Co chutná školákům

Průzkum mezi 651 žáky základních škol v celé republice jsme zorganizovali pod patronací společnosti Unilever v září a říjnu tohoto roku. Z každého regionu České republiky se jej zúčastnila jedna základní škola, ve které jsme po dohodě s vedením školy vybrali jednu druhou a jednu šestou třídu. U dětí druhých tříd jsme na místě zjišťovali, zda si donesly do školy svačinu a jakou, co obsahovala, zda odpovídala zásadám zdravé výživy, jak byla velká a další detaily. Prostřednictvím dotazníků, které vyplňovali rodiče dětí 2. tříd, jsme pak zjišťovali stravovací návyky celé rodiny: zda si rodiče myslí, že mají kontrolu nad tím, co jejich dítě za den sní a vypije, zda ráno před odchodem do školy dítě snídá, kolik hodin týdně věnuje sportu, jestli svačí atd. U dětí 6. tříd jsme s nimi na místě vyplnili dotazník týkající se jejich stravovacích návyků. Výsledky byly zajímavé – posuďte sami:

Začněme tím, jak dopadla reálná obhlídka svačin druháčků. Tady si zaslouží velkou pochvalu rodiče, protože z 332 dětí neměly svačinu pouze dvě děti. Jinou kapitolou je, z čeho se tyto svačiny skládaly. V polovině případů měly děti nějakou sladkost, ať už to byly sušenky, buchty, šátečky či čokoláda. Ve 42 % případů bylo základem svačiny bílé pečivo, namazané rostlinným tukem (29 %), ale i máslem (17 %), se salámem (12 %) nebo taveným sýrem (11 %). Ovoce mělo 23 % dětí, zeleninu pouhých 9 %! dětí. Za zmínku stojí i fakt, že 16 dětí nemělo svačinu nijak zabalenou, což jistě není z hlediska hygienického ani z hlediska trvanlivosti potraviny v pořádku. Z nápojů vyhrává voda, sodovka či minerálka, následuje čaj v 21 % a džus v 16 % případů. Podíl slazených limonád však také není zanedbatelný; konzumuje je 14 % dětí druhých tříd.

Hned první odpověď na otázku z dotazníku rodičů, zda syn/dcera před odchodem do školy doma snídá, vypovídá o zoufalém stavu „nesnídání“ českých dětí. Celkem 130 z 320 malých dětí buď doma nesnídá, nebo jen někdy. Při porovnání odpovědí rodičů a svačin dětí jsme narazili na zajímavý fakt: rodiče deklarují jinou skladbu svačin svých dětí, než jsme reálně zjistili. Ačkoli 99 % rodičů prohlásilo, že svačina je pro děti důležitá, přesto jich většina vybírá pro dítě nevhodné potraviny, jako je bílé pečivo (75 %), máslo (34 %), tavený sýr (64 %) nebo salám (39 %). Celozrnné pečivo dávají rodiče dětem v 19 % případů (i když při obhlídce svačin měla celozrnný chléb nebo pečivo pouhá 3 % dětí). Zeleninu má ke svačině podle dotazníku rodičů 37 % dětí (reálný stav 9 %). Jogurty dostávají doma děti ke svačině v 51 %, na škole jsme je objevili pouze v 8 % případů. Ovoce si do školy podle rodičů donese 67 % dětí, reálný stav – 23 %. Sladkosti dávají rodiče dětem obvykle ke svačině v 36 % případů (reálný stav 50 %). Co se týče sladkostí, každý den je podle rodičů konzumuje 14 % chlapců a 10 % dívek druhých tříd, 3 x týdně má něco sladkého k snědku 26 % dětí obou pohlaví. V tomto věku se nejvíce pije voda, ochucená či neochucená minerálka, ale na druhém místě se 27 % umístily slazené nápoje. Rodiče shodně s dětmi uvádějí nejčastěji počet 4 – 5 jídel, které děti za den zkonzumují.

Na základních školách funguje pitný režim podporovaný Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy. Rodiče mají možnost objednat pro své potomky různé druhy krabičkového mléka či ochucených nápojů. I když z průzkumu vyplynulo, že 83 % dětí denně pije mléko nebo mléčné výrobky, na 4 školách ze 14 tento program rodiče nevyužívají a školy jej pro malý zájem ruší.

Ačkoli je v ČR zaveden dobře propracovaný systém školního stravování, děti mnohdy do jídelny na obědy nechodí (např. z 500 dětí na jedné základní škole v karlovarském regionu jich obědvá ve školní jídelně pouhých 95!). Školy se při sestavování jídelníčku povinně řídí tzv. spotřebním košíkem, který nařizuje, kolik potravin mají děti na den dostat – maso, mléko, ovoce a zelenina, cukr a tuk. Problémem jsou možná návyky dětí, které z domova znají hranolky či pizzu, a tzv. „normální“ jídlo pak ve školní jídelně odmítají. Nebo je možná na vině stereotypní kuchyně, kdy se na školách nesnaží pro děti vařit chutně a zajímavě. Škoda, mohly by přilákat 22 % žáků druhých a 38 % žáků šestých tříd, kteří se podle našeho průzkumu ve školní jídelně nestravují nikdy nebo jen občas. Přes 80 % dotázaných rodičů uvedlo, že nemají možnost ovlivnit jídelníček školních jídelen, školní jídelna komunikuje s rodiči v pouhých 14 % případů . Zajímavým údajem je, že přes 46 % rodičů zjišťuje jídelníček ve školní jídelně pouze občas, 10 % rodičů spoléhá na to, že školní jídelny vaří dle zásad zdravé výživy. To kontrastuje s faktem, který jsme zjistili z dotazníku rodičů, kdy na otázku „máte kontrolu nad tím, co Vaše dítě během dne sní a vypije?“ odpovědělo 88 % rodičů „ano, vždy“. Rodiče čerpají informace o zásadách zdravé výživy nejvíce z televize, denního tisku, časopisů pro ženy, následují informace od dětského lékaře. Přes 51 % dotázaných rodičů odpovědělo, že ekonomická náročnost jídelníčku ovlivňuje jejich výběr potravin a přípravu jídla.

U dětí šestých tříd jsme zjistili, že někdy doma snídá 36 % školáků, 12 % ráno doma nesnídá vůbec. Na pěti školách ze 14 bylo přes 50 % dětí do 9 hodin ráno bez jídla! Ve škole nesvačí vůbec nebo jenom někdy 23 % dětí, ač v 83 % případů děti odpověděly, že je pro ně svačina důležitá, protože pak nemají hlad a mohou se soustředit na výuku. Co se týče skladby svačiny, vyhrává bílé pečivo (56 %), salám (59 %) či něco sladkého v 59 % případů (na dotaz, co jsi měl dnes ke svačině, odpovědělo jedno dítě – lízátko). Přitom zeleninu nebo ovoce má každý den ke svačině pouhých 22 % dětí. Podle dotazníku se 53 % dětí někdy nechá při výběru potravin ovlivnit reklamou, 61 % dětí uvedlo do dotazníku nějakou dobrotu, kterou znají z reklamy. Co se týče sportu, tak plných 33 % dětí 6. tříd se věnuje tělocviku dvě hodiny týdně, což je minimum odpovídající povinným hodinám na škole.

Prakticky na každé škole jsme narazili na automaty se sycenými slazenými nápoji
a sladkostmi. Světlou výjimku tvoří jedna jediná škola, na které ředitel rozhodl, že bude bez automatu. Slazené limonády ve škole pije přes 40 % dětí. Na jedné škole se snaží najít dodavatele, který bude nabízet rozdílný sortiment, na jiné už před lety vyřadili nápoje colového typu a místo nich zavedli minerální vody. Jinde jsme objevili jak automat na nápoje, tak i pítku instalovanou školou, jiná škola zřídila na 1. stupni ve třídách nádoby s pitím (čaj, džus) za mírný měsíční poplatek.

Kromě automatů a školních jídelen jsme se setkali i s bufety pro děti – celkem na devíti školách ze 14. Bohužel, sortiment potravin, které nabízejí, mnohdy neodpovídá zásadám zdravé výživy. Děti zde kupují oplatky, trvanlivé pečivo, oblíbené jsou párky v rohlíku, sýrové rohlíky, paštika, chipsy… Na jedné škole jsme se setkali s tím, že se rodiče dětí prvního stupně dohodli s vedením školy a dětem neumožňují přístup do bufetu. Co se týče oblíbenosti jídel obecně, pak vyhrávají špagety následované smaženým řízkem a svíčkovou. Z pití vyhrává jednoznačně Coca-cola nebo Pepsi-cola. Přesto děti 6. tříd uvádějí, že se zajímají o zásady zdravé výživy, protože chtějí být zdravé, ve 44 % případů. Pro 60 % dětí jsou rodiče hlavní autoritou, která je zdrojem informací o zdravé výživě.

Průzkum v rámci celosvětové firemní strategie „Vitalita“ zorganizovala a finančně pokryla společnost Unilever, výrobce potravin (např. značky Rama, Flora, Perla, Algida, Lipton, Knorr, Hellmann´s atd. ) a kosmetiky (např. značky Dove, Rexona, Sunsilk atd.). Program „Vitalita“ je reakcí na celosvětové zdravotní problémy, jako jsou obezita, kardiovaskulární onemocnění, stárnutí populace či nesprávné stravovací návyky. Společnost Unilever aktivně otevírá diskuzi s  odbornými partnery i dialog se spotřebiteli na téma zdravého životního stylu a osobní odpovědnosti za zdraví. Unilever každoročně věnuje 2 % z obratu, tj. 1 miliardu EUR, na výzkum a vývoj nových výrobků, více než 50 let spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací.

Zdroj: www.mojerama.cz

 

Lucie Kopecká, Brand Manager Rama, Unilever ČR