Komentovat Physalis peruviana
Jde o asi metrovou, jednoletou, v noci kvetoucí plstnatou bylinu. Má mnoho různých názvů – např. kapská srstka, ananasová třešně, zemní i židovská a podle plodu také měchýřovitá třešně.
Výskyt: Poprvé se našla v jihoamerickém Peru, postupně se rozšířila do mnoha tropických a subtropických zemí a zřídka se pěstovala i ve Střední Evropě.
Vlastní plod – zelenožlutá až žlutooranžová třešnička je totiž uzavřena v papírově tenkém, zveličeném a měchýřovitě nafouklém žebrovaném kalichu, který má po uzrání šedozelenou barvu. Dužina třešně má osvěžující sladkokyselou chuť s mimořádně jemným aróma, v té se nachází velké množství malých, měkkých a jedlých zrnek. Vykazuje vysoký obsah provitamínu A, dále vitamíny B a C a řadu minerálních látek zejména železo a fosfor. Sto gramu dřeni má energetickou hodnotu 240 – 250 KJ čili asi 60 Kcal.
Použití ve stravování
Měchovitý obal poskytuje dobrou ochranu a není vhodné jej odstraňovat až do doby spotřeby. Zralé třešničky nejlépe chutnají syrové a používají se do ovocných salátů. Podávají se však také vařené ve víně a sirupu a připravuje se z nich rosol či zavařenina. Protože hladká slupka zamezuje proniknutí cukru, je v tom případě třeba třešně předem několikrát propíchnout nebo rozpůlit.
Autorkami článku jsou Veronika Bachanová, Veronika Havelková a Dana Jelínková – studentky oboru analýza potravin na VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec.
Diskuze