Komentovat Funkční potraviny na první pohled vypadají stejně jako ostatní, běžné potraviny, neliší se od nich vlastně ani chutí či vůní. Narozdíl od běžných potravin funkční potraviny obsahují více některých látek důležitých pro lidské zdraví nebo má jejich konzumace větší vliv na snížení rizika některých chronických onemocnění (například vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita). Zvyšují rovněž duševní a fyzickou výkonnost více než běžné potraviny. Funkční potraviny nejsou lékem na nemoci, nevyrábějí se ve formě tablet či kapslí, jsou to však potraviny, které patří ke zdravému životnímu stylu.
Definice funkční potraviny
Pod pojmem funkční potravina si obecně představujeme potravinu, která nějakým způsobem příznivě působí na lidský organismus. Doposud však v ČR ani v EU neexistuje žádný oficiální dokument, který by funkční potravinu definoval a uváděl pravidla a podmínky pro výrobu takové potraviny. Existuje však řada předpisů, které ačkoli přímo neuvádějí pojem funkční potravina, s potravinami tohoto druhu úzce souvisejí. Jedná se zejména o předpisy týkající se označování potravin (nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin), neboť každá funkční potravina obsahuje na obalu jedno nebo více zdravotních tvrzení, které informují spotřebitele o příznivých účincích potraviny nebo její složky na lidský organismus. Z hlediska zdravotní nezávadnosti musí být tyto složky posouzeny nejprve Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a teprve po souhlasném rozhodnutí Evropské komise mohou být uváděny na trh. Tyto nové látky jsou však posuzovány pouze z hlediska bezpečného používání nikoli z hlediska kvality údajů o příznivých účincích na lidský organismus. V současné době jsou však jednotlivá tvrzení předložená Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), s cílem vytvořit seznam povolených tvrzení ve vztahu k určité živině, aby bylo skutečně vědecky prokázáno, že mají příznivý nebo fyziologický účinek.
V roce 1999 došlo pod vedením ILSI (International Life Science Institute) k diskusi předních evropských expertů ve výživě k funkčním potravinám. Výsledkem této diskuze bylo přijetí pracovní definice pro funkční potraviny. Hlavní body této definice jsou:
- Funkční potravina je svým charakterem běžnou potravinou, není to tableta, kapsle ani jiná forma doplňku stravy.
- Průkaz příznivých účinků na lidské zdraví musí být založen na vědeckém základě.
- Funkční potravina kromě své výživové hodnoty má příznivé účinky na lidské zdraví a/nebo snižuje riziko lidského onemocnění (kardiovaskulární choroby, choroby zažívacího traktu).
- Funkční potraviny se konzumují jako součást běžné stravy.
Nejčastější druhy funkčních potravin
V praxi se jedná zejména o:
- potraviny, kde jsou přidány složky, které mají příznivý vliv na lidské zdraví, příkladem jsou probiotika a prebiotika v mléčných zakysaných výrobcích;
- potraviny, kde jsou odstraněny složky, které mohou mít nepříznivý vliv na lidské zdraví, příkladem jsou trans-mastné kyseliny ve ztužených tucích;
- potraviny, ve kterých některé přirozeně se vyskytující složky jsou chemicky modifikovány, příkladem je hydrolýza bílkovin v kojenecké výživě ke snížení možné alergenity
- potraviny, kde biologická dostupnost jedné nebo více složek je zvýšena.
Účinné složky funkčních potravin se označují jako NUTRACEUTIKA, v minulosti též jako foodiceuticals nebo phytochemicals (fytochemikálie). Nutraceutika se rovněž vyrábějí z potravinářských surovin, ale dodávají se v koncentrované formě v podobě tablet, prášků, roztoků nebo jiných forem běžných v lékárnické praxi. Podobně jako funkční potraviny vykazují průkazně vysoké fyziologické přednosti nebo snižují riziko vzniku chronických chorob ve větší míře než běžné potraviny. S nutraceutiky by se mělo zacházet jako s léky, protože u nich hrozí větší nebezpečí z předávkování.
Významné účinné složky funkčních potravin
Tlusté střevo je metabolicky nejúčinnějším orgánem v důsledku výkonnosti jeho mikroflóry. Její složení a činnost se dají ovlivnit žádoucím směrem výživou. Proto se na tento úsek funkčních potravin soustředil mimořádný zájem s cílem posílit normální, pro zdraví člověka příznivé funkce a předcházet jejich narušení. V posledních desetiletích se dynamicky rozvíjel výzkum probiotik i prebiotik a současně i využití jeho výsledků ve výrobě funkčních potravin.
Probiotika jsou obvykle definována jako dodatky stravy, které obsahují určité živé mikroorganismy, příznivě ovlivňující činnost střevní mikroflóry a tím přispívají k udržení nebo i ke zlepšení celkového zdravotního stavu. Živými mikroorganismy jsou zejména bakterie mléčného kvašení z rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, někdy i Streptococcus, a speciální druhy kvasinek. Probiotika jsou vhodné zvláště pro děti a seniory, v průběhu a po léčbě antibiotiky, při zvýšené fyzické i psychické námaze a při všech stresových situacích. Některé problémy probiotik, zejména potíže se schopnostmi přežít průchod žaludkem a tenkým střevem a dlouhodobě se usídlit v tlustém střevu v konkurenci jeho přirozené mikroflóry, vedou k využití jiného přístupu. Tím jsou prebiotika. Ta jsou charakterizována jako nestravitelné složky potravin selektivně podporující růst nebo aktivitu jedné nebo omezeného počtu bakterií tlustého střeva, které mohou zlepšit zdravotní stav konzumenta. Jsou buď přirozeně přítomny v potravinách (převážně rostlinného původu), anebo se k nim přidávají. Patří sem např. potravinová vláknina, rezistentní škrob, a další. Prebiotikum tedy vlastně slouží jako substrát (potrava) pro prospěšnou střevní mikroflóru.
Výroba funkčních potravin
Funkční potraviny se získávají tak, že se v původní receptuře významně zvýší obsah příznivě působících látek (speciálních typů vlákniny, izoflavonů, probiotik nebo prebiotik) nebo je použita surovina, v níž je vyšší obsah žádoucí látky dosažen speciálním šlechtěním. Funkční potravina může ale také vzniknout i tak, že je z ní odstraněna nežádoucí složka (například alergizující). Pokud chce výrobce použít úplně novou látku – funkční přísadu – se kterou nejsou dlouhodobé zkušenosti, musí projít schvalovacím procesem. I tehdy, jedná-li se o přírodní látku, nemusí jít automaticky o látku neškodnou.
Jak funkční potravinu poznáme v obchodě?
Nápis „funkční potravina“ na obalu nenajdete, ale můžete si všimnout rozdílu v obsahu významných látek uvedených ve složení či v informaci o účincích na zdraví. Na obalu funkční potraviny můžete například nalézt informace typu: „Výrobek se sníženým obsahem tuku“ či „Výrobek se zvýšeným obsahem vlákniny“. Tyto informace bývají doplněny udáním množství významných látek vztažených na 100 g nebo na jednu porci, eventuelně i informací o jejich doporučené denní dávce.
Příklady funkčních potravin
- Rostlinné steroly, přidávané do margarinů, mléčných výrobků a dalších druhů potravin. Jedná se o funkční potraviny napomáhající snížení cholesterolu v krvi.
- Sladidlo isomaltulosa. Potraviny s tímto sladidlem jsou často označované jako „přátelské k zubům“. Např. čokoláda s tímto sladidlem nesnižuje pH zubního plaku tak jako sacharóza.
- Morinda Citrifolia-Noni Juice – jedna z prvních schválených nových potravin – na etiketě těchto výrobků se můžeme setkat s tvrzeními o téměř zázračných účincích šťávy – od detoxikace organismu přes posílení imunity až po působení proti nádorovému bujení.
- Zakysané mléčné výrobky, např. jogurty, kyška, acidofilní mléko a další. Obsahují vysoký obsah vápníku a bakterie mléčného kvašení, proto mají vliv na prevenci osteoporózy a pozitivně působí na trávicí trakt.
- Výrobky se zvýšeným množstvím vlákniny, například grahamové pečivo, celozrnné těstoviny a další. Mohou mít vliv na snížení hladiny cholesterolu v krvi a na prevenci onemocnění srdce a cév či některých nádorových onemocnění.
- Potraviny obohacené jódem např. sůl. Uplatňují se v prevenci onemocnění štítné žlázy či prevenci tělesného a duševního postižení plodu u těhotných žen.
- Za funkční potravinu je považováno i mateřské mléko.
Bc. Martina Cukrová, redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze