Krabičky místo oběda? Vedoucí jídelny o hranicích nových pravidel

Hostem našeho rozhovoru je Bc. Renáta Černá, DiS., vedoucí školní jídelny v Dobřanech u Plzně a nutriční terapeutka, která ve školním stravování působí už řadu let. V oboru je známá svým nadšením a odvahou zkoušet nové věci, přičemž je vidět, že ji nic jen tak nezaskočí. V rozhovoru otevřeně popisuje, jaké to je začínat nový školní rok s novelou vyhlášky na stole, co jí přijde problematické a naopak co vnímá jako pozitivní posun.

Otázka: Novela vyhlášky o školním stravování byla zveřejněna až na samém konci prázdnin, pouhé čtyři dny před začátkem školního roku. Jak jste tuto situaci vnímala a co to pro vás v praxi znamenalo?
Odpověď: Vydat vyhlášku o školním stravování čtyři dny před začátkem školního roku mohl jen někdo, kdo nemá představu, jak jídelny fungují. Byla jsem naprosto zděšená. V jídelně jsem od rána do večera zajišťovala běžný provoz a na čtení vyhlášky nebo organizační změny vůbec nebyl čas. V tu chvíli pro mě bylo hlavní, aby děti 1. září dostaly oběd. To byl základ. Takže jsem vyhlášku úplně vypustila a začala se jí zabývat až druhý týden v září. To samé jsem radila i kolegyním, s nimiž jsem v kontaktu. Důležité bylo zajistit suroviny a jídelníčky. Čtení vyhlášky nebo metodiky muselo ustoupit.

Otázka: Jak jste se vyrovnala s novou finanční kategorií 2–3 roky?
Odpověď: Zkontrolovala jsem si finanční limity a zjistila, že se do nich vejdu. Takže zatím novou kategorii nezavádím. Počkám, až to budu mít připravené v programu. Pro mě by to teď byla zbytečná komplikace, která není třeba.

Otázka: Jak jste řešili komunikaci s rodiči ohledně „krabiček“ (tedy možnosti donést si do jídelny vlastní stravu)?
Odpověď: Dohodla jsem se s paní ředitelkou, že dokud nebude poptávka, nebude ani nabídka. Rodiče informace mají z médií, my jim je cíleně nepodáváme, například že bychom na třídních schůzkách vyhlásili: odteď si děti mohou nosit z domova krabičky a odhlašovat školní oběd. To ne! Pokud někdo přijde s konkrétním požadavkem, budu to řešit. Ale zatím se na schůzkách nikdo neptal, řešilo se jen složení jídelníčku. Třeba v MŠ si to neumím představit, přijde mi to jako nejhorší část vyhlášky, bez koncepce a navíc hygienicky problematická. Já rodičům zrovna v tomto ohledu cestu vyšlapávat nebudu. Pokud má někdo zdravotní nebo náboženský důvod, dá se uvařit dieta. To umíme a děláme to. Ale krabičky jen proto, že dítě nejí čočku – to ne. Pokud rodič bude trvat na donesení krabičky, musí podepsat prohlášení o nezávadnosti pokrmu a o rizicích, která na sebe bere.

Otázka: Už se u vás nebo ve vašem okolí objevil někdo s tímto požadavkem?
Odpověď: U nás ne. Slyšela jsem, že jinde už ano – třeba maminka poslala dítě do školy jen s rohlíky s nutelou. Ale u nás zatím naštěstí nikdo. A ani nemám připravené žádné formuláře, protože to chci spíš rodičům vymluvit. Raději s nimi mluvím a vysvětluji, že jídlo z jídelny je vyvážené a kvalitní. Zároveň by mě samozřejmě zajímal i důvod, proč si dítě chce brát z domova krabičku s jídlem. Vždy se snažíme věci vyřešit společnou komunikací.

Otázka: Jak se stavíte k vaření podle nového spotřebního koše, kdy máte v plánu zkoušet jídelníčky dle nových pravidel?
Odpověď: Určitě to chci zkoušet, jakmile to bude možné v programu. Ale obávám se, že nebude dobře nastavený, hlavně kvůli čistým vahám – to ale uvidíme. Rozhodně nechci dětem způsobit šok. Budu změny dávkovat postupně, aby to ani nepoznaly, zvlášť ve školce.

Otázka: Jak přistupujete k jídelníčkům ve školce, kde děti často některá jídla odmítají?
Odpověď: Je důležité vždy sestavit jídelníček tak, aby tam bylo něco, co dítě sní. Pokud je hrachová kaše, musí být k ní polévka, kterou mají rády – třeba krupicová s vejci. A odpoledne svačina, kterou dítě zná a má rádo. Pak se nemusí řešit krabičky, protože i když z oběda dítě sní jednu či dvě lžíce, dosytí se polévkou nebo svačinkami.

Otázka: Co považujete v novele za pozitivní, na co se těšíte?
Odpověď: Líbí se mi spojení ovoce a zeleniny, důraz na to, aby byly součástí každého jídla, a zákaz sladkých nápojů. U nás děti už pět let pijí jen vodu a není s tím problém. Nabízíme také mléko a občas mošt z místní farmy – ten je kvalitní a dáváme ho jen sezónně, nemáme ho v nabídce stále a ani to neplánuji. Je to takový bonus pro děti, když přichází podzimní čas. A když se mošt ohřeje, je to lahůdka, kterou mají jen výjimečně.

Otázka: A závěrem – co byste vzkázala kolegyním a kolegům, kteří jsou z celé vyhlášky rozpačití?
Odpověď: Nenechte se otrávit. Dělejte svoji práci tak, jak ji děláte dobře. Spotřební koš neříká, jestli je jídelna dobrá nebo špatná. Důležité je mít spokojené děti. Začínající vedoucí by se měli nejdřív naučit zvládnout provoz, komunikaci s dětmi i rodiči, a až potom řešit vyhlášku. Školní stravování funguje desítky let, nezastaví ho jedna vyhláška.