Přeskočit na obsah

Mléko a mléčné výrobky ve výživě dětí (3)

Také po vás rodiče malých strávníků častěji vyžadují stravu bez mléka? Může to být i důsledkem mýtů, které se o této potravině neustále šíří v médiích. Závěr seriálu článků o mléku a mléčných výrobcích ty nejčastější z nich vysvětluje. Seznamte se s nimi a vybavte se důvěryhodnými argumenty pro diskusi s rodiči.

Autor: Mgr. Jana Spáčilová
Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Závěr seriálu článků o mléku a mléčných výrobcích vysvětluje mýty, které se o těchto potravinách šíří. Seznamte se s odpověďmi na dotazy rodičů a vybavte se argumenty pro diskusi s nimi.

Mléko a mléčné výrobky jsou klasickým příkladem údajně škodlivých potravin. Odpůrci jejich konzumace šíří mezi veřejnost klamavé informace, avšak všechna tvrzení byla odborníky vyvrácena. Uveďme příklad některých mýtů.

1. mýtus: Trvanlivé tzv. UHT mléko není vhodné pro děti

UHT mléko je během zpracování pár sekund zahříváno na teplotu 135 °C. Při tomto procesu získává mléko delší trvanlivost, naopak dochází k drobným změnám vůně a chuti a také k nepatrné ztrátě živin, zejména vitaminů (uvádí se celková ztráta živin do 10 %). Na obsah vápníku a jeho využitelnost záhřev vliv nemá. Do mléka se rozhodně nepřidávají žádné přídatné látky, které by pomáhaly prodloužit trvanlivost. Nic špatného v UHT záhřevu tedy není. Čerstvé mléko prochází pouze pasterací, tedy úpravou při nižší teplotě (70–75 °C). Pasterace minimálně ovlivňuje chuť a nutriční hodnotu mléka, inaktivuje škodlivé mikroorganismy, avšak nevede k jejich úplnému zničení a při nedodržení vhodných skladovacích podmínek se čerstvé mléko rychle kazí.

UHT mléko je nutričně vhodné pro dospělé i pro děti. Jedná se o kvalitní výrobek s výhodou delší trvanlivosti, který můžeme bez obav vložit do nákupního košíku.

2. mýtus: Mléko vytváří hlen, který snižuje průchodnost sliznic

Žádná z odborných studií doposud neprokázala vliv mléka na zahleňování organismu. Po vypití mléka se na sliznicích tvoří jemný povlak tvořený mléčným tukem a u někoho může subjektivně vyvolávat pocit hlenu. Povlak se však velmi rychle rozpouští. Zvýšená tvorba hlenu je většinou mikrobiálního původu nebo se může jednat o alergii.

3. mýtus: Ne všechny jogurty obsahují živé kultury

Podle naší legislativy musí jogurt obsahovat živou jogurtovou mikroflóru v přesně definovaném množství (nejméně 10 milionů/g) na konci data trvanlivosti jogurtu. Všemi výrobci je tento požadavek respektován. Bez živých jogurtových kultur by se jogurt vlastně ani vyrobit nedal!

4. mýtus: Jogurty obsahují brouka červce nopálového a jiná nebezpečná „éčka“

Kódy E zavedla Evropská unie pro přídatné látky, které byly dostatečně toxikologicky prozkoumány a schváleny úřady pro použití do potravin. To se týká také barviva E120. Ačkoliv se toto přírodní červené barvivo s názvem karmín vyrábí z vysušených těl hmyzu červce nopálového, nejedná se o toxickou látku, avšak může zhoršit hyperaktivitu dětí. Z tohoto důvodu není pro děti tím nejvhodnějším barvivem. Najdeme ho v některých výrobcích zejména s jahodovou příchutí.

V jiných slazených jogurtech může být barvivem např. koncentrát z karotky, z černé mrkve, z červené řepy, což jsou barviva naprosto bezpečná. Výrobek od výrobku se liší a vyplatí se tedy sledovat složení nakupovaných potravin. Pravidlo „Čím méně, tím lépe“ v tomto případě rozhodně platí. Vybírejme takové výrobky, které ve svém složení obsahují co nejméně přísad. Výrobky s dlouhým seznamem raději do košíku nedávejme.

V případě bílého jogurtu žádné přídatné látky povoleny nejsou, u ochucených výrobků jsou použity pouze povolené složky (barviva, sladidla, konzervanty apod.) v povoleném množství. Je už na samotném spotřebiteli, zda si vybere ochucený jahodový jogurt nebo do bílého jogurtu zamíchá čerstvé jahody.

5. mýtus: Smetanový jogurt obsahuje více vápníku než polotučný

V mléčných výrobcích je vápník vázán zejména na bílkoviny mléka. Platí úměra, že čím vyšší je množství bílkovin, tím vyšší je obsah vápníku. Ve srovnání s polotučným jogurtem obsahuje smetanový jogurt více tuku, na úkor tuku je v něm méně bílkovin a zároveň tedy i méně vápníku.

Výrobek (100 g)Tuk (g)Bílkoviny (g)Vápník (mg)
Jogurt bílý (3,5 % tuku)3,54,5178
Jogurt smetanový (min. 10 % tuku)10,03,0120

Zdroj: Databáze složení potravin ČR (www.nutridatabaze.cz)

6. mýtus: Z mléčných výrobků jsou pro děti nejlepší smetanové dezerty

Smetanové mléčné dezerty jsou energeticky bohaté, tučné a přeslazené. Při nadměrné, téměř denní konzumaci, hrozí rozvoj nadváhy a obezity u dětí. Z hlediska prevence nežádoucího nárůstu hmotnosti bychom pro děti od dvou let měli sledovat tučnost výrobků, děti učit na co nejpřírodnější chutě a nezvykat je na chuť sladkou.

7. mýtus: Tofu je sýr

Tofu, nesprávně nazývaný sójový sýr nebo tvaroh, se vyrábí srážením sójového nápoje, následným odstraněním přebytečné tekutiny a takto vzniklá sraženina se formuje do různého tvaru. Ve srovnání se sýrem neobsahuje tofu laktózu ani cholesterol, má příznivější složení tuku, nevýhodou je však nižší biologická hodnota bílkovin, nižší využitelnost vápníku a jiných minerálních látek, chybí v něm vitamin B12. Ač se tofu vzhledem podobá sýru, z hlediska výživového se jedná o dva odlišné výrobky.

8. mýtus: Sýry a jiné mléčné výrobky nijak neovlivňují vznik zubního kazu

Příčinou zubního kazu je vznik organických kyselin po konzumaci jídla. Dochází tak ke snižování pH v dutině ústní, což vede k uvolňování minerálních látek ze skloviny (tzv. demineralizace). Po konzumaci sýrů však ke snižování pH v ústech nedochází. Ba naopak, sýr dokonce pH zvyšuje, navíc obsahuje vápník a bílkoviny, které podporují remineralizaci skloviny. Dá se tedy říci, že sýry a jiné mléčné výrobky (ovšem v neslazené variantě!) prospívají zdraví dutiny ústní a brání vzniku zubního kazu.

9. mýtus: Mléko z obdchodu je ředěné vodou

Mléko dodávané do obchodní sítě je ošetřováno v souladu s potravinářskými standardy. Výroba mléka zahrnuje několik kroků, voda se však v žádném z nich k mléku nepřidává, stejně tak jako se k mléku nepřidávají žádné konzervační látky.

Mgr. Jana Spáčilová – Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Autor: Mgr. Jana Spáčilová
Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se