Ze zástěry do montérek?

Práce na hraně – kdy ano a kdy ne

Školní jídelny mají za rok cca 11 týdnů prázdnin, ale jen 5 týdnů dovolené. Řada ředitelů na zbývající týdny pověřuje personál jídelen jinou prací. V tomto směru se pak často jedná o práce, které jsou z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tzv. „na hraně“.

Příkladem může být pracovní činnost zaměřená na důkladný sezónní úklid kuchyně, popřípadě ostatních prostor školy. Čistí se mimo jiné těžko přístupná místa, rozvody, stroje. Klasika je mytí oken, stropního osvětlení, vzduchotechniky, aj. Přičemž tyto práce jsou prováděny ve výšce 1–2 i více metrů nad zemí. Lze tedy mluvit o práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

V případě odmítnutí vykonání takové činnosti, je mnohdy vyhrožováno neplaceným volnem. Úroveň právního vědomí je v tomto směru nízká, argumentovat tedy, že ředitelé na takové jednání nemají právo, je zbytečné.

Kdy se musíte podřídit libovolným změnám v náplni práce a kdy po vás naopak nemůže zaměstnavatel chtít nic navíc?

V praxi je velmi podstatný rozdíl mezi tím, je-li pracovní náplň, kterou se upřesňuje sjednaný druh práce, tedy se konkretizují činnosti a úkoly, které bude kuchař/kuchařka plnit, vložena do pracovní smlouvy nebo ne. V prvém případě nemusí zaměstnanec dělat nic navíc, ve druhém případě může vedení školského zařízení nařízené činnosti a úkoly libovolně měnit.

Vedení školského zařízení je tedy povinno (a současně oprávněno) přidělovat jen činnosti v rámci sjednaného druhu práce, čemuž odpovídá povinnost kuchaře/kuchařky je vykonávat. Sjednaný druh práce vymezuje rozvrh pravomoci vedení při přidělování práce podle pracovní smlouvy. Jiné práce jsou pak vykonávány výjimečně, jen v případech a za podmínek stanovených zákoníkem práce pro převedení na jinou pracovní činnost.

V situaci, že je po zaměstnanci vyžadována pracovní činnost, jež není obsahem pracovní smlouvy, lze tuto odmítnout. V opačném případě se pak jedná o porušení pracovní smlouvy. Možnou formou akceptace je dodatek pracovní smlouvy, který může být vytvořen vždy před zahájením prací nad rámec pracovní smlouvy a uzavřen pro stanovené období – např. období letních prázdnin.

Práce ve výškách a nad volnou hloubkou?

Za práci ve výšce se považuje práce v jakékoli výšce. Při práci ve výšce od 1,5 m musí zaměstnavatel zajistit ochranu zaměstnanců proti pádu z výšky. Co všechno by měl zaměstnavatel zajistit zaměstnancům pracujícím ve výškách, podrobně určuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Ze zákoníku práce § 103 odst. 2 a 3 vyplývá povinnost zajistit každému zaměstnanci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jeho odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce.

Jak bylo již výše uvedeno, po zaměstnancích je vyžadována mimo jiné úklidová činnost, kdy je nutné využití pracovních schůdek či žebříků aj. prostředků. Tuto činnost lze bez pochyby chápat jako práci ve výšce. Je tedy žádoucí proškolení personálu pro výkon takové činnosti. V neposlední řadě této činnosti úměrně přizpůsobit provedení periodických lékařských prohlídek. Požadavky na zdravotní prohlídky ohledně práce ve výškách jsou striktněji zaměřeny pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou nad 10 m, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany. V našem případě se jedná o práce, které jsou vykonávány ve výškách menších než 10 m, což však neznamená to, že zdravotní způsobilost nemusí být vůbec prověřována.

V případě vzniku pracovního úrazu, jakožto následek pádu z výšky, je vyžadováno doložení uvedené dokumentace – pracovní smlouva, jejíž součástí je i činnost vykonávaná ve výšce a nad volnou hloubkou, doklad o proškolení dané osoby z uvedené problematiky a doklad o provedení lékařských prohlídek.

Riziko vzniku úrazu při práci ve výšce, tedy úklidové práce s využitím např. hliníkových schůdek, představují relevantní mimořádné události. Příkladem je úraz pracovníka v důsledku účinků mechanických rizik (ostré hrany, vyčnívající ostré nebo špičaté předměty, hrubý nebo nerovný povrch čištěných rozvodů, kluzká podlaha, padající předměty, apod.),

Předcházení mimořádným událostem nebo jejich následkům

Mezi základní opatření pro přecházení mimořádným událostem nebo jejich následkům patří:

• školení o právních a ostatních předpisech BOZP, včetně interních předpisů zaměstnavatele,
• seznámení pracovníků s povahou místa výkonu práce včetně existujících rizik, opatřeních přijatých proti jejich působení a s pracovními postupy,
• poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a pravidelná kontrola jejich používání,
• používání pouze určených a nepoškozených mechanizačních prostředků, nářadí a pomůcek, včetně jejich zajištění proti pádu při práci ve výšce (např. řemínky, pásky, apod.),
• používání jen schválených pracovních a technologických postupů stanovených pro konkrétní úklidové práce aj.

Možnost přijmutí či odmítnutí sezónní pracovní činnosti mimo standardní pracovní náplň je závislá na postavení pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pomineme-li formální nastavení personálního přístupu, je žádoucí zvolit vhodnou komunikaci mezi zaměstnancem a vedením školského zařízení a stanovit si tak jasná pravidla. Předcházíme tím nepříjemným následkům, které z pozice moci mohou další bytí zaměstnance velmi znepříjemnit.

Ing. Vojtěch Novák – odborně způsobilá osoba v BOZP a PO, POBES Požárně bezpečnostní služby