Sacharidy
Jak již bylo řečeno, snídaňové obiloviny jsou koncentrované sacharidové potraviny. Pro člověka představují sacharidy hlavní zdroj energie, zejména pak komplexní sacharidy ve formě škrobu. Význam ve výživě má také celulóza a hemicelulóza, které tvoří nestravitelnou vlákninu. Naopak téměř minimální zdravotní přínos, kromě pohotové dodávky energie, poskytují jednoduché sacharidy, které mohou být do snídaňových obilovin přidány jakožto mono- a disacharidy nebo v jiné formě jako je například hnědý cukr, melasa, ječný slad, sladové výtažky, maltodextriny, maltózový sirup, rýžový slad/sirup, ovocný koncentrát, karamel, med – ačkoliv se jedná většinou o přírodní produkty, podíl jednoduchých sacharidů (cukrů) ve výrobku zvyšují víceméně stejně.
Pokud se týká označení výrobku „bez přidaného cukru“ znamená to, že nebyly přidané žádné mono- nebo disacharidy nebo jiné potraviny používané kvůli svým sladivým vlastnostem, potravina by měla obsahovat pouze přirozeně přítomné cukry a může být označena tvrzením: „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“.
I přes označení „bez přidaného cukru“ by měl spotřebitel nadále kontrolovat složení výrobku, protože i některé přírodní suroviny obsažené v receptuře (med, ječný slad, sirupy) jsou bohaté na přirozeně se vyskytující jednoduché cukry (tzv. skryté cukry) se stejnými účinky na organismus jako má klasický cukr, proto má význam kontrolovat na obalech množství cukrů v gramech i když přidaný cukr nebyl výrobcem avizován. Ze jmenovaného důvodu mohou být také některá tvrzení objevující se na obalech výrobku typu „dochuceno medem, nikoliv cukrem“ či „slad, med a kokos – zdravá trojka“ poněkud zavádějící. Vybíráme-li dětem obiloviny „bez přidaného cukru“, kontrolujeme také, zda nejsou v nadmíře používaná naopak umělá sladidla.
Pozitivní přínos SO
Kromě toho, že jsou obiloviny přirozeným zdrojem vitaminů skupiny B a vitaminu E, jsou snídaňové obiloviny navíc obohacovány nejčastěji o thiamin, riboflavin, niacin, pyridoxin, vitamin B12, kyselinu listovou, kyselinu pantothenovou, vitamin C, D a E. Podobně je tomu s minerálními látkami, obiloviny jsou přirozeným zdrojem vápníku, železa, hořčíku, draslíku, zinku, fosforu a podle obsahu v půdě také selenu a jódu, navíc jsou však velice často obohacovány ještě více železem a vápníkem a přirozeně též sodíkem. SO tak mohou při pravidelné konzumaci představovat poměrně významný zdroj těchto mikronutrientů.
SO mohou mít pozitivní dopad na přísun vápníku, což je žádoucí zejména u vyvíjejícího organismu. Příjem vápníku u konzumentů SO nezvyšují jen samotné snídaňové obiloviny, ale zejména mléko, které je k nim přidáváno. Studie poukazují na vyšší příjem vápníků u konzumentů snídaňových obilovin oproti těm, kteří snídaňové obiloviny ke snídani nekonzumují. U českých dětí mohou snídaňové obiloviny podpořit vyšší příjem hlavně čistého neochuceného mléka. Například v mateřských školách je možné se setkat s názorem, že děti samotné neochucené mléko konzumují nerady, upřednostňují ochucená a jinak slazená mléka. Kombinace vhodných snídaňových obilovin a neochuceného mléko představuje přijatelnou alternativu podporující vyšší konzumaci mléka u mladších, ale i starších dětí.
Velikost porce
Většina výrobců dnes uvádí na obalech i doporučenou velikost porce. Vědět, jaká je velikost porce a dodržovat tuto míru, má význam zejména u jedinců s určitým dietním plánem, nicméně u zdravých osob je rovněž žádoucí dodržovat přiměřené porce. Doporučené velikosti porcí se odvíjejí podle typu snídaňových obilovin, respektive podle jejich denzity (neboli hustoty, protože pro stejnou hmotnost neplatí stejné objemy – př. popcorn a müsli). Následující doporučení se vztahují pro dospělé osoby. Porce o hmotnosti 30 g je doporučena pro extrudované lupínky, extrudované a pufované obiloviny různých tvarů a extrudované plněné polštářky; porce o hmotnosti 40 – 45 g se týká zbývajících obilovin – tj. různých druhů obilných vloček (ovesné, žitné, pšeničné), směsí typu müsli a dále všech skutečně celozrnných obilovin.
Specifická rizika
Určité riziko mohou snídaňové obiloviny představovat zejména pro celiaky a alergiky.
Alergie na bílkoviny pšenice zprostředkovaná protilátkami E (atopická přecitlivělost, alergie) je poměrné vzácná záležitost. Častěji je možné se setkat s nesnášenlivostí lepku, zvanou celiakie (glutenová intolerance, glutenová enteropatie), která probíhá na podkladě mírného imunologického procesu s postižením střevní sliznice. Léčba spočívá v celoživotní bezlepkové dietě, pacienti ze svého jídelníčku musí vyloučit potraviny obsahující pšenici – všechny její odrůdy (pšenice ozimá, špalda, durum), žito, ječmen a oves.
Z hlediska věku, někteří výrobci uvádějí konzumaci svých výrobků dětem až od 5 – 6 let, hlavním rizikem může být jejich snadné vdechnutí. Pokud se jedná o obilné snídaně ve formě kaše, jejich zavádění do jídelníčku souvisí se zaváděním lepku do stravy dětí. Podle doporučení je nejvhodnější zavádět lepek ještě při současném kojení, ideálně mezi 4. – 6. měsícem věku dítěte.
Obilné snídaně jsou samozřejmě rizikové také pro jedince alergické například na sóju, arašídy, skořápkové plody, mléčnou bílkovinu, ovoce nebo na některé aditivní složky.
Do skupiny lidí, kteří by měli diskutovat vhodný výběr snídaňových obilovin s odborníkem lze zařadit hlavně diabetiky a pacienty v redukčním programu (výjimkou dnes nejsou ani děti), kteří by měli být poučeni nejen o správném výběru snídaňových obilovin, ale také o jejich množství, samozřejmě v kontextu jejich dietně-léčebných plánů.
Budoucnost SO
Zdá se, že obiloviny ve formě snídaňových obilovin čeká i nadále světlá budoucnost. Jejich nespornou výhodou je jejich časově nenáročná příprava, trvanlivost, přítomnost vitaminů, minerálních látek, použití nových a nekonvenčních surovin, jsou vhodné pro všechny věkové kategorie a nejrůznější typy diet.
I přes některé nutričně méně kvalitní výrobky nabízené na trhu, lze najít takové, jejichž přínos pro zdraví člověka je více než pozitivní. Z celého spektra výrobků je vhodné se zaměřit zejména na výrobky celozrnné, se sníženým energetickým obsahem a zvýšeným obsahem vlákniny, s redukovaným obsahem cukru a tuku či bez přidaného cukru a tuku a se sníženým obsahem soli, resp. sodíku.
Informace čerpány z:
Piskáčková, Z., Cereální snídaně, Lékařská fakulta. 2010, Masarykova univerzita: Brno. 118 s.
Mgr. Zlata Piskáčková, Ústav preventivního lékařství, Masarykova univerzita v Brně
Diskuze