K vašim dotazům na výživu dětí v MŠ

KOŘENÍ PRO DĚTI

Je koření vhodné pro děti, zejména pro děti předškolního věku? Otázka by měla znít nikoli zda, ale jaké, kolik a proč.
Začněme od konce – proč?

• Koření je důležitou součástí většiny pokrmů, dodává jim typickou chuť a vůni
• Často dodává pokrmu barvu, zlepšuje jeho  vzhled a zvyšuje chuť k jídlu
• Většina druhů koření má vedle chuti, vůně a barvy také  příznivé účinky – zlepšuje proslinění žvýkaného sousta, omezuje nadýmání, usnadňuje trávicí pochody
• Děti jsou na okořeněné pokrmy z domova zvyklé a asi bychom jako školní jídelna neuspěli něčím neslaným a fádním. A není pro to ani důvod, jak vyplývá z předchozích řádků.

Jaké koření vybereme pro děti?
Ve školních jídelnách mateřských škol vybereme především běžné domácí koření české kuchyně: kmín, majoránku, saturejku, bazalku, libeček, dobromysl, tymián apod. Nevynecháme ani koření, které není původem z našich zeměpisných šířek – sladkou papriku, muškátový oříšek a květ, zázvor, kurkumu, fenykl, anýz, skořici, vanilku. Nepoužíváme ostré koření, které pálí: mletý pepř, čili, pálivou papriku, kari a podobné. Děti vnímají pálivou chuť mnohem intenzivněji než dospělí,  je jim  nepříjemná a navíc tyto druhy koření jsou pro ně zbytečně dráždivé.

Dáváme přednost zelenému koření: pažitce, petrželi, celerové nati, řapíkovému celeru, čerstvé bazalce, libečku a dobromysli (oreganu), kopru, rozmarýnu, saturejce. A samozřejmě budeme mít na mysli, že i cibule a česnek je svého druhu koření nejen s vynikajícími chuťovými vlastnostmi, ale je i nutričním přínosem a má desinfekční účinky. 

Zbývá říci  kolik? To je jednoduché – především s citem a s mírou. Předškolním dětem rozhodně kořeníme méně než starším dětem a zejména než jsme zvyklí kořenit dospělým.  Starším dětem a středoškolákům můžeme občas přidat i trochu ostřejšího koření; jsou na chuť pokrmů náročnější, zvyklí z rodiny a v mnoha případech z „fast food“.

Ještě něco zbývá dodat: jak je to s ochucováním speciálními  přísadami a omáčkami? Většina z nich má vyšší obsah soli a kyseliny glutamové. Nepoužíváme je pro děti mladší 6 let a pro ostatní jen zřídka a velmi omezeně, skutečně pouze na zvýraznění chuti některých chuťově nevýrazných polévek a pokrmů. Na ochucovací přípravky si děti snadno vytvoří návyk a přestanou vnímat méně výrazné chuti potravin a pokrmů a  odmítají je; často jsou to právě ty složky výživy, které jsou pro ně nutričním přínosem a které je chceme naučit pravidelně konzumovat. Sójovou a worcesterskou omáčku a jim podobné výrobky nepodáváme dětem v předškolních zařízeních vůbec, starším jen výjimečně anebo se bez nich  také obejdeme. 

UZENINY A UZENÉ VÝROBKY

Uzeniny (např. párky, salámy) nejsou ze stravování dětí předškolního věku vyloučeny, ale rozhodně je nebudeme doporučovat. Proč? Obsahují hodně soli, koření a hlavně tuku. Pokud je chceme ve stravování v mateřských školách občas použít, volíme zásadně uzené výrobky z celé svaloviny: šunku, kladenskou pečeni, moravské uzené apod. Zařazujeme je 1x měsíčně jako součást přesnídávky. Také na přípravu hlavních jídel používáme vepřové  uzené maso s malým obsahem tuku, uzené kuřecí a krůtí maso. Tyto druhy uzeného používáme i do zapékaných pokrmů, např. z těstovin, brambor, zeleniny, do rizota apod. Pokud takové pokrmy podáváme 1x za měsíc až 6 týdnů, můžeme mít čisté svědomí. Salámů a párků si děti zpravidla užijí dost jinde než v mateřské škole. A také proto bychom stejné zásady měli dodržovat i ve stravování školních dětí a středoškoláků.

PITNÝ REŽIM A NÁPOJE PRO PŘEDŠKOLÁKY

Děti  tráví v mateřské škole několik hodin denně – některé jdou domů „po o“, jiné čekají na odchod do pozdního odpoledne, ale vždy je to velká část dne. Po tu dobu musí mít zajištěny všechny fyziologické potřeby. Dostatek nápojů je jednou ze zásadních potřeb každého jedince a u dětí to platí zvlášť.

Každé dítě předškolního věku potřebuje denně zhruba 1,5 – 1,7 l tekutin. Množství záleží na fyzické a psychické zátěži, na intenzitě tepla, kterému je vystaveno a na tělesné aktivitě. Nelze říci, že děti potřebují jednoznačně více tekutin v letních teplých dnech. V zimě jsou vystaveny prostředí v dobře vytopených třídách nebo bytech se suchým vzduchem, cvičí, hrají si, pohybují se jako v létě na hřišti. Takže si nelze myslet, že v zimě můžeme příjem tekutin omezovat. Dítě leckdy nedokáže rozpoznat pocit žízně, ale je nevrlé, nesoustředěné, špatně reaguje na program ve škole, hůře si osvojuje nové poznatky, často trpí bolestí hlavy. Obměna vody v tělesných tkáních je u dětí několikrát (až 5krát) rychlejší, než u dospělých.

Byly doby, kdy se podávání tekutin  ve „školce“ omezovalo s odůvodněním, že není dostatek času pečovat o včasné a hygienické vyprázdnění dětí. To je už naštěstí pryč a lze jen doufat, že navždy.

Vedení mateřské školy odpovídá  za to, kolik a jakých nápojů děti denně dostanou.  Podávání nápojů ke každému dennímu jídlu je samozřejmé. Kromě toho musí mít děti možnost napít se kdykoli pocítí potřebu, proto mají mít k dispozici nápoje ve třídách, na zahradě i na hřišti, při každé činnosti¨.

Jaké nápoje dětem nabídnout? Rozhodně „obyčejnou“ vodu. Bude-li z vodovodního kohoutku, bude záležet na její kvalitě v místě. Není-li následkem úprav k zajištění hygienické nezávadnosti chuťově přijatelná, mohou ji nahradit balené vody. A to raději neperlivé a rozhodně bez příchutí. Dalším vhodným nápojem je slabý pravý čaj, ovocné a bylinkové čaje – vždy jen slabě slazené. Oblíbené jsou limonády či ovocné šťávy. Doporučujeme takové výrobky, které nejsou příliš sladké a jsou obohaceny vitaminovou složkou, mohou to být i ovocné nápoje typu light. Džusy mají být ředěné zhruba napůl. Možné je použít také neperlivé minerálky.

Co vůbec do jídelníčku či nápojového lístku dětí nepatří, to jsou kolové nápoje, silný čaj a káva. Obsahují látky, které podporují vyměšování a tím tekutiny z organismu rychle odvádějí, neplní tak sledovaný účel. Kolové nápoje kromě toho obsahují dost cukru, kofeinu.

Stručně shrnuto:
• dětem podávat dostatek tekutin, v jejich příjmu je neomezovat
• preferovat vodu, neperlivé minerálky, neperlivou balenou vodu, slabý čaj, ovocné a bylinkové čaje málo slazené
• nepodporovat návyk na sladké, proto nepodávat ochucené vody, omezit podávání slazených nápojů – čaje, limonád, sirupů atd., ovocné džusy ředit
• omezit podávání nápojů, které zvyšují vyměšování – silný čaj, káva
• úplně vynechat  kolové nápoje 

Více si můžete přečíst ve Zpravodaji školního stravování č. 5/2004 a z
poslední doby ve stejném časopise, ale v č. 1/2006. Zpravodaj školního stravování vydává Společnost pro výživu jako stálou přílohu časopisu Výživa a potraviny.

Ing. Eva Šulcová, redakce časopisu Výživa a potraviny