Nevhodné stravovací návyky dětí

Fyziologická specifika výživy dětského věku
Růst a vývoj dítěte

• Novorozenec
• Kojenec
• Předškolní dítě
• Školní dítě
• Dospívající

Matka – Dítě – Kojení a možné pozdější problémy
Problémy somatické
– Dítě nemůže být kojeno
Pouze asi 2 – 3 % dětí nemůže být kojeno z důvodů matky.
Kontraindikací kojení je metabolické onemocnění dítěte (galaktosemie), těžká infekce matky (např. HIV).
– Stále častější je předčasné ukončování kojení

Mateřské mléko
Zajišťuje optimální vývoj dítěte v časném věku (prvních šest měsíců):

• tělesný růst
• psychické funkce
• imunologické reakce
• metabolické procesy

Příznivě ovlivňuje zdravotní stav novorozenců a kojenců a pro dané, ale vlastně i pro pozdější období je funkční potravinou.

Význam výzkumu náhradní výživy.

Biologie mateřského mléka

• Základní živiny (bílkovina, cukr, tuky)
• AMK – taurin
• Minerální látky (Ca, P, Mg…) a vitaminy (C, E…, D)
• Stopové prvky Fe Cu Zn ) (Fe, Cu, Zn…)
• Enzymy (bakteriocidní, digestivní…)
• Hormony (štítné žlázy…), nukleotidy
• Epidermální a neurální růstové faktory
• Antivirové a antibakteriální faktory ( IgA…) y g )
• Faktory ovlivňující rozvoj střevní mikroflóry

Ochranný účinek mateřského mléka na organismus

• CNS
  Vícenenasycené MK (v MM 57 %)
  Jsou součástí všech tkání hlavně však sítnice, mozku a ostatní nervové tkáně. Klinické studie prokazují jejich význam pro vývoj zraku, sluchu (lepší výsledky evokovaných potenciálů), psychomotorického vývoje (lepší výsledky v IQ testu u ročních dětí, Oski v r.1993 referoval o vyšším testu skóre inteligence u patnáctiletých dětí živených MM).
  Proteinoenergetický příjem
  U nedonošených hrozí při nesprávné výživě nedostatek taurinu (kravské mléko). Ze studií u zvířat je známo, že tento nedostatek může vést až k rozvoji retinální degenerace a poruch cerebelárního vývoje.
• Tělesné složení (obezita)
  Von Kries, r. 1999 – čím déle je dítě kojeno, tím nižší je riziko obezity ve věku zahájení jeho školní docházky. Autor prokázal protektivní účinek mateřského mléka na obezitu dětí v pozdějším věku (v pěti až šesti letech). Předpokladem účinku MM je pravděpodobně bohatý obsah saturovaných mastných kyselin a menší obsah omega 6- linolové kyseliny (11,8 % proti 18 % ve formuli).
  Rolland-Cacher, r. 1995 – prokazuje vliv vyššího přívodu bílkovin na rozvoj obezity u dětí.
• Ateroskleróza
  Burr, r. 1984 – aterosklerotické změny ze sekčních nálezů (2 – 30 let) ukazovaly rozdílné nálezy kojených a nekojených.
  Fall, r. 1992 – muži živení umělou výživou v časném věku měli vyšší mortalitu na ischemickou srdeční hodnotu a měli v séru vyšší hodnoty cholesterolu.
• Infekce, alergie, imunita
  Mateřské mléko obsahuje řadu imunologicky aktivních látek. Kojení děti lépe chrání před rozvojem infekcí. Předpokládá se, že složky mateřského mléka ovlivňují vyzrávání střevního imunitního systému a mohou tak ovlivňovat rozvoj některých alergických nebo autoimunitních onemocnění.

Imunitní systém střevní  mikroflóra

• Je prokázáno, že střevní mikroflóra novorozence a kojence dává člověku nejen bezprostřední, ale především dlouhodobý impuls pro stimulaci imunitního systému.
• Pozitivní význam některých probiotických bakterií (mateřské mléko) v účinku na protilátkovou (IgA) a buněčnou imunitu (rovnováha Th1 a Th2 buněk).
• Th2 > Th1 je predispozicí ke klinickému onemocnění
  nerovnováha Th2 buněk k rozvoji atopických onemocnění
  nerovnováha Th1 buněk – rozvoj – IBD ( m. Crohn)

Studie ukazují, že pokud výživa na alergická onemocnění disponovaných dětí obsahuje v prvních 6 měsících jejich věku probiotika, významně se snižuje rozvoj atopických onemocnění těchto dětí v pozdějším věku.

Matka – Dítě – Kojení a možné pozdější problémy

• Problémy somatické
  Dítě je kojeno déle než šest měsíců bez příkrmu.
• Problémy psychické
  Matka kojí dítě v noci ještě po prvním roce jeho života.

Matka – Rodina – Dítě
Rozšíření způsobu výživy
Dítě odmítá zařazení nového jídla nebo mu nemůže být ze zdravotních důvodů určitý druh jídla podáván.

• Dítě je příliš dlouho kojeno.
• Dítě není zvyklé na chuť nového jídla.
• Dítě je nuceno do jídla.
• Dítě má po jídle nějaké klinické obtíže (průjem, zvracení, alergické projevy, nadýmání… Například při intoleranci kravského mléka, deficitu laktázy atd.

Obavy o zdraví dítěte vedou ke konzultaci v dětské poradně.

Zařazování jednotlivých složek výživy do jídelníčku dítěte

1. Mléko
2. Zelenina
3. Ovoce
4. Maso
5. Žloutek
6. Cereálie
7. Další potraviny

Stručná charakteristika jednotlivých druhů potravy

– Zelenina
Více než 80 % vody, bezvýznamný obsah bílkovin a tuku, cukry málo (dle druhu), významně vitamin C, některé skupiny B vitaminů, z minerálních látek zvláště draslík (nitrobuněčný iont významný pro udržení metabolismu tkání), hořčík (nervové svalové impulsy, tvorba kostní tkáně), vláknina.

– Ovoce
70 – 90 % vody, zdroj cukrů ( 5 – 15 %), vitamin C, některé vitaminy skupiny B, minerální látky, přírodní antioxidanty, vláknina…

– Maso
Obecně: plnohodnotné bílkoviny (10 – 20 %), tuk (v tuku libového masa fosfolipidy), minerální látky – zvláště dobře využitelné železo, vitaminy A, D, vitaminy skupiny B.
Rybí maso: kvalitní bílkoviny, fosfor, tuk, soli
Mořské ryby – jód, fluor, vitamíny A, D, nenasycené mastné kyseliny omega 3

– Vejce
Zdroj vysoce kvalitních bílkovin (nedáváme bílek v prvním roce života, avidin x biotin), vysoký obsah esenciálních MK, fosfolipidy.

– Obiloviny
Zdroj sacharidů (55 – 78 %), bílkovin méně (7 – 12 %, 19 % amarant), neplnohodnotné bílkoviny (limitující AMK lysin), málo tuku, zdroj vitaminu skupiny B, vláknina, horší využitelnost minerálních látek… stupeň vymílání mouky…

– Luštěniny
Zdroj bílkovin (20 – 50 %) sója má vyšší výživovou hodnotu, ale je rovněž neplnohodnotnou složkou bílkovin, sacharidy do 60 %, obsah tuku s výjimkou sóji (20 %) a arašídů (58 %) je nízký, dobré složení mastných kyselin, vitaminy B, E, vláknina.
Obsahují některé přírodní toxické látky, mohou vyvolat alergickou reakci, mají malou využitelnost železa, nemají vitamín B12…

Stručná charakteristika potřeb výživy v jednotlivých věkových odbobích

– Batole a předškolní věk
Batole – Snižování energetické potřeby, zvýšení potřeby bílkovin, zvýšená potřeba Ca, P, Zn, Fe (mléko a mléčné výrobky, maso)
Předškolní dítě – Zvýšení potřeby energie, zvýšená potřeba vápníku, železa, vyšší potřeby vitamínů A, C (potřeba mléka, masa, ovoce a zeleniny)
Prevence: k rozvoji obezity, neadekvátních obranných reakcí organismu, rozvoje osteoporózy…

– Školní věk a dospívání
Školní věk – Snížení potřeby energie, dostatečný přívod vápníku, železa, jódu, vitaminů, zvláště vitaminu C
Adolescenti – Vyšší potřeba energie, bílkovin, minerálních látek a vitaminů; Intersexuální rozdíly potřeb: děvčata – vápník, železo, chlapci – energie, vitaminy skupiny B.
Zevní faktory – Nutriční zvyklosti rodiny, fixace návyků dítěte, pitný režim, snídaně, přejídání se,snaha o změnu tělesných proporcí.
Prevence: Prevence rozvoje některých onemocnění: trávicího traktu, lipidového metabolismu, obezity a metabolického syndromu, mentální anorexie a mentální bulimie. Zajištění dostatečných rezerv organismu (problém alternativní způsoby výživy…)

Rodina a dítě
Nevhodné stravovací návyky

• Prvním iniciátorem může být matka, dále rodina či později jiný vzor, který dítě napodobuje.
• Zdravotní a psychický stav dítěte.
• Nepřijímání určité složky potravy není nutné brát dramaticky, ale vždy s rozvahou o významu této potravy pro zdravotní stav organismu a možnostech jiné volby nápravy např. mléko, mléčné výrobky – vápník).
• Nadměrná preference určitých složek potravy musí vést k zamyšlení, zda nemůže být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav dítěte (energetický příjem – obezita).
• Nedostatečný příjem potravy by měl být posuzován se sledováním růstu a vývoje dítěte a jeho celkového zdravotního stavu.

Škola a dítě
Nevhodné stravovací návyky

• Školní stravování by nemělo mít jen sytící, ale i výchovný aspekt.
• Školní stravování by mělo respektovat zásady správné výživy dětí:
  Význam spotřebního koše… co má nabízené jídlo obsahovat
  Zásady správné přípravy jídel…
  Způsob stolování…
• Možnost výběru z více dobře připravených a chutných jídel.
• Školní stravování by mělo být prevencí rozvoje nesprávných stravovacích návyků dětí (bufetová jídla).

Závěr
Abychom nezvykali sebe a naše děti nesprávným stravovacím návykům, které by mohly mít nepříznivý účinek na zdraví, měli bychom se stále v dané problematice vzdělávat a dále zdokonalovat v každodenních praktických aplikacích.

MUDr. Petr Tláskal, CSc, FN Praha Motol