Komentovat Ovesné vločky jsou vyrobeny z celých obilek ovsa a vlastně jim, nejvíce ze všech cereálních výrobků, oprávněně patří označení celozrnné.
Oves je jedna z nejmladších obilovin. Jako kulturní plodinu ho začali pěstovat Slované až na počátku středověku. Postupně se jeho pěstování rozšířilo po celé Evropě a dnes se pěstuje kolem 50 druhů. Od konce 19. století se konzumace ovesných vloček postupně snižovala a dodnes se denně konzumují jen v USA, Kanadě, Velké Británii, Švýcarsku a skandinávských zemích. V USA je spotřeba ovesných vloček 3,5 kg na osobu a rok, v EU jen 1,5 kg.
V současnosti obliba ovesných vloček stoupá, zejména v souvislosti s prevencí civilizačních nemocí, protože obsahují řadu nutričně zajímavých látek. Dokonce jsou v některých státech pro ovesné vločky a výrobky z nich vytvořena tzv. „Zdravotní tvrzení“, která řadí vločky mezi potraviny pro zvláštní výživu pozitivně ovlivňující zdraví. Např. ve Velké Británii potvrdila Odborná rada a Výbor Britské Společné iniciativy pro zdravotní tvrzení (UK JHCI) oprávněnost zdravotního tvrzení: „Celá ovesná zrna, ovesné otruby, ovesné vločky a celozrnná ovesná mouka, jako součást stravy s nízkým obsahem nasycených tuků a zdravého životního stylu, mohou snižovat hladinu cholesterolu.“
Ovesné obilky a tedy i ovesné vločky obsahují vodu, škrob, vlákninu, bílkoviny, tuk, minerální látky (např. hořčík, zinek, selen), vitamíny skupiny B a vitamín E.
Ovesné vločky obsahují rozpustnou i nerozpustnou formu vlákniny. Tyto formy vlákniny slouží pro správnou funkci střev, podporují peristaltiku střev a působí proti zácpě. Na rozdíl od jiných obilných výrobků mají ovesné vločky i mírně projímavý účinek.
Nejzajímavější složkou vlákniny jsou ovesné beta-glukany, kterým se připisují významné pozitivní účinky na zdraví včetně posílení obranyschopnosti, snižování hladiny cholesterolu, úpravy hladiny krevní glukózy, zlepšení funkcí trávicí soustavy a řízení tělesné hmotnosti.
Ovesné vločky mají vhodnou skladbu aminokyselin, nezbytných pro stavbu a výživu svalů – jsou výbornou složkou stravy pro vyvíjející se organizmus dětí, sportovce i rekonvalescenty.
Ovesné vločky obsahují z obilovin nejvíce tuků (až 7 % v suchém stavu) a tyto tuky jsou prospěšné pro zdraví. Obsahují totiž převážně nenasycené mastné kyseliny a z nich vysoký podíl omega-3 mastných kyselin, jejichž pozitivní vliv na složení krevních tuků je prokázán. Omega-3 mastné kyseliny současně s lecitinem, který je důležitý pro výživu nervů, vám pomohou se soustředit a snadněji vstřebávat nové informace či se učit.
Ovesné vločky obsahují zajímavé minerální látky, např. jsou bohaté na hořčík (130 mg/100g), také značné množství zinku (3 mg/100g). Z dalších stopových prvků najdeme v syrových ovesných vločkách mimo jiné molybden, bór, jód a kobalt, selen.
Obsah všech zdraví prospěšných látek je vždy vyšší v syrových vločkách, proto by jejich tepelná úprava měla být co nejkratší. Ideální je vločky před vařením namočit a tím dobu vaření zkrátit. Z ovesných vloček lze připravit spoustu pokrmů – polévky, karbanátky, nádivky, slané i sladké kaše a nákypy, lze jimi nahradit oříšky, zahustit pokrmy. Chutné a zdravé jsou i nejrůznější müsli, samozřejmě ty, které obsahují vysoký podíl ovesných vloček.
RNDr. Ludmila Oliveriusová, CSc., lektor v oblasti zdravého životního stylu a výživy, Vyšší a střední zdravotnická škola v Kladně
Diskuze