Na otázky redakce odpovídá paní vedoucí školní jídelny Mgr. Lucie Francová.
Dvě kuchyně na starost
Vaše MŠ má dvě pracoviště, tedy dvě kuchyně, které řídíte. Máte v nich stejné receptury, jídelníčky a finanční normativy?
Ano, máme. Každé pracoviště má svou hlavní paní kuchařku, které mi s recepturami a jídelníčky pomáhají. Pokud jde o normativy, tak jsme letos museli zvednout ceny. Více než 5 let jsme nezdražovali a jelikož jsme malé pracoviště, tak už byl problém udržet kvalitu stravování. V současné době máme pro kategorii 3–6 let cenu celodenní stravy 48 Kč a pro děti s odkladem je to 59 Kč.
Když máte dvě pracoviště, využíváte možnosti společného nákupu, abyste ceny potravin srazili dolů?
To není možné, protože obě naše pracoviště mají oddělené účetnictví, sklady, stravné. Takže nakupovat na jednu fakturu nemůžeme. Jen u některých firem se to dá uplatnit, protože máme jedno IČO, ale ne všichni nám dají takovou možnost.
Kolik dětí tu máte?
V této větší školce jsou tři třídy po 26 dětech, takže 78 dětí a 10 dospělých. A v druhé menší dvě třídy po 26 dětech, takže 54 dětí a 8 dospělých.
Kuchařský tým a jeho motivace
Máte takové kuchařky, kterým vaše pojetí stravování vyhovuje?
Když jsem do školky na pozici vedoucí nastoupila, paní ředitelka chtěla změnu, protože tady měla starší paní hospodářku a kuchařky, kterým se s vidinou brzkého odchodu do důchodu už do nových věcí moc nechtělo. Po jejich odchodu nám zůstala jedna paní kuchařka z původního týmu lidí a zbylé tři jsme tedy museli vybrat. Já jsem chtěla vést stravování také trochu jinak a tak jsem si podle toho vybrala i nové kolegyně. Při pohovoru nás zajímalo, zda jsou nakloněné nějaké modernější kuchyni, jestli jsou ochotné se dál vzdělávat atd.
Byl problém takové kuchařky najít?
Tehdy jsme měli opravdu štěstí a problém to nebyl. Ale sehnat kvalitní lidi do kuchyně obecně problém je.
I když jsou fanynky moderního způsobu stravování, tak jejich platy a pobídky k práci jsou důležité. Jak je motivujete?
Máme pravidelně půlroční ohodnocení na základě pracovních výkonů, a když se třeba účastníme nějakých soutěží, tak nám to paní ředitelka zohlední jako práci nad rámec povinností a ohodnotí. Možnosti odměn jsou omezené, ale vím, že naše kuchařky berou jako odměnu například i to, že se mohou soutěží účastnit a ukázat, co vlastně dělají a mohou tak na sobě dál pracovat a rozvíjet své dovednosti.
Jakou roli hraje ve školním stravování tým v kuchyni?
Myslím si, že školní stravování je především o lidech. Musíte mít schopný tým, ochotný spolupracovat a učit se novým věcem, jezdit na školení. Protože když tohle nemáte, tak se můžete rozkrájet a nic se stravováním a jeho kvalitou nenaděláte.
Jak mají vaše kuchařky vybavené kuchyně, v nichž pracují?
Máme konvektomaty už asi 3 roky a byla to dobrá investice. Jinak nejsme nějak extra moderně vybavení i s ohledem na velikost škol. Ale myslím si, že to, co máme, je dostačující.
Kdo je ve vaší jídelně iniciátorem změn?
Kdokoli. Pokud kuchařky přijdou s nějakou novou iniciativou, které nic nebrání a je v našich možnostech, mohou ji realizovat.
Máte dvě dvojice kuchařek. Jak řešíte, když kuchařka chce jít na školení a má vařit?
Hledají si školení především na odpoledne, případně dnes už je možné absolvovat i víkendové školení. Když chtějí absolvovat nějaké školení na celý den, je to možné, pokud termín nahlásí dostatečně dopředu. Počítáme s tím pak při tvorbě jídelníčků, připravíme jednodušší jídlo, případně optimalizujeme počet v rámci výpomoci mezi oběma kuchyněmi. Paní kuchařky si navzájem pomáhají a záleží jim na ochotě pomoci.
Komunikace s rodiči a jak na ni?
Na vašich stránkách máte jakýsi interní informační systém. K čemu slouží?
Jde o informační portál pro rodiče, kam mají přístup na heslo a najdou zde všechny potřebné informace jako např. didaktické materiály, odkazy na fotky z akcí pořádaných školou, případně mohou diskutovat. Každá třída má svou sekci, jídelna také, zveřejňuje zde jídelníčky a recepty pro inspiraci. Ve vztahu k jídelně jsem zatím žádnou negativní diskuzi nezaznamenala. Musím ale říct, že máme osvícené rodiče.
Jak dalece musíte rodiče seznamovat s novými stravovacími trendy, které se nyní uplatňují? Bývá to včleněno do nějakých setkání s rodiči?
Poučovat rodiče nemusíme ani nechceme a stížnosti prakticky nezaznamenáváme. Setkání s rodiči máme pravidelná, například ve formě tvořivých dílen. Máme keramickou dílnu, kde si rodiče mohou přijít vytvořit s dětmi něco pěkného na památku, pořádáme každoročně rozloučení se školním rokem ve formě velké zahradní oslavy s táborákem, ale že bychom organizovali setkání o zdravé stravě, to ne. Nosím v hlavě nápad na akci v rámci rozloučení se školním rokem, v podobě soutěže pro maminky, tatínky a jejich ratolesti například soutěž o nejlepší pomazánku, bábovku, atd. Říkala jsem si, že by to mohlo být zajímavé oživení tohoto setkávání a vítězný recept bychom zařadili do našich receptů.
Když mají rodiče nějaký námět ke stravování, můžou za vámi přijít? Jak to děláte?
Určitě mohou přijít, mají na mě kontakt, kdykoliv mohou zavolat a domluvit se na schůzce. Každou středu odpoledne mám úřední hodiny. Samozřejmě mi průběžně chodí emaily a dotazy, většinou se to týká úhrady stravného.
Myslíte si, že je důležité s rodiči komunikovat v záležitostech stravování?
Jistě, ale jen do určité míry, abyste si pak na sebe neuvázali bič. Některé kolegyně dle svých slov neměly s přílišnou otevřeností a zásahem do jejich kompetencí ze strany rodičů nejlepší zkušenosti. Ale rodiče mohou s jakýmkoliv podnětem přijít, já si je ráda vyslechnu a pokud je to v našich možnostech, ráda jim vyhovím. Snažíme se být otevření.
V MŠ je velmi důležité, aby učitelky měly v otázkách stravování podobné postoje jako kuchařky. Jak je to u vás?
Ve školce jsou paní učitelky naladěné na společnou vlnu ve stravování. Za poslední roky se nám dost omladil kolektiv a s novou krví se pracuje dobře. Mají spoustu energie a nápadů, jsou schopné vzít nápad za svůj a pracovat s ním, motivují děti a snaží se. Velmi výjimečně při zavádění nových pro děti neznámých receptur děti motivujeme nějakou odměnou.
Jak na úspěšné receptury a jídelníčky
Vaše školka se celkem pravidelně dostává do finále soutěže jídelen.
Já jsem na tuto pozici nastupovala v roce 2009 a do soutěže jsme se přihlásily poprvé v roce 2011. Takže jsem do ní kuchařky nehnala hned. Potřebovala jsem zjistit, na co mají a taky se musely zapracovat v provozu. Když nastupovaly, neměly zkušenosti se školním stravováním. Když se v provozu vše zajelo, řekly jsme si, že je čas vyzkoušet také něco nového. Hned první rok jsme se dostaly do finále v Brně a další rok znovu do finále v Praze. V tu chvíli jsem řešila dilema, že nemohu vzít na soutěž všechny, které se nějakým způsobem podílely na soutěži, ale jen dvě hlavní kuchařky a mě jako vedoucí. Když máte čtyři kuchařky, chcete ten zážitek dopřát všem, ale musíte vybírat dle zásluh a odvedené práce. Do třetice jsme se do finále soutěže dostaly s oběma jídelnami, měly a máme z každého úspěchu velkou radost.
Když se ale dostanete čtyřikrát do finále, to znamená, že musíte mít dobré recepty a umět menu dobře poskládat. Kde berete receptury?
Kde se dá, publikací, které by byly určené pro jídelny, moc není. Takže buď z vlastní invence kuchařek, které si nové receptury vymýšlí a například i doma zkouší nebo hledáme inspiraci na nové receptury především z internetu. Další věc je vhodně poskládat menu, aby splňovalo podmínky soutěže a aby také nějak vypadalo, protože první kolo je pouze korespondenční. Připravit všechny podklady pro soutěž je práce pro mě.
To ale není jen u soutěže, totéž je u jídelníčku. Kdo u vás dělá jídelníček?
Děláme jídelníček společně, osvědčilo se to. Jednu dobu jsem ho dělala jen já s tím, že kuchařky si mohly říct, co by chtěly vařit případně co zařadit s ohledem na skladové zásoby. Viděla jsem také, že někde jídelníček dělají jenom kuchařky, ale to mi také nepřijde nejvhodnější. Zavedly jsme nakonec pravidelné společné porady jednou za 14 dnů a na nich jídelníček tvoříme. Setkáváme se obvykle po obědě, kdy je již v kuchyni klidněji. Jídelníček máme na tři týdny dopředu, vždy máme jeden týden připravený z minulého setkání a další dva tvoříme. Stačí nám cca hodina. Scházíme se tři, každá máme v hlavě nějaké recepty, nápady nebo inspirace.
Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz
Diskuze