Komentovat Přinášíme vám pokračování putování školní jídelny při ZŠ a MŠ Petrohrad a jejích strávníků po cizích zemích. Takřka celý školní rok si zde zpestřili projektem Cestujeme po světě s místní ochutnávkou pokrmů. A že to byla jízda.
Do prosince nám zbývaly ještě dvě zastávky. Jednou z nich bylo – a teď si držte klobouky, protože z Francie, kterou jsme navštívili minule, to je opravdu na míle daleko – Turecko. Ano je tomu tak. Turecko některé děti znají, jezdívají tam na dovolenou, tak proč jej nepřiblížit i těm, pro které je cesta tam jen pohádkou. Pro Turecko jsou známými pohádkami Tisíce a jedné noci, některé z nich si děti přečetly i ve třídách. My jsme jim připravili polévku tandir, což je velmi sytá polévka z luštěnin a mletého masa, která se, v kombinaci s pečivem, dá podávat i jako plnohodnotný samostatný pokrm a dále masové koule v rajčatové omáčce. Věřte ale, že s českou rajskou mělo toto jídlo společná jen rajčata. Chuť omáčky byla velmi specifická, protože jsme ji ochutili mátou a kořením sumac (směs koření, jemně pikantní a zároveň velmi aromatická), které dodá takovou chuť, jež nejde s klasickou rajskou srovnávat. K přesnídávce děti ochutnaly tradiční mandlový dezert, který snědly s velkou radostí, vypadá totiž hodně podobně jako český pudink. Jde o mléko zahuštěné rýžovou moukou, slazené třtinovým cukrem a dezert je zdobený loupanými mandlemi. K odpolední svačině jsme dětem upekli taštičky plněné sýrem.
Přiblížil se advent a Vánoce
A protože se přiblížili Vánoce, bylo třeba se vrátit rychle domů. Bez mezipřistání jsme jeli rovnou do České republiky. O našem státě toho víme hodně, a jaká že máme tradiční jídla? Knedlíčková polévka s nudlemi, svíčková na smetaně s brusinkami, houskový knedlík… Je to tak? Já myslím, že ano. Toto jsou podle našeho názoru tradiční česká jídla, která jsme našim strávníkům uvařili. K přesnídávce byl obložený chlebíček a ke svačině jablečná přesnídávka.
Poslední předvánoční týden to vypadalo, že snad končíme, ale nebylo tomu tak. Máme rádi advent a Vánoce a chtěli jsme představit dětem tyto svátky i v jiných zemích. Víte, jak probíhají a jaké dobré dezerty si pečou? My už ano a některé jsme i ochutnali. Tak třeba francouzské polínko – Noëlovo polínko je tradiční vánoční čokoládový dezert připomínající velké dřevěné poleno, které kdysi Francouzi kladli do krbu, aby oheň nevyhasl, než se vrátí ze mše. Nám chuťově připomínalo piškotovou roládu plněnou čokoládovým krémem. Další dobrotou bylo italské pannetone, to je pro mnohé z nás mnohem známější než zmiňovaný francouzský dezert, prodává se totiž už i v našich obchodech. Jde o sladký chléb ochucený kandovanou citrusovou kůrou a rozinkami. Má tvar kopule vysoké asi 15 cm. A ve finále jsme upekli nám asi nejvíce známý vánoční štrůdl. Více jsme toho nestihli, protože nastaly vánoční prázdniny.
Kam se asi podíváme v novém roce
V novém roce jsme nelenili a naše první návštěva mířila rovnou do Ameriky. Na tu se žáčci velmi těšili. Ale klasický hamburger nedostali. Připravili jsme jim americkou kukuřičnou polévku a sendvič s grilovaným masem a jogurtovým dipem. Věřte nebo ne, talíře byly úplně beze zbytků. Kolik má Amerika částí a čím je zajímavá, to už si děti řekly ve třídách během vyučování.
Hop a skok a další zastávkou bylo Bulharsko. Někdo tam byl a někdo ne, a proto si o něm něco povíme. Hlavním městem je Sofie a sousedí například i s Tureckem, které jsme také měli tu čest navštívit. Jeho východní hranicí je Černé moře. Tohle a vlastně ještě mnohem víc se naučili naši školáci. K obědu ochutnali fazolovou polévku bob čorba, pravou bulharskou musaku a šopský salát.
Po Bulharku jsme se jeli trochu zchladit. Skandinávský poloostrov leží v severozápadní části Evropy a jeho součástí je i Norsko. Tam zavítaly naše další kroky. Ochutnali jsme už hodně druhů jídel, ale ryba v našem repertoáru ještě nebyla. Proto se nabízel, jak jinak než norský losos. Jeho příprava je v Norsku velice rozmanitá, nám se však zalíbil recept na grilovaného lososa s koprovým dipem, k tomu stejně jako v Rakousku petrželkové brambory, které měly i u dětí veliký úspěch. K přesnídávce jsme připravili vafle s malinovým přelivem a na svačinku knäckebrot s ementálem. I tato jídla se totiž v Norsku podávají.
Srdíčko mi zaplesalo, ale už nás čekal poslední výlet. Na závěr našeho cestování jsme navštívili Rumunsko, kde se tyčí dominantní pevnost Bran, která bývá označována za proslulý Drákulův hrad. Další věc, kterou si děti dozajista budou pamatovat. Snad i chutě jídel, která se podávala. Byla to rumunská rybí polévka, grilované hovězí válečky mititei – tyto můžeme přirovnat k balkánskému čevapčiči, mají stejný tvar, obsahují stejný druh masa, ale do čevabčiči přidáváme koření čubrica a mititei jsou jen s česnekem a zelenou petrželkou. Podávali jsme je s hořčicí a dušenou zeleninovou směsí ghiveci (rajčata, paprika, cibule, česnek, cuketa, lilek, tymián, rozmarýn, bazalka, petrželka, ol.olej). Školka měla opět i rumunskou přesnídávku a svačinku – kukuřičnou kaši se sýrem a výborné papanasi, což jsou takové rumunské koblížky se zakysanou smetanou a kyselejší marmeládou.
Jediné, co člověk nezastaví, je čas a jeho neúprosná rychlost. Díky němu jsme prošli projektem a školním rokem takovým kvapem, že bylo těžké zabrzdit. Co to pro nás znamená? Znamená to, že se s velkou radostí, po prázdninách, k cestování vrátíme. S dětmi si osvěžíme paměť malým testíkem, ale není se čeho bát. Půjde jen o to, dozvědět se, jestli si na jídla vzpomenou a co že jim vlastně chutnalo a proč. Troufnu si říci, že k americkým sendvičům a čínským nudlím se určitě vrátíme. My se těšíme už teď.
Dva receptíky na ochutnávku
Americká kukuřičná polévka – corn soup (10 porcí)
800 g kukuřice (mrazená nebo čerstvá zrna)
400 g brambor
2 větší bílé cibule
150 g anglické slaniny (vcelku nebo plátky) + pár kousků k podávání (pokud do jde)
cca 1 litr zeleninového vývaru
2 lžičky sušeného tymiánu
lžička a půl kurkumy
1 velký stroužek česneku
olivový olej
čerstvě mletý pepř
sůl
Cibulku pokrájíme nahrubo, slaninu (může být i bez slaniny) na kousky a oloupané brambory na kostičky. Do většího hrnce dáme olivový olej a na mírném ohni zpěníme cibuli. Po chvíli přidáme slaninu a několik minut restujeme a mícháme, dokud se slanina neopeče a cibule nezačne zlátnout. Přidáme nakrájené brambory a kukuřici, promícháme a vše chvíli restujeme. Vše zalijeme cca 1 litrem zeleninového vývaru a vaříme na mírném ohni zhruba 30 minut, dokud nejsou brambory zcela měkké. Když jsou brambory měkké, přidáme prolisovaný česnek, tymián, kurkumu, sůl a pepř. Poté polévku rozmixujeme téměř do hladka, vůbec není na škodu, když v ní zůstane něco k zakousnutí. Doladíme hustotu vývarem a finálně dochutíme solí, pepřem a česnekem. Hotovou polévku servírujeme s pokrájenou jarní cibulkou, opraženou slaninkou a čerstvým chlebem.
Bejgli – beigli (4 záviny)
Těsto:
½ kg hladké mouky
10 g droždí
50 g moučkového cukru
1 vanilkový cukr
0,5 dl mléka
špetka soli
1 lžička citronové kůry
100 g másla
100 g sádla
2 vejce
Na potření:
4 žloutky
1−2 bílky
Ořechová náplň (na dva záviny)
1 dl mléka
100 g moučkového cukru
1 vanilkový cukr
250 g jemně mletých vlašských ořechů
1 lžička citronové kůry
1 lžička mleté skořice
1 lžíce medu
1 malé jablko
Maková náplň (na dva záviny)
1 dl mléka
200 g moučkového cukru
1 vanilkový cukr
200 g mletého máku
1 lžička mleté skořice
1 lžíce medu
1 malé jablíčko
Připravíme si těsto: do mísy prosejeme hladkou mouku, vytvoříme důlek, do kterého rozdrobíme droždí, přidáme cukr a zalijeme vlažným mlékem. Přikryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek. K vyběhnutému kvásku přidáme špetku soli, citronovou kůru, v pokojové teplotě změklé máslo a sádlo a 2 vejce. Zpracujeme hladké a vláčné těsto, které rozdělíme na čtyři díly, každý zabalíme do mikrotenového sáčku nebo potravinářské folie a necháme v lednici hodinu odležet.
Ořechová náplň: V kastrolu svaříme mléko s oběma cukry, přidáme citronovou kůru, skořici, mleté oříšky, med a nastrouhané jablíčko. Dobře promícháme a odstavíme.
Maková náplň: v kastrolu svaříme mléko s oběma cukry, přisypeme čerstvě namletý mák, skořici, med a nastrouhané jablíčko. Dobře promícháme a odstavíme.
Na potření v miskách rozšleháme zvlášť žloutky a bílky.
Z vychlazeného těsta postupně vyvalujeme a plníme záviny. Těsto vyválíme na obdélník velký cca 32 × 26 cm, těsto nesmí být příliš tenké, aby se nám díky bohaté náplni nepotrhalo. Náplň rovnoměrně rozetřeme na těsto asi 1,5 cm od kraje. Roztíráme buď pomocí stěrky, nebo vlastních prstů. Okraje potřeme žloutkem a závin dobře zavineme. Přeneseme na plech a potřeme žloutkem. Když žloutek na závinu zaschne, buď můžeme proceduru opakovat, anebo potřeme bílkem, necháme zaschnout a vidličkou na několika místech propícháme, aby během pečení mohla unikat pára a závin se nepotrhal. Jemné mramorování je naopak pro bejgli žádoucí a charakteristické. Pečeme při 170 °C asi 40 minut do bronzové barvy.
Dana Ďopanová – vedoucí školní jídelny, ZŠ a MŠ Petrohrad
Diskuze