Jaké jsou požadavky dětských strávníků a jak na ně reagují ostatní? (2)

Postřehy z ankety

Pro zpestření uvedu několik postřehů z ankety:

• poslední dobou jsou zaznamenávány kladné a vzestupné reakce v objednávání zeleninových jídel a salátů
• používání nových receptur žáci oceňují
• při výběru ze dvou jídel děti velmi často volí podle přílohy (populárnější jsou knedlíky, těstoviny, rýže než vařené brambory)
• polévky se netěší přílišné oblibě (zde musím podotknout, že informace ze školních jídelen byly v tomto bodě natolik rozdílné a preference dětí se pohybovaly mezi polévkami zahuštěnými, vývary či polévkami luštěninovými zcela bez nějakých pravidel, že nebylo možno udělat přesnější vyhodnocení)
• smažené budou jíst dětští strávníci téměř cokoliv
• občas je problém s dospělými (jsou-li na jídelníčku např. luštěniny, odhlašují se – nejdou příkladem)
• na druhém stupni jsou vidět markantněji rozdíly mezi požadavky dívek a chlapců
• kečup by si děti lily téměř na všechno
• všeobecně nejsou v oblibě houby
• mnohde by děti přivítaly častější podávání moučníků

Aby však nedošlo k příliš skeptickému pohledu na situaci ve stravování našich dětí a školáků, podíváme se na výsledky ankety i z jiné stránky, poněvadž přestože výše uvedené informace nejsou příliš povzbudivé, neznamená to, že pracovníci školních jídelen rezignují.

Jak vyhovět chuti dětí a dodržet spotřební koš

Alfou a omegou při sestavě jídelních lístků je spotřební koš potravin daný vyhláškou o školním stravování, který je ve školních jídelnách respektován a ve své většině dodržován. V jeho rámci, daných mezích, se pak školní jídelny opravdu snaží strávníkům vycházet vstříc. Uvedu zde pár příkladů:

• hovězí maso, které se netěší velké oblibě, se připravuje buď mleté v kombinaci s vepřovým masem (klopsy v rajské omáčce jsou zářným příkladem, protože vařené hovězí maso k této omáčce celý oběd deklasovalo), nebo jako svíčková, která patří též mezi favorizovaná jídla, roštěná, či v oblíbených guláších se též dobře uplatní; shrnuto: vařený hovězí plátek nebo plátek ukrojený z dušeného celku už má svůj čas za sebou
• mnoho smažených pokrmů (i ty nešťastné hranolky) lze již dnes díky moderním technologiím (konvektomaty) připravovat i jinak než ve fritézách, kde pojmou příliš mnoho tuku
• z ankety vyplynulo, že děti většinou preferují spíše jednodruhové zeleninové saláty (zde se pravděpodobně projevuje i jistá konzervativnost našich strávníků), syrovou zeleninu též dobře zkonzumují, když je připravena jako obloha na talíři, velmi se osvědčuje výběr z více druhů salátů
• s konzumací dušené zeleniny je to trošku oříšek, ale pokud se vyhneme samotné dušené mrkvi (která je noční můrou mnoha strávníků) a vůbec zeleninovým pokrmům „bohatě“ zahuštěným moukou, kdy se jedná pak spíše o omáčku, lze s použitím různých zeleninových směsí přece jen probudit trochu zájmu; všichni víme, že kapusta či fazolky na smetaně nám na popularitě nepřidají, ale i tyto zeleniny se dají vhodně upravit
• s luštěninami je třeba zkoušet nové receptury, protože např. fazole na kyselo byly odsouzeny k zániku, ale v mnohých jídelnách jsou dětmi akceptovány ve fazolovém guláši či mexických fazolích, také luštěninové polévky se těší relativní oblibě
• samostatnou a nejproblematičtější kapitolou ve školním stravování jsou ryby, tady je takříkajíc každá rada drahá, zde jen vytrvalost a hledání nových receptur je cestou k dílčímu vítězství

Jak vyhovět dětským strávníkům

Jsem přesvědčena, že ve většině školních jídelen již léta praktikujete všechny tyto různé atraktivní postupy ve snaze vyhovět svým strávníkům, vymýšlíte nové úpravy jídel a vyhledáváte netradiční receptury.

Na některých školách fungují tzv. dětské parlamenty, které se mimo jiné vyjadřují i ke stravování a spolupracují s vedoucími školních jídelen, sem tam se ve školách dělají anonymní ankety se žáky a mnohdy jejich výsledky dopadnou překvapivě pozitivně – žáci jsou spokojeni a přejí si pouze menší změny, které lze akceptovat. Bílými vránami jsou stravovací komise, které by však mnohde mohly být účinným partnerem při řešení problémů.

Dalším důkazem snahy školních jídelen přiblížit se co nejvíce požadavkům strávníků je nabídka jídel na výběr. Je známo, že vůči této možnosti jsou občas snášeny výhrady, a to zejména v souvislosti s plněním spotřebního koše. Z poznatků z praxe se však domnívám, že se lze i s tímto problémem vcelku dobře vyrovnat vhodnými kombinacemi jídel, kdy strávník sní byť i neoblíbenou součást pokrmu, pokud je mu nabídnuta pro něho přijatelnější varianta  (špenát X zelí, hrachová kaše X fazolový guláš apod.).

Z ankety též vyplynulo, že spousta potravinářských firem je již připravena vyhovět náročným požadavkům našich strávníků. Mezi nejaktivnější partnery patří hlavně firmy mrazírenské (zeleninové směsi, různé rybí polotovary), potom firmy, dodávající různé obohacené směsi na přípravu nápojů, včetně chutných čajů, pekárenské podniky, které s celou škálou celozrnných výrobků výrazně obohacují nabídku, rovněž firmy nabízející konvenientní výrobky na náš trh nezůstávají pozadu, mlékárenské závody a mnoho dalších, kdož jsou vašimi dlouholetými partnery.

Výchova ke zdravé výživě

Nyní však nastává chvíle, kdy byl sice proveden rozbor a přehled obliby a možností školního stravování, ale co dál? Jak postupovat, aby se konečně začaly měnit nesprávné stravovací návyky dětí? Je překvapivé, že z mnohých rozhovorů s rodiči, z některých článků v tisku apod. vyznívá, že kdyby školní stravování bylo na lepší úrovni, tak by se děti stravovaly lépe a problémů by bylo méně. Trochu to působí jako snaha přenést odpovědnost v této závažné problematice na školní jídelny. Problém však netkví v tom, že by školní jídla byla nechutná a jejich sortiment nevhodný, ale v tom, že nejsou populární a navíc stále bohužel přetrvává „rezervovaný“ postoj vůči školním jídelnám. Ve své většině sem totiž strávníci přicházejí s naprostým nedostatkem informací o tom, co je pro ně zdravé, vhodné a čemu by měli dát přednost. Tady by totiž měla hrát hlavní úlohu rodina. Odtud děti přicházejí vybaveny stravovacími návyky, podepřeny postoji a názory rodičů. Navíc dochází k tomu, že celkově si u nás nevážíme jídla a bereme jako samozřejmost, že je máme a tudíž s ním mimo jiné i plýtváme.

Možná by pomohlo, kdyby byly děti ve školách populárně-naučnou formou seznamovány s tím, jak se mají správně stravovat, a hlavně proč. Ne však jednorázově formou besedy či nezáživné přednášky, kdy do sebe z nudy žďuchají a pomlouvají školní jídelnu, ale průběžně, třeba v rámci nějakého předmětu, případně s praktickými ukázkami. Zkusit je třeba vhodným způsobem zainteresovat do práce školní jídelny a přiblížit jim, co se v ní vlastně děje.

Použiji zde příměr – jedná se o běh na velmi dlouhou trať, ale myslím, že bychom již měli začít nastupovat do startovních bloků. Máme přece před sebou například varovné signály  z USA, kde jsou dnes již stovky tisíc obézních dětí. Případy obezity mezi dětmi v USA se v posledních 30 letech zdvojnásobily až ztrojnásobily (zdroj: čtk Lidové noviny 4. dubna 2006). Také v jiných státech Evropy se potýkají s obezitou dětí, a nejinak tomu začíná být i u nás. Vzhledem k úzkým kontaktům, které máme např. s holandskými školami, víme, že se zde velmi vážně zaobírají otázkou, jak vyřešit stravování dětí ve školách a zda by to pomohlo zamezit stále narůstajícímu počtu obézních dětí. Náš systém školního stravování nám docela závidí nejen zde, ale i jinde v Evropě, jak jsem se o tom mohla osobně přesvědčit při několika svých návštěvách ve školách v zahraničí.

Školní stravování jistě není samospasitelné a nevyřeší veškeré špatné stravovací návyky našich dětí, ale určitě by mohlo účinně pomoci. Je však zapotřebí výrazné podpory jak státu, tak odborné i laické veřejnosti. Zvýšit informovanost všech zainteresovaných stran. Rozšířit účinnou a cílenou osvětu v této oblasti.

V současné situaci ve školství nám v pravdě moc nenapomáhá ani to, že počty pracovníků ve školních jídelnách jsou stále omezovány a jejich finanční ohodnocení také není příliš atraktivní. Brzdí to rozvoj služeb v těchto zařízeních, protože dnes již přetížení pracovníci nemají pak mnoho sil na propagaci své práce a další rozšiřování nabídek, které by strávníky přilákaly.

Věřím ale tomu, že přese všechna současná negativa je dnes již zjevné, že školní stravování není nepodstatnou součástí školství, ale nesmírně důležitým partnerem při výchově naší budoucí generace.

Anna Packová, odborný referent pro školní stravování, Magistrát města Brna