vyhláška určuje, jak by měl výrobek vonět a chutnat) a jsou také určeny základní suroviny, které lze při výrobě použít. Jednoduše, aby zákazník věděl, co kupuje, aby se zabránilo cenovému podbízení nekvalitních výrobků.
První kontrola
Na podzim 2003 proběhla kontrola dodržování normy zaměřená především na měkké salámy. Mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Daniela Kolejková uvedla, že výsledky kontroly jsou velmi dobré, protože smyslovým požadavkům, jako je chuť, vůně, barva, soudržnost a vzhled, nevyhovělo jen 3,9 procent kontrolovaných produktů. 8 procent pak nesplňovalo složení, které předpis vyžaduje. Přitom šlo o poměrně rozsáhlou akci – prověřováno bylo 1162 uzenin od 105 firem.
…a reakce na ni
„Výsledek nás příjemně překvapil. Je jasné, že většina výrobců už byla na standardy připravena,“ podotkla Kolejková. Ministr zemědělství Jaroslav Palas dále věří, že počet provinilců bude v budoucnu ještě víc klesat.
Co na kontrolu říkají samotní výrobci? „Nikdy není možné počítat s tím, že by při tak vysokém počtu kontrolovaných šarží bylo vše v pořádku,“uvedl předseda Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser. Malé procento hříšníků podle něj dokládá kvalitu českých výrobců. Ti se nenechali zlákat ke snížení kvality ani 50 procentním zdražením vstupní suroviny, což je jistě dobrý signál spotřebitelům.
A produkty, jež nesplnily požadavky? Inspekce nařídila jejich další uvádění na trh a uložila některá nápravná opatření. Ještě ale nepřistoupila k sankcím vůči jejich výrobcům.
Chybička se vloudila
Výsledky kontroly jsou pozoruhodné i proto, že podle některých českých zpracovatelů je vyhláška příliš přísná, dokonce přísnější než normy Evropské unie. Tento názor sdílejí nejen zpracovatelé ale i veterináři. Především není jasné, zda podobné předpisy budou vůbec v Evropské unii platit. Evropská unie totiž například nezakazuje používání drůbežího masa v tradičních uzeninách, pokud je to ve složení výrobku výslovně uvedeno, zatímco naše vyhláška tak tolerantní není. Navíc, norma není úplně důsledná. „Vyhláška bohužel nebyla dotažena do konce u typu výrobků jako je špekáček. Tam se neměla povolit varianta drůbežího špekáčku, což normu trochu znehodnocuje,“ řekl Richard Bílý, zástupce Krajské veterinární správy Plzeň.
Z chybičky je chyba
I tak je pozoruhodné, jak se producenti dokázali přizpůsobit tak přísné normě. Například mluvčí plzeňského masokombinátu Schneider Edita Vighová uvedla : „S vyhláškou nemáme problémy, trvale investujeme a na normy EU už jsme připraveni.“ Přesto i jejich firma má výhrady k přísnosti vyhlášky: „Je to spíše populistické řešení a její platnost po našem vstupu do EU bude otázkou,“ dodala Vighová.
Efekt předpisu je tedy problematický. Zatímco našim zpracovatelům nelze prakticky nic vytknout (čtyři a osm procent je krásný výsledek), možná by stálo za úvahu, zda neudělali chybu tvůrci vyhlášky. Být „papežštější než papež“ je někdy spíš na úkor původně dobrého úmyslu.
Zpracováno podle ČTK.
Monika Pečková je redaktorkou portálu Jídelny.cz
Diskuze