Přeskočit na obsah

Aktuality ze školního stravování

Internetové zpravodajství posledního týdne přineslo rozhovor M. Slimákové z iniciativy Skutečně zdravá škola s ústředním školním inspektorem T. Zatloukalem a MŠMT rozeslalo v souvislosti s aktivitami této iniciativy na všechny krajské úřady dopis. Seznamte se s podrobnostmi.

Autor: Redakce Jídelny.cz

Server Aktuálně.cz připravil rozhovor Margit Slimákové, garantky projektu Skutečně zdravá škola, a Tomáše Zatloukala, ústředního školního inspektora. Rozhovor se týkal stavu českého školního stravování a změn, které iniciativa požaduje. Podívejte se na videozáznam rozhovoru.

V souvislosti s činností iniciativy Skutečně zdravá škola jistě zaujme informace, že MŠMT rozeslalo na začátku září na všechny krajské úřady dopis, v němž se distancuje od některých aktivit iniciativy, zejména od vytváření vytváření sítě placených koordinátorů a koordinátorek, kteří by mj. měli připravovat vstupní audit školní jídelny, posouzení kvality jídel apod.

Autor: Redakce Jídelny.cz

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se
  • Autor: leventa

    Aktuality ze školního stravování
    Paní by měla na měsíc jít na stáž do provozu školní jídelny.

  • Autor: rosivka

    Školní inspektor
    Pan inspektor moc chuti do debaty a racionálních argumentů neměl. Člověk neznalý tématu by dal paní metál za boj o zdravé stravování ve školních jídelnách. Praxe je jiná. Děti si přinesou stravovací návyky z domova – vidíme to každý den, školní jídelny to pak mají napravovat směrem ke zdravému stravování. Děti zdravým jídlem plní spotřební kbelík.

  • Autor: rosivka

    Ještě k paní Slimákové
    Paní Slimáková je podle netu podnikatelka. Ceník :
    1 hodina konzultací o zdravé výživě – 1800 Kč
    1 hodina lektorské činnosti 3 300 kč
    výjezd mimo Prahu 3800 kč.

    Plat kuchařky na  hodinu je ……
    To skutečně nemá chybu!!!!!

  • Autor: JirkaZa

    JAKO VŽDY, JDE HLAVNĚ O PENÍZE I.
    Na právě shlédnuté diskusi mne nejvíce zaujala část o ceně jídel. Rozpětí je jedna věc a realita druhá. V Hranicích, ve městě s 20ti tisíci obyvateli je na všech školách stejná cena obědů a přitom se nejedná o „kartelovou“ dohodu, ale všichni jsme se k této ceně dopracovali praxí. Konkrétně:
    – Děti 6 až 10 let 19,-Kč
    – Děti 11 až 14let 22,-Kč
    – Děti 15 let a více 25,-Kč
    Oba aktéři debaty se shodli na tom, že průměrná cena oběda je 28,-Kč a považují ji za běžnou cenu ve všech školních jídelnách. Za tuto cenu je určitě možné připravovat denně zeleninové saláty jiným způsobem, než nejčastěji používaný salát z čerstvé zeleniny v nálevu a jiná vylepšení.
    Také mne zaujal názor diskutující, že na kvalitnější přípravu jídel nejsou pracovní síly. Mně také vždy, když dostanu mzdové prostředky na jídelnu, připadá, že ti co o tom rozhodují, chtějí udělat z kuchařek „ míchačky“, které zamíchají prášek s vodou a mají navařeno.

  • Autor: JirkaZa

    JAKO VŽDY, JDE HLAVNĚ O PENÍZE II.
    Já to samozřejmě našim kuchařkám nedovolím, ale musím uznat, že už roky jsou opravdu vykořisťované a „melou“ z posledního. Mám veliké štěstí, že jsou to většinou ženy v letech, tedy maminky a často i babičky, které to dělají nejdříve pro děti a pak teprve pro peníze. Jinak by na tu dřinu za málo peněz nemohly přistoupit. Tady by iniciativa rodičů a paní Slimákové byla v pořádku.
    To, že se spotřebním košem není vše v pořádku, víme všichni. Velice výstižně to uvedla i „Rosivka“. Z diskusí s rodiči vím, že jim mnohem více záleží na tom, aby se děti nejedli. Oni nesouhlasí s tím, aby se vařilo jídlo, které končí v tom spotřebním kbelíku. Líbí se jim ale cena. Tam říkají, že těch 19,-Kč je v pořádku. Také vidím, že existují rodiny, kdy na jídlo chodí pouze ten nejmladší sourozenec. Dva starší mají smůlu, protože rodiče nemají pro všechny tři peníze. Nebo tam denně chodí děti, které mají v ručičce drobné a chtějí si koupit oběd. Někdy jim tam korunka, dvě chybí. Nevím, kolik by takových bylo, pokud by platili místo 19,-Kč těch 28,-Kč o kterých tak klidně hovoří dobře situovaní lidé, kteří zřejmě nemají představu o tom, jak žijí dvě třetiny lidí, kteří nedosahují na průměrnou mzdu.