Přeskočit na obsah

Opatření proti koronaviru v praxi jídelen

Zajímá vás, jaká konkrétní protikoronavirová opatření platí v jiných školních jídelnách? Seznamte se s první částí výsledků našeho průzkumu, který přináší zkušenosti z těch školních jídelen, kde riziko nákazy bylo již na začátku září významně vyšší než jinde.

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Začátek nového školního roku je doprovázen řadou opatření, které mají omezit šíření koronaviru. Většina z nich má povahu doporučení, ale přesto je mnohé jídelny chápou jako povinné. Mnohým se zdají chaotická a tomu faktu napomáhá i to, že i na nejvyšší státní úrovni se opatření rychle mění. Jak se tato doporučení realizují v praxi?

Zahájení školní roku neproběhlo snadno

Že zahájení školního roku v podmínkách rychle se šířícího viru nebude žádný med, dokazuje řada škol, které se (nebo jen jejich část) hned na začátku září dostaly do karantény. Přesný přehled neexistuje, odhady se liší, mluví se o 10–20 školách v ČR. V polovině září je toto číslo už mnohem vyšší.

Počátkem září zůstaly zavřeny základní školy např. v Liberci, Benátkách nad Jizerou, Pečkách, Jičíně, Hodoníně, Frýdlantě, Plzni, Praze a jinde. V několika případech to bylo na dva tři dny, někde jen část školy, až do 9.9. zůstala zavřená ZŠ ve Frýdlantě a docela dlouho si počkala ZŠ v Uherském Brodě, která své dveře otevřela až 14.9.

Mnoha rodičům se to nelíbí a neváhají si stěžovat na ředitele. Nelíbí se to ani části veřejnosti, zatímco druhá část se ztotožňuje s výrokem náměstka primátora Liberce Langra: „Začněme covid vnímat jako běžné respirační onemocnění.“

Jaká opatření přijaly jídelny?

Většina škol a školních jídelen však měla štěstí, že svůj provoz mohla zahájit 1. září. Redakce portálu Jídelny.cz oslovila asi 15 jídelen, aby zjistila, jaká omezení uplatňují. Úroveň opatření, kterými brání šíření koronaviru, se různí, protože prakticky všechny pokyny, které přišly z ministerstva školství, mají pouze povahu doporučení. Některé jídelny, které jsou situovány v epidemiologicky klidnějších regionech, často uplatňují jen minimum omezení. Ovšem v regionech, kde svítí na semaforu zelená nebo dokonce žlutá, tomu tak není. Tvrdší opatření – zejména u výdeje – obvykle kompenzují tím, že ruší přípravu jídel na trojku, dvojku, v řadě jídelen ZŠ byla také zrušena příprava svačin.

Z našeho průzkumu vyplývá, že převážná většina jídelen uplatňuje přísnější pravidla pro úklid a dezinfekci, vyzývají strávníky k pečlivému umytí rukou, nebo to dokonce přímo kontrolují. Výjimkou není ani to, že dodržování hygienických pravidel v jídelně má plně na starosti pedagogický dohled, někde se dokonce podílí na průběžném úklidu a dezinfekci jídelny.

Mnoho jídelen, které na počátku září jely v „klidovém“ režimu, však měly připraven i plán B. To v případě, že by se riziko nákazy zvýšilo.

Ve většině jídelen (ale ne všude) dostanou děti do ruky tác a příbor, byly zrušeny všechny způsoby čepování nápojů, kde by strávníci museli sahat na ovládací prvek. Výdej je docela pracný, pomalý, dochází proto k omezení počtu připravovaných druhů jídel.

Velké pochybnosti jsou o doporučení oplachovat nádobí při ručním mytí vodou s teplotou 85 stupňů. Tento postup se z praktických důvodů nedá realizovat a nahrazuje se oplachem vodou, která je „co nejteplejší“, nebo je snaha vše projet myčkou, případně se takové nádobí dává na krátký program do konvektomatu.

Zkušenosti ze školy, která zůstala zavřená

Naše první návštěva vedla do ZŠ v Benátkách nad Jizerou, která po zásahu hygieniků zůstala po 1. září dva dny zavřena. Zajímalo nás, jaká pravidla v jejich jídelně platí po obnovení provozu. Především dbají na důkladnou dezinfekci rukou před jídelnou a na WC. Kuchařky podávají příbory a nápoje dětem přímo do ruky, zbytek si strávníci vezmou u okénka sami jak za běžného provozu. Kuchařky jsou při výdeji od strávníků odděleny plexisklem a pracují v rukavicích. Cizí strávníci, kteří jedí oběd v jídelně, i ti, kteří si pro něho chodí s jídlonosičem, mají v harmonogramu výdeje zvláštní časové okno.

Poznatky z Prahy jsou velmi cenné

Složitější situaci než v jiných částech země mají základní školy v Praze. Hlavní město má nejvyšší stupeň ohrožení koronavirem v ČR, již od začátku září v něm byla stanovena povinnost nosit roušky ve větším rozsahu než jinde a s těmito požadavky se musí vypořádat i pražské jídelny.

V ZŠ Burešova z důvodu zvýšené pracnosti výdeje dočasně zrušili oběd č. 3 a jeho výdejní prostor používají pro výdej příborů, a polévky. Jídelna rovněž přestala vařit pro cizí strávníky a zakázala vstup všem cizím osobám do jídelny.

Kuchařky používají roušky při kontaktu s cizími osobami (například s dodavateli), ve všech situacích, kdy přicházejí do styku se strávníky, tedy i při výdeji obědů nebo při příjmu špinavého nádobí, a také při přípravě zeleninových salátů nebo ovoce, kde riziko přenosu viru je významně větší.

Protože jídelna je stavebně oddělená od školy, děti si nasazují roušky venku před vstupem do budovy, sundají si ji při konzumaci jídla a při odchodu si ji opět nasadí. Vedoucí jídelny v tom zatím žádný významnější problém nepozoruje.

Dozor v jídelně dohlíží, aby si všichni umyli ruce. Děti k tomu využívají umývárnu, která je před vstupem do jídelny, kde mají k dispozici mýdlo a dezinfekci. Ta je navíc umístěna také u vstupu do jídelny a u výdejního okénka.
Děti se samy neobsluhují, kuchařky jim vydávají příbory, nápoje a nalévají polévku. Při konzumací jídla jsou strávníci rozděleni do barevných zón podle ročníků a po jejich odchodu dvě uklízečky dezinfikují stoly a židle.

V jídelně ZŠ Kunratice přicházejí všichni strávníci do jídelny v roušce, tu odkládají pouze na jídlo, při odchodu od stolu si ji opět nasadí. Při příchodu do jídelny si strávníci myjí a dezinfikují ruce, za tím účelem byly nově instalovány dávkovače. U okénka dostanou do rukou podnos s příborem, pak si vezmou polévku a hlavní pokrm a personál jim opět podá doplněk a sklenku s nápojem. Jídelna musela zrušit praxi, kdy si strávníci sami vybírali doplňky oběda z vitríny a také vaří jen dva druhy obědů místo dřívějších třech.

V jídelně nemají vytvořeny sektory, které by oddělovaly třídy či skupiny, zato se velmi dbá na větrání, v současné době jsou v jídelně v podstatě nepřetržitě otevřená okna. V jídelně je jako dozor paní na částečný úvazek (byla i před covidem), která neustále chodí a stírá stoly dezinfekcí, dle potřeby doplňuje mýdlo, dezinfekci, upozorňuje děti, pokud nemají roušku a nic nekonzumují. Stravování cizích strávníků je časově i prostorově odděleno a poté, co odejdou, se jejich stůl stírá a dezinfikuje.

Personál kuchyně během přípravy pokrmů roušky nemá, bere si je však na výdej, také při přejímce zboží, při odchodu z prostoru kuchyně a celkově dbá na zvýšenou hygienu (např. jednorázové rukavice jsou samozřejmostí apod.) Jídelna dostala ozónový generátor, který spouští po pracovní době, vždy jeden den v kuchyni a druhý den v jídelně.

Zkušenosti odjinud přinášejí inspiraci

Nyní v polovině září 2020 zaznamenáváme podstatné rychlejší šíření koronaviru a také zpřísnění pravidel pro nošení roušek (včetně pobytu ve školní jídelně). Zkušenosti z míst, kde riziko nákazy bylo už před několika týdny vyšší, mohou být pro všechny jídelny velkou inspirací.

Ing. Pavel Ludvík – vedoucí redakce portálu Jídelny.cz

Autor: Ing. Pavel Ludvík

Diskuze

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaste.

Přihlásit se