Autor: Jitka Rusková

22. července 2009

Školní stravování je již řadu let skutečně vděčným tématem pro média i veřejnost. Pomineme-li průběžné sledování kvality a chutnosti školních obědů, poslední vlna „zájmu“ se zvedla v červenci roku 2007 po zjištění, že jsou školní děti nuceny díky zastaralé vyhlášce jíst až 66 g bílkovin denně (Ing. David Bartůšek v časopise Týden: Hody dětských masožroutů, 23. 7. 2007).

Negativní kampaň, aneb Jak to všechno začalo
Tato informace byla dále rozebírána bez jakéhokoli zjišťování dalších faktů a souvislostí a školní stravování se ocitlo doslova pod drobnohledem. Na zprávu v Týdnu navázala například série článků v Lidových novinách, Denících či Mladé frontě DNES, z nichž se čtenáři kromě informace o nadbytku bílkovin v dětské stravě dozvěděli také o tom, že používané dávky jsou z devadesátých let, tedy „z dob socializmu“ a že nikdy nebyly vědecky stanoveny. A výsledek? Narůstající dětská obezita! Mohli jste si přečíst také o tom, jakým utrpením jsou obědy ve školního jídelnách pro děti, a jak má člověk, který se stravoval ve školní jídelně, později pokřivený pohled na jídlo jako takové.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tehdy v čele s Danou Kuchtovou, se zavázalo zjednat nápravu v podobě nových „moderních“ dávek, které nařídí snížení příjmu nejen sacharidů a tuků, ale zejména bílkovin, a to o jednu třetinu. Ke slovu se měly také dostat daleko zdravější potraviny – zejména ovoce a zelenina. Kromě běžné smíšené stravy by se tak mohly ve školách častěji podávat nejen vegetariánské pokrmy, ale i veganské a makrobiotické, a poprvé se začalo hovořit také o programu na podporu využívání biopotravin ve školních jídelnách.
Články vyvolaly jednak vlnu souhlasu zanícených rodičů na straně jedné, na straně druhé však i odpor z řad odborníků, zejména dětských lékařů, odborníků na výživu a samozřejmě zaměstnanců školních jídelen. Tento nesoulad se projevoval i formou „dopisování si“ přes tištěná média.

První vlaštovky
Aby média dostala informaci o nekvalitním a „nechutném“ školním stravování ještě blíže k lidem a nemluvila pouze o číslech a vyhláškách, rozhodla se redakce Mladé fronty DNES pro uspořádání testu školních jídelen (29. a 30. 11. 2007). S jeho průběhem jste byli seznámeni na konferenci Školní stravování v loňském roce, shrňme jej tedy pouze stručně: dopadl „překvapivě“ dobře. Nejhorší školní jídelna dostala průměrné hodnocení 2,3, jinak padaly jedničky, jídla tedy všem chutnala a odpovídala zásadám zdravé výživy dětí.
Podobně dopadlo i hodnocení deseti jídelních lístků z pražských základních škol nutričními terapeutkami z Poradenského centra Výživa dětí, které zorganizoval Pražský deník (24. 1. 2008). Kromě výtky na ne příliš vysoký výskyt ovoce a zeleniny totiž došly k závěru, že jídla jsou nápaditá a pestrá, vhodně zkombinovaná a především – že nic nenasvědčuje tomu, že by po nich děti na základních školách měly tloustnout.

Školní stravování 2008
Do řešení nepřehledné a zmatené situace se vložila Společnost pro výživu, která se problematikou školního stravování dlouhodobě zabývá a formou přednášek shrnula celou dosavadní medializaci na loňské konferenci Školní stravování. Současně byla domluvena také spolupráce s Poradenským centrem Výživa dětí na společné tiskové konferenci.

Školní stravování včera, dnes a zítra (16. 7. 2008)
Za Společnost pro výživu se na přípravě tiskové konference podílel prim. MUDr. Petr Tláskal, Ing. Eva Šulcová a Bc. Alena Strosserová. Společně připravili textové podklady nejen o smyslu školního stravování, ale i o jeho historii a současnosti, pravidlech, kterými se musí školní jídelny řídit, i o tom, jak a proč je vlastně české školní stravování unikátní. Sdělení doplnila nutriční terapeutka Jitka Tomešová z Poradenského centra Výživa dětí, kdy se zabývala významem školního stravování pro dětskou výživu a její pravidelnost. Tiskovou konferenci navštívilo více než třicet novinářů z nejrůznějších médií (Vlasta, Český rozhlas, Deníky, Chvilka pro tebe) a kromě odpovědí na řadu otázek, které mnohdy trápily i je samotné, se jim dostalo také výborného „školního“ oběda v podobě ryby se zeleninou, koprové omáčky s vejcem a buchtiček se šodó.
Zpětně můžeme tiskovou konferenci hodnotit velmi pozitivně (na rozdíl od tiskové konference společnosti Eurest, která proběhla o pouhý měsíc dříve). Během prvních dvou měsíců školního roku 2008/2009 vyšlo více než 25 článků a stále se objevují další. Informace v nich nebývají nijak zkreslené, tiskové materiály většinou novináři přebírají téměř doslovně. Jako jednu z výjimek můžeme označit pokus o senzaci časopisu Žena+ s názvem Skippy na talíři. Nicméně, protože novinářka poslala článek k autorizaci, v původním znění (naštěstí) neprošel.

Další medializace
Stejně, jako bylo školní stravování před téměř dvěma lety očerněno, podařilo se je zřejmě alespoň částečně „odčernit“. O tom, že by dětem vydávala jídlo upocená kuchařka, že by bylo denně spálené nebo přesolené nebo že nese školní stravování vinu na dětské obezitě, se již příliš často nedočteme. Svůj podíl na tom má i vlna jiných „aktuálnějších“ témat, např. Bio do škol, Školní mléko či Ovoce a zelenina do škol.
Nepochybný podíl na vesměs pozitivních mediálních výstupech mají také aktivity řady z vás – ať už se jedná o soutěž o nejlepší jídelnu, kterou zorganizovala paní Anna Packová v Brně, nebo možnost rodičů vyzkoušet si pokrmy ve školních jídelnách, ovlivnit jídelníček nebo propojení školní jídelny s výukou například formou dnů zdravé výživy atp. Důležité je nezapomenout se s podobným projektem nebo možností „pochlubit“ médiím.

Inspirace na závěr
I přesto, že se situace v českých médiích uklidňuje, nebylo by dobré zavírat oči a nechat se současnou situací ukolébat. V aktivitách, které jsou zatím jen ojedinělé, pokračujte, rozvíjejte je a zvěte, pokud vám to škola umožní, široké okolí. Inspirací může být i aktivita Eurestu – Barvožrout, získání označení Zdravá škola, zapojení místních odborníků (například nutričních terapeutek z nemocnice) i médií do dne zdraví, diskusí, anket, besed nebo on-line rozhovorů. Na jeden takový se můžete podívat na www.vyzivadeti.cz. Na otázky v něm odpovídala paní Bc. Alena Strosserová.

Medializace tiskové konference
Médium	Počet výstupů
Deníky	6
Týdeníky	7
Měsíčníky	5
Občasníky	2
Rozhlas	3
Internet	8
Celkem	31

Ostatní medializace za období 5/2008 – 4/2009
Médium	Počet výstupů
ČTK	3
Deníky	16
Týdeníky	7
Měsíčníky	7
Občasníky	1
Televize	3
Rozhlas	3
Internet	3
Celkem	43