Jak se vaří Na Korábě (2)

Nové trendy ve školním stravování

V přípravě jídelníčků se teď uplatňují určité trendy, třeba omezení masa, masových polévek, více obilovin. Jak jsou tyto změny přijímané u vás?

S omezením masa je to trochu složité. Bezmasé menu nemáme každý týden, ale například jen jednou v měsíci, popř. vaříme polomasitý pokrm. Musím ale říci, že naplňovat nutriční doporučení pro nás až tak složité není, protože podobné trendy jsme zavedly už před lety.

Jak se vám daří dodržovat podle spotřebního koše normu ve skupině masa?

Docela dobře. Musím říct, že většinou se pohybujeme plus mínus kolem 90 %. Někdy i přes 100 %, ale to musí být delší měsíc.

Je mezi rodiči zájem o vegetariánskou stravu?

Úplně ojediněle. Nějaké náznaky se objevují, ale zatím v minoritním zastoupení.

Další nové doporučení oproti dřívějšku je přidat luštěnin. Jak se k tomu stavíte vy?

S luštěninami to je obecně těžké, dostat se na požadovanou normu je snad až nadlidský výkon. Ale snažíme se spotřebu doplňovat různými luštěninovými vložkami do polévek. Případně je „skrýváme“ přidáním do různých pokrmů.

Které luštěninové jídlo je u vašich dětí nejoblíbenější?

Cizrnová kaše nasladko, kterou podáváme na svačinky. A pak různé polévky nebo pomazánky: z fazolí, z cizrny, z červené čočky. Minimálně jednou týdně nějaká taková pomazánka v jídelníčku je. Pečivo nám dováží pekař, případně rozpékáme.

Další nová věc je častější používání obilovin. Jak je to u vás?

Sladké obilné kaše máme na jídelníčku standardně. Dále obiloviny přidáváme do polévek, ty mají děti rády. Úspěšné jsou u nás například jáhly. Děláme z nich klasické rizoto nebo je používáme jako přílohu, třeba k pečenému nebo mletému masu.

Na větší množství zeleniny si už děti po celé ČR zvykly. Je to i tady u vás?

Ano, důležité je nabízet jim pestrý výběr. Děti mají dopoledne přístup k ovoci a zelenině a mohou chodit uzobávat.

Spotřeba ryb a ceny jídel

Jak se vám daří dodržovat doporučení v oblasti spotřeby ryb?

Rádi bychom se dostali na jedno rybí jídlo za týden, čerstvá ryba je drahá, ale i díky navýšení finančního limitu jsme cíli blíž. Snažíme se dělat různé rybí polévky a pomazánky. Ty jsou oblíbené, děti je mají jednou týdně.

Některým jídelnám je vytýkána malá spotřeba ryb a ony argumentují cenou. Myslíte si, že to je pádný důvod, že na drahé ryby se nedá našetřit?

Při nastavení finančních limitů někde uprostřed rozpětí to začíná být problém. Víme, že rodiče mají plateb všude dost, ale my jsme se rozhodli zdražit. Záleží na tom, jaké máte priority. Buď můžete vařit standardní obědy za nižší cenu, ale pokud chcete nabídnout něco víc, tak ceny musíte zvednout. Rodiče na toto ale slyší, pokud vidí, že děti dostávají opravdu kvalitní stravu z čerstvých surovin. Naštěstí jsme neměli negativní reakci na zvýšení cen.

A souhlasíte s názorem, že jsou možnosti, jak na drahá jídla našetřit?

Určitě se našetřit dá. Když dáte nějaké luštěninové nebo obilovinové jídlo, tak ušetříte. My jsme ale donedávna už i u klasických jídel byli na finančním limitu a neměli jsme tudíž jinou možnost, než navýšit cenu.

Proto jsem se vás na začátku ptal na společný nákup, protože jsou názory, že i když malé jídelny nedosáhnou na větší množstevní slevy, tak právě společnými nákupy se dá lecčeho dosáhnout.

Nenakupujeme společně, ale zaznamenala jsem různé tlaky například na centrálního dodavatele. Myslím si, že to není úplně správně, přeci jen nějaká konkurence by měla být. Nemám ani zprávy, že by nějaké menší MŠ nějak kooperovaly. Neříkám, že to není, či je možné, jen že nejsem informovaná.

Spotřeba mléka a pitný režim

Potýkáte se se spotřebou potravin, jako je mléko a mléčné výrobky?

Požadované 3 dcl na dítě a den jsou hodně, ale snažíme se to dohánět obilnými kašemi, kde je základem mléko. V jídelníčku jsme si ustálili určité dny na určitá jídla. Pomazánka z ryb – to je pondělí ráno. V úterý a čtvrtek dopoledne se nám střídají právě obilné kaše, pudingy, jogurty, přesnídávky. Takže se nám daří spotřebu mléka naplňovat a kompenzovat tím dny, kdy děti mají mléka méně.

A co když přijdou nové děti, které mléko nechtějí pít? Máte tady takové případy?

Jsou děti, které mají rády mléko jen studené, některé jen teplé, další jen kakao. Musí chtít sami, do ničeho je nenutíme. Jak na to, je ale dotaz spíše pro paní učitelky. Osobně si nejsem úplně vědoma zásadního problému s mlékem. Spíše jedna kuriozita – Měli jsme chlapečka, o němž maminka tvrdila, že je alergický na mléko a nesmí ho dostat. Dva roky jsme chlapce hlídali, jednou se ale nepovedlo a on mléko vypil. Volali jsme vystrašení mamince, co máme dělat, a ona řekla, že není alergický, že ho jen nemá rád. Takže pokud rodiče chtějí výjimky z jídla, tak pouze ze zdravotních důvodů a podložené lékařskou zprávou.

Můžete nám blíže popsat váš pitný režim?

Děti mají celodenně k dispozici čaj a vodu u svačin a oběda se dle povahy pokrmu střídají ještě mléčné nápoje (mléko, kakao, caro), šťávy a ovocné džusy.

Jak zvykat děti na nové pokrmy

Když vám v září dojdou nové děti, nezvyklé na jídla, co tady připravujete, jak to děláte, abyste je naučili nová jídla jíst?

Děti potřebují čas, potřebují se s novým jídlem seznámit a ochutnat ho, aby mu přišly na chuť. Většina dětí si zvykne. Spíše nám roste počet dětí, které přicházejí a jsou zvyklé jen na pár věcí. U některých dětí, kterým jsou 3 roky, je vidět, že jsou ještě nesamostatné, neumí třeba pít ze skleničky. Všeobecně je v dnešní době míň času na jídlo, rodiče spěchají, jídlo odbydou, nejí společně, a to na děti může působit.

Jak u vás stravování souvisí s výchovou, jakou roli má ve vašem vzdělávacím programu?

Bereme ho jako nedílnou součást ŠVP, i když v něm není přesně popsané. Snažíme se využívat zdravé stravy i k tomu, aby se děti v této oblasti vzdělávaly. Děláme s nimi např. různé barevné dny, děti přijdou oblečené v určité barvě a my ten den také vaříme jídlo v dané barvě. Mají také projekty, kdy samy pečou, aby poznávaly tradice s jídlem spojené, třeba Vánoce nebo Velikonoce apod. Dalším příkladem jsou čarodějnice, ty jsou oblíbené.

Popište nám prosím alespoň dva z těchto projektů.

Na čarodějnice přijdou děti v kostýmech a my si pro ně přichystáme čarodějnické menu. To se pak u nás podává například žabí polévka, čarodějnický kotlík nebo křupavé pařátky. Jde o běžná jídla, která pouze strašidelně nazveme. Paní učitelky jim pak vysvětlí, z čeho je daný pokrm. U projektů s pečením je hlavní práce na kolegyních, které s dětmi tvoří. Vypráví si u toho, poznávají tradice, suroviny i procesy tvorby jídla.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz