Přeskočit na obsah

Známé/neznámé (15) : Saturejka zahradní

Z méně známých bylin, používaných jako koření, jsme do cyklu Známé/neznámé zařadili saturejku – rostlinu s typickou a nezaměnitelnou chutí.

Autor: Kolektiv autorů

Satureja hortensis
Charakteristika: Saturejka zahradní je jednoletá rostlina podobná yzopu a tymiánu, keříčkovitě rozvětvená. Dorůstá do výšky dvacet pět až čtyřicet centimetrů. Dřevnatějící lodyha vyrůstá ze svazkovitého a hustého kořene. Listy jsou mírně ochlupené, křižmostojné, krátce řapíkaté, dlouhé tři centimetry a jsou čárkovitě kopinatého tvaru s celistvým okrajem. Květy mají světle fialovou, růžovou nebo bílou barvu, jsou drobné, dvoupyské, s trubkovitým pětizubým kalichem. Plody jsou hladké, šedozelené až tmavohnědé tvrdky, dlouhé 1 – 1,5 centimetru. Tato rostlina s charakteristickou kořeněnou chutí a vůní připomíná pepř. Obsahuje éterické oleje, třísloviny, slizy, živice, hořké látky.

Výskyt: Původní ve východním Středomoří, v oblasti kolem Černého moře a jihozápadní Asii, v ČR často pěstována, občas zplaňuje.
U nás ji lze úspěšně pěstovat v teplých a středních vlhčích oblastech. Daří se jí na chráněných a slunečných místech. Půdu má ráda humusovou, propustnou, dokonale zahrádkářsky zpracovanou a čistou, bez plevele. V našich podmínkách se pěstuje v teplejších kukuřičných oblastech z přímé setby na záhon, v bramborářských oblastech z předpěstovaných sazenic. Při přímé setbě ji vyséváme na jaře do mělkých vlhkých řádků, vzdálených od sebe třicet až třicet pět centimetrů. Po výsevu musíme semínka lehce přitlačit. Hustší porost vyjednotíme ponecháním silnějších jedinců na vzdálenost deset centimetrů. V chladnějších oblastech si předpěstujeme v pařeništi sazenice. Semeno vyklíčí asi za čtrnáct dní. Sazeničky vysazujeme na stanoviště do hnízd po třech až čtyřech rostlinkách do sponu  30 x 30 nebo 40 x 40 centimetrů v druhé polovině května. Před výsadbou půdu obohatíme vícesložkovým průmyslovým hnojivem, udržujeme ji vlhkou, aby rostliny dobře zakořenily, plevel vytrháváme. V mnoha domácnostech se saturejka pěstuje v květináčích nebo truhlíčcích za oknem.

Použití ve stravování
Nať saturejky sklízíme obvykle dvakrát ročně. Poprvé na začátku kvetení v červenci až srpnu, podruhé, když ze zbytků nerozvětvujících se lodyh vyrůstají nové výhonky. Sušíme ji v tenké vrstvě nebo v menších svazečcích ve stínu v průvanu a bez obracení. Správně usušená nať si zachovává původní barvu rostliny. Je výrazně aromatická, chuť má ostře kořeněnou, pikantní, štiplavou. Listy oddělené od stonků skladujeme na suchém a tmavém místě v dobře uzavřených nádobách.

Saturejka se vnitřně používá jako lék na odkašlávání, podporuje trávení a tvorbu potu, příznivě působí při nadýmání, průjmu, zánětech žaludku, při křečích. Je také součástí aromatických koupelí. Kvetoucí vrcholky rostliny působí svíravě a antisepticky.

V kuchyni ji užíváme do luštěnin, bramborových a zelných pokrmů, salátů, salátových okurek, masových a houbových jídel, uzenářských výrobků, nálevů na zvěřinu, majonéz a různých omáček. Při použití musíme být opatrní, protože její silné aroma může způsobit hořkost pokrmů. Nevaříme ji společně s jídlem, ale přidáváme ji těsně před skončením vaření. Lze jí nahradit pepř a současně má i léčivý účinek. Doporučuje se těm, kteří kvůli dietě pepř nemohou používat.

Jako preventivní prostředek se používá ve formě čaje – 2 čajové lžičky drogy zalijeme 0, 2 litru vroucí vody. Denně můžeme užívat dvě nebo tři dávky čaje během dvou měsíců.

Tip redakce pro použití v kuchyni

Letní rybí filé

Autorkami článku jsou Veronika Bachanová, Veronika Havelková a Dana Jelínková – studentky oboru analýza potravin na VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec.

Autor: Kolektiv autorů

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se