Dopolední přesnídávka a odpolední svačinka společně hradí 25 % denní energetické dávky a doplňují tak potřebnou energii v čase mezi 3 hlavními jídly. Někteří rodiče nebo vedoucí stravování si nemusí být jisti, zda postupují správně při jejich sestavování, proto je zde pár rad a tipů, jak na svačinky.
Skladba svačinek
V čase mezi hlavními jídly je potřeba tělu poskytnout lehce stravitelné a současně plnohodnotné potraviny. Nejlepším využitelným zdrojem energie pro člověka jsou sacharidy a jejich hlavním zdrojem jsou obiloviny. Základ dětských svačinek by proto mělo tvořit pečivo nebo jiné formy obilovin (např. ovesná kaše, sypané müsli). Vždy by měly být obiloviny – jako zdroj sacharidů, doplněny o zdroj bílkovin (vejce, maso, mléko, mléčný výrobek, luštěniny). Každý den by dítě mělo dále zkonzumovat 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce, předškolní stravování by tedy společně s obědy mělo hradit alespoň 2 porce zeleniny (syrové a tepelně upravené) a 1 porci ovoce, přičemž jedna porce představuje cca 60 – 90 g čerstvé zeleniny nebo ovoce pro tuto věkovou skupinu (3 – 6 let).
Pečivo
Pečivo na svačinku je skutečně základ, ač se to může některým rodičům zdát příliš monotónní. Ovšem nemusí tomu tak být, pokud se snažíme využívat nejrůznějších druhů a také tvarů pečiva (kulatá bulka, pletená žemle, dlouhý rohlík, trojúhelníky z žitného hranatého chleba). Z širokého sortimentu lze volit běžné pšeničné, žitné, grahamové a celozrnné pečivo. Pokud se týká množství vlákniny v tomto věku (3 – 6 let), její doporučené množství není stejné jako u dospělých. Děti sice také prosperují z užitečného působení vlákniny na trávicí systém, ale současně by neměly mít vlákniny příliš mnoho (snižuje využití některých minerálních látek, může vést k zácpě), proto je adekvátní zařazení pečiva s podílem vlákniny 2 – 3x týdně. Navíc hlavním zdrojem vlákniny v tomto věku by měly být ovoce a zelenina. Obilné snídaně mohou pomoci jako rychlá alternativa svačinek, pokud zvolíme sypané ovesné/pohankové müsli a doplníme ovocem/oříšky/semínky, jogurtem či mlékem, vytvoříme rychlou a zdravou svačinku. Méně naopak zařazujeme slazené ochucené müsli s kukuřičnými lupínky a ještě méně pak oblíbené obilné kuličky, kroužky a jiné extrudované obiloviny, které obsahují minimum vlákniny a naopak nadměrné množství cukru.
Pomazánky
K pečivu jsou ideální volbou nejrůznější pomazánky, které mohou poskytovat plnohodnotné bílkoviny, zejména v případě pomazánek masových (rybí maso vařené i konzervované, kuřecí, šunkové), tvarohových, sýrových a vaječných. Hodnotné jsou také pomazánky luštěninové (cizrnová (hummus), fazolová), zeleninové (mrkvová, brokolicová, koprová, pažitková) a drožďové. Rybí pomazánku zařazujeme 1 – 2x týdně podle toho, zda máme rybu i na oběd, abychom se přiblížili ideálu, kterým je konzumace ryb 2x týdně. Luštěninové pomazánky skrývají tu výhodu, že rozmělněné luštěniny jsou pro děti lépe stravitelné. Z tuků rovnoměrně střídáme klasické máslo a rostlinné margariny. Vyhýbáme se trvanlivým salámům, paštikám a nadměrnému používání tavených sýrů (nízká využitelnost vápníku). Nezapomínáme na pravidlo, aby bylo pečivo vždy doplněné zeleninou, buď formou kusové zeleniny k pečivu, nebo formou ozdoby pečiva. Pokud nás limitují finanční prostředky, můžeme zvolit na ozdobu alespoň pažitku, řeřichu, pórek, hlávkový list do sendviče, ozdobit rybí pomazánku třeba strouhanou mrkví, ředkvičkou apod.
Sladké svačinky
Sladké svačinky jsou u dětí oblíbené, jejich podávání by však mělo být uvážlivé, optimálně 2-3x týdně. Při jejich zařazení upřednostňujeme zejména mléčné svačinky typu jogurtů, tvarohů, pudinků, mléčných obilných kaší. V měsíci lze občas zařadit i nějaký druh sladkého pečiva, například vánočku, loupáček nebo koláč s tvarohem, nejsou vhodné koblihy a listové těsto. Připravit můžeme také sladkou variantu běžného pečiva s máslem a medem nebo džemem. Čokoládové pomazánky typu nutely nelze příliš doporučit pro jejich méně vhodné složení tuků, existuje však přijatelná náhrada podobná nutele – sezamový krém s příznivějším složením tuků. Nicméně i s tímto nakládáme umírněně, neb podíl cukrů je podobný jako v klasické nutele. Ke sladkému pečivu není nutné podávat navíc ještě slazené či dochucené mléko, které obojí podporuje vyšší kazivost zubů.
Mléko
Pokud se týká mléka, není vždy snadné naplnit požadavky spotřebního koše. Požadované množství mléka však vychází z faktu, že by děti měly denně vypít 400-450 ml mléka, v samotné MŠ pak 300 ml. Jednoduché by bylo podávat mléko 2x denně, ne vždy to lze splnit i vzhledem k chuťovým kombinacím (např. s masovými pomazánkami). Mléko můžeme hradit mléčnými nápoji, ovocnými koktejly, bílou kávou, obilnými směsmi s mlékem a mléčnými obilnými kašemi. Nezapomínejme ani na kysaná mléka, podmáslí a kefíry – neslazená je lze podávat právě k některým sladkým druhům pečiva či k piškotům.
Z nápojů je vhodné dětem podávat čistou vodu, ovocné a bylinkové čaje nebo ředěné 100% džusy.
Plánování a sestavování svačinek
Vlastní plánování a sestavování svačinek by mělo následovat po sestavení poledního menu. Rozhodující je, zda je hlavní pokrm masový či bezmasý. Je-li bezmasý, je nutné soustředit pozornost na svačinky s dostatkem živočišných bílkovin a zvolit například rybí nebo vajíčkovou pomazánku a dodržet denní normu mléka. Je-li hlavní oběd sladký, již nezařazujeme sladké svačinky. Je-li jakékoliv denní jídlo sladké povahy, měli bychom mít na paměti, že nám tím ubývá možnost uplatnit zeleninu a v tento den si musíme dobře rozvrhnout zařazení zeleniny.
Pomocí příkladu nejlépe demonstruji, jak vyvážit svačinky:
1. Příklad méně vhodné skladby svačinek:
Přesnídávka – chléb, paštiková pomazánka, bílá káva
Oběd – polévka rýžová, čočka na kyselo, vařené vejce, salát z kysaného zelí, čaj
Svačina – houska s máslem a medem, čaj s citronem, pomeranč
Vzhledem k hlavnímu bezmasému jídlu je třeba se ve svačinkách zaměřit na plnohodnotné bílkoviny. Na přesnídávku by místo paštikové pomazánky byla vhodnější pomazánka například z kuřecího masa nebo z tuňáka, také zelenina by se zde hodila i s ohledem na odpolední sladkou svačinku. Na odpolední svačinku je žádoucí mléčný nápoj.
2. Příklad správné skladby svačinek:
Přesnídávka – veka, pomazánka z cizrny, rajče, bílá káva
Oběd – polévka z jarní zeleniny, řecký krůtí guláš, rýže, mandarinka, ovocný čaj
Svačina – chléb, tvarohová pomazánka, ředkvička, kefírové mléko
Přesnídávka i svačinka zde velmi dobře doplňují hlavní chod, jsou nutričně hodnotné i finančně přijatelné.
Mgr. Zlata Piskáčková, Ústav preventivního lékařství, Masarykova univerzita v Brně
Diskuze
Autor: Katka
Svačinky
Dobrý den,pracuji jako vedoucí školní jídelny a mám někdy problém,jelikož tvořím občas jídelní lístek s p. kuchařkou, dohodnout se na správné svačince.Zrovna kombinace,kterou uvádíte-pomazánka z cizrny,rajče-mi nejde do spojeni s bílou kávou- stejně tak ředkvičky s kefírem.
Někdy to opravdu není jednoduché sestavit „správný“ jídelníček,ale děkuji za rady.
S pozdravem Katka N.
Autor: johanka
svačinky
souhlasím s Katkou.Je velmi těžké zkombinovat svačinky.Lehce se napíší,ale musíme brát také v úvahu, aby to děti jedly a nechodily domů hladové s žaludečními potížemi.