Přeskočit na obsah

Známé/neznámé (22): Černý kořen

Černý kořen je dalším z málo používaných druhů zeleniny. Stručné seznámení s ním vám přináší tento článek.

Autor: Kolektiv autorů

Scorzonera hispanica
Oficiálně se nazývá hadí mord španělský. První rok tvoří válcovitý kořen, který dosahuje délky 30 – 40 cm a je silný 3 – 4 cm. Druhý rok vyroste květní lodyha.
Nejlépe roste v kypré hlinitopísčité půdě, v níž je dostatek humusu a živin. Nesnáší půdy čerstvě vyhnojené chlévskou mrvou a nevhodné jsou i zamokřené půdy. Na klimatické podmínky není náročný, je odolný vůči nízkým teplotám, dobře přezimuje, nevymrzá. Větší úrodu však poskytuje v teplých oblastech. Půda musí být hluboko propracovaná a nesmí být hrudkovitá ani kamenitá, aby se nevytvářely rozvětvené a deformované kořeny. Časně zjara do ní zapracujeme střední dávku průmyslových hnojiv, nejlépe kombinovaných, a záhon urovnáme. Černý kořen pěstujme z přímého výsevu do volné půdy. Osivo vyséváme brzy na jaře v březnu do řádků 30 – 40 cm a do hloubky 3 – 4 cm. V horších podmínkách můžeme sít v červenci a srpnu. Tehdy kořeny sklízíme následující rok. Osivo klíčí poměrně dlouho, proto dbáme na odplevelování. Závlahu potřebuje jen za suchých letních dní.

Použití ve stravování
Z rostliny, která byla prošlechtěna v jižní Evropě teprve v 17. století se zužitkovává kořen, který má jemnou dužinu a příjemnou chuť. Díky vysokému obsahu inulinu místo cukru a škrobu je vyhledávanou pochoutkou všemi zeleninomilnými diabetiky. Po výživné stránce je velmi vysoko ceněn, kaloricky dožene i hrášek.


Využití je podobné jako u chřestu, ale dá se aplikovat i do různých salátů a sladkokyselých nálevů. Vynikající je obalovaný v trojobalu či těstíčku s jogurtovou zálivkou nejrůznějších chutí nebo s dressingem. Mladé výhonky můžete zpracovat jako chutný špenát a navíc Vám ještě pomůže od revmatismu. Tato zelenina má obdobné využití jako mrkev, je ale jemnější. Velmi lahodný je černý kořen za syrova, strouhaný do salátů nebo na chléb s máslem. Také jej můžeme strouhaný vsypat do hotové polévky. Z živin jmenujme vitamín C, B1, B2, E, dále draslík, fosfor, vápník a železo.

Autorkami článku jsou Veronika Bachanová, Veronika Havelková a Dana Jelínková – studentky oboru analýza potravin na VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec.

Autor: Kolektiv autorů

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se