Komentovat Lidský organismus potřebuje pro život energii. Tu získává převážně z glukózy(hroznového cukru-krevního cukru). Část energie může získat též z tuků, ale obtížněji.
Většina sacharidů obsažených ve stravě-škrob, cukr (řepný nebo třtinový-sacharóza) nebo jiné složené cukry-se musí přeměnit na glukózu. Některé škroby, tzv.nevyužitelné, se na glukózu nepřeměňují, organizmus z nich energii nevyužívá a hladinu krevního cukru nezvyšují. Jde o tzv. nerozpustnou vlákninu, která kromě jiného příznivě ovlivňuje funkci střev.
Hladina krevního cukru je v lidském těle za normálních podmínek stálá a je udržována regulačními mechanismy. Nejčastějším projevem jejího narušení je onemocnění cukrovkou. Hladina krevního cukru může mít vztah i k dalším onemocněním, jako je např. ateroskleróza.
Přechodně se hladina krevního cukru zvyšuje po jídle. Za 20-30 minut po jídle dochází k vrcholu hladiny cukru v krvi, pak se zvolna během 90-180 minut snižuje, průměrně do 2 hodin dosáhne normální hladiny.
Různé druhy potravin odlišně ovlivňují hladinu krevního cukru po jídle. Je to dáno složením potravin, obsahem a druhem sacharidů v nich obsažených, ale též způsobem jejich technologického zpracování nebo kuchyňské úpravy.
Pojem glykemický index (GI) vychází z této skutečnosti a udává rozdílné hodnoty jednotlivých potravin. Klasický způsob ověřování hladiny krevního cukru je určen stanovením hladiny glukózy v krvi (glykémie-od tohoto označení glykemický index) po požití 50g porce sledované potraviny nebo konkrétních sacharidů ve srovnání s 50g čisté glukózy, jejíž GI=100.
Zajímavá je skutečnost, že glykemický index sacharózy (běžného řepného cukru) je nižší než GI u glukózy, což je dáno tím, že sacharóza se skládá z glukózy a fruktózy (ovocného cukru), která má GI podstatně nižší.
Další zajímavý příklad je u potravin s vyšším podílem škrobu. Škrob obsahuje 2 základní složky, amylózu a amylopektin. Ten se podstatně rychleji rozkládá než amylóza. Proto je u potravin, ve kterých je obsažen škrob s vyšším podílem amylózy, GI nižší, jako je tomu např. u různých druhů rýže. Různé druhy potravin mají odlišný glykemický index. Kromě zmíněné rýže je to např. mrkev, u které však převažují nízké hodnoty GI.
U masa, drůbeže, ryb, avokáda, listové zeleniny, sýrů a vajec není glykemický index hodnocen, protože tyto potraviny nezvyšují výrazně hladinu krevního cukru.
Značný význam mají vyšší hodnoty glykemického indexu pro osoby s rizikem diabetu a obezity (např. vyskytují-li se v rodině).
Potraviny s nízkým glykemickým indexem by měly mít rozhodně důležité zastoupení ve stravě, která se může podílet na snížení rizika srdečních a cévních chorob a některých nádorů, např. střev a prsu. Podle hodnot glykemického indexu si může spotřebitel vybrat vhodnou skladbu stravy.
Glykemický index
Vztaženo ke glukóze (GI=100)
Těstoviny
Špagety 41
Makarony 47
Tortelliny se sýrem 50
Instatní nudle 47
Rýže
Rýže-bílá 64
Rýže dlouhozrnná 64
Rýže parboiled 68
Rýže s nízkým obsahem amylázy 83
Rýže s vysokým obsahem amylázy 38
Rýže hnědá vařená 55
Luštěniny
Hrách loupaný vařený 32
Hrách velkozrnný sušený 39
Hrách mražený vařený 48
Hrách sušený vařený 22
Čočka zelená, červená 28
Fazole sušené 70
Fazole vařené 33
Sója prům. 17
Brambory
Vařené brambory 64
Pečené brambory 85
Hranolky 75
Bramborová kaše 74
Bramborová kaše instantní 85
Bramborové knedlíky 52
Zelenina
Hrášek zel. 48
Mrkev 48
Kukuřice 54
Ovoce
Jablka 36
Hrušky 37
Broskve 37
Třešně 22
Hrozny 49
Banány 58
Švestky 39
Kiwi 43
Pomeranče 42
Jahody 40
Ananas 59
Datle sušené 103
Fíky sušené 61
Meruňky sušené 30
Mléko a mléčné výrobky
Plnotučné mléko 3% 21
Mléko odtučněné 32
Mléko sojové 44
Mléko acidofilní, podmáslí 45
Mléko kondenzované, slazené 61
Jogurt nízkotučný 14
Jogurt nízkotučný ovocný 31
Jogurty ostatní 36
Jogurtový nápoj 38
Puding instantní s mlékem 44
Zmrzlina obyčejná 36
Zmrzl. s vyšším obsahem tuku 38
Zmrzlina vanilko-čokoládová 68
Horká čokoláda 51
Sušenky, jemné pečivo
BeBe Dobré ráno- oříškové s medem 51
Petit 48
Prince 52
Müsli tyčinka 61
Vanilková vafle 77
Sušenky z lineckého těsta 64
Dietní suchar 59
Mufin jablkový 46
Kobliha 76
Croissant 67
Jablkový koláč 67
Chléb, pečivo
Chléb žitný 62
Chléb žitno-pšeničný tmavý 64
Chléb bezlepkový pšeničný bílý 71
Chléb bezlepkový vícezrnný 80
Chléb žitný pumpernikl 43
Houska, rohlíky 70
Cukr
Glukóza 100
Fruktóza 19
Sacharóza 68
Nutela čokoládo-oříšková 33
Čokoláda mléčná 43
Med 55
Nápoje
Jablečný. džus 40
Pomeranč. džus 48
Coca-Cola 48
Fanta pomeranč 68
Limonáda citron. 58
Izostar 70
Různé
Arašídy 14
Bramborové lupínky 57
Popcorn 72
Pizza sýrová 70
Rybí prsty 38
Párky 28
Špagety 52
Palačinky 67
Sushi-losos 48
Prof. MUDr. Stanislav Hrubý, DrSc., pracuje v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.
Diskuze